U Chathamských ostrovů uvázlo 97 kulohlavců a tři delfíni. Část zvířat uhynula, zbytek musel být utracen

U břehů novozélandských Chathamských ostrovů uhynula stovka kulohlavců a delfínů, kteří tam o víkendu hromadně uvázli. Záchrana zvířat byla zkomplikována odlehlostí souostroví, které se nachází zhruba 800 kilometrů od východního pobřeží Nového Zélandu, informovala agentura Reuters.

Kulohlavci uvázlí u Chathamských ostrovů
Zdroj: Jemma Welch/ DOC

Novozélandské úřady uvedly, že mrtvých je 97 kulohlavců a tři delfíni. Ministerstvo památkové péče, které zaštiťuje ochranu novozélandských přírodních a historických památek, se o incidentu dozvědělo v neděli. „V tu dobu bylo naživu již jen 26 zvířat, z nichž většina byla zesláblá, takže byla utracena. Důvodem bylo rozbouřené moře a téměř jistá přítomnost bílých žraloků,“ uvedla Jemma Welchová z ministerstva. 

Stovky kulohlavců, kteří patří do čeledě delfínovitých, uhynuly v září na australské pláži při jednom z největších případů uváznutí kytovců na souši, jaký byl kdy zaznamenán, připomněla agentura Reuters.

U Chathamských ostrovů uvázlo obrovské množství kytovců v roce 1918, tehdy uhynulo až tisíc zvířat.

Neznámé příčiny 

Příčin narážení velryb na pobřeží je zřejmě více; může na to mít dopad jejich zdravotní stav, dezorientace, bouře na Slunci, hlad nebo i predátoři, kteří tyto kytovce na mělčiny pronásledují. Dopad mají také klimatické změny – kořist kytovců kvůli nim totiž míří častěji k plážím a mělčinám.

Podle nového výzkumu z loňského roku je většina těchto událostí, které se týkaly největšího množství zvířat, spojená zejména s nadměrným hlukem. Vědci se domnívají, že velrybám zvukové vlny způsobují nevolnost – do krve se jim uvolňují bublinky dusíku. A to může způsobovat krvácení a poškození jejich vnitřních orgánů.

V podstatě se to podobá dekompresní nemoci u lidských potápěčů způsobené příliš rychlým vynořením z hloubky na hladinu. „V přítomnosti sonarových vln jsou tato zvířata vyděšená a snaží se před zdrojem tohoto hluku prchat. Mění přitom vzorec svého potápění,“ uvedl hlavní autor studie Yara Bernaldo de Quiros agentuře AFP. „Jejich reakce na stres je silnější než reakce organismu na potápění, a právě proto se jim v tělech akumuluje dusík.“