Rostoucí hladiny oxidu uhličitého přinesly Austrálii častější horka a požáry, varují vědci

Roky stoupající hladiny oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře způsobily v Austrálii stále častější vlny veder, varovala nová zpráva dvou vládních agentur. Rostoucí teploty přitom mají za následek například větší počet nebezpečných lesních požárů.

Podle nejnovější zprávy o klimatu, kterou vypracovaly australský Meteorologický úřad a Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO), Austrálie vstoupila do nové éry, která se ponese ve znamení extrémních veder či nebezpečných lesních požárů.

„To, co nyní vidíme, je za hranicemi toho, co bylo dříve možné,“ uvedla podle serveru Guardian ředitelka Centra pro vědu o klimatu na CSIRO Jaci Brownová. 

Nový dokument mimo jiné uvádí, že australské klima se od roku 1910 oteplilo průměrně o 1,44 stupně Celsia. V souvislosti s tím se současně prodloužily sezony lesních požárů, které jsou nyní nebezpečnější.

Voda v oceánech, které Austrálii omývají, se za tu dobu ohřála o jeden stupeň Celsia a okyselila. Zatímco mezi lety 1960 až 2018 Australané v průměru zažili 24 dní, kdy teploty dosáhly nejméně 39 stupňů Celsia, rok 2019 jich přinesl dokonce 33.

Karl Braganza z Meteorologického úřadu uvedl, že současné klimatické podmínky  v Austrálii jsou v souladu s prognózami posledních desetiletí. „Začínáme však pociťovat dopady, které má toto průměrné oteplení na výskyt extrémních klimatických jevů,“ poznamenal.

Růst emisí

Počet částic CO2 v atmosféře přitom podle zprávy v posledních letech roste stále rychleji. Dominantní podíl – přibližně 85procentní – na tom mezi lety 2009 až 2018 měly emise z fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či zemní plyn. 

I když současná pandemie koronaviru, jak se zdá, růst emisí mírně zpomalila, podle expertů není vyhráno. „Je to jako byste po deseti letech nezdravého stravování jeden den drželi dietu a čekali jste, že se vejdete do menšího oblečení,“ vysvětlila Brownová. „Není to tak jednoduché,“ dodala.

Zvyšování průměrné teploty má přitom za následek také úbytek vody v řekách a negativně působí na zemědělství.

„Tyto dopady jsou velmi rozsáhlé a ovlivňují výrobu potravin, dodavatelské řetězce, lokální komunity i spotřebitelské ceny. Naši zemědělci jsou odolní a schopní, ale změna klimatu je staví před významná rizika,“ upozorňuje Michael Battaglia, ředitel výzkumu zemědělství a potravinářství na CSIRO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 1 hhodinou

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 3 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 4 hhodinami
Načítání...