Plzeňský vědec pomohl spočítat hustotu měsíční kůry

Vědec Michal Šprlák se dvěma australskými kolegy vyvinul metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi. Aplikovali ji na Měsíc a získali tak velmi přesnou představu o hustotě jeho kůry. O jejich úspěchu informoval vědecký časopis Planetary and Space Science.

„Hustota měsíční kůry se různí v horizontálním směru, tedy podél povrchu, i ve vertikálním směru do hloubky. Důvodů je více a souvisí se složitým geologickým vývojem Měsíce a s povrchovými procesy, jako například s dopady nespočtu meteoritů nebo asteroidů v dávné minulosti,“ uvedl Michal Šprlák z katedry geomatiky Západočeské univerzity v Plzni, který na vývoji spolupracoval s australskými kolegy Shin-Chan Hanem a Willem Featherstonem.

Hustotní model měsíční kůry je doposud nejdetailnějším a prvním, který sestavili nezávislí vědci, a ne týmy, jež do vesmíru vyslaly družice.

Velmi zjednodušeně vědci vytvořili mapu hustoty kůry a gravitačního pole Měsíce. „Model je vlastně soubor čísel a koeficientů. Z nich teď můžeme vypočítat hustotu nebo veličiny gravitačního pole kdekoliv na Měsíci,“ řekl akademik.

Hustota Měsíce

S měřením hustoty měsíční kůry se začalo už v letech 1969 až 1972 během programu Apollo, kdy se lunární vzorky dovezené z různých lokalit testovaly v pozemských laboratořích. Později přešli vědci k určování hustoty právě podle měření topografie Měsíce družicemi a podle jeho gravitačního pole. „Gravitace je obrazem hmotnosti. A když ji měříme, můžeme za určitých předpokladů odhadnout také hustotu,“ vysvětlil Šprlák, jak před jeho týmem postupovali třeba experti NASA.

Šprlákův tým použil rovněž data družic NASA. „Náš odhad je detailnější a založen na nejaktuálnějších produktech družicových misí. Kromě toho jsme na výpočet použili nezávislou metodu, která je zcela globální a zohledňuje sférický tvar Měsíce, zatímco některé dřívější odhady byly založeny na rovinné aproximaci,“ řekl.

Výsledky jsou volně přístupné. Uplatní se například při studiu vývoje sluneční soustavy a tepelného vývoje Měsíce, při vysvětlení původu anomálních oblastí v jeho kůře, při zpřesnění drah družic a navigaci měsíčních sond.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNapůl pes, napůl liška. Vědci zintenzivnili výzkum záhadné šelmy

Pes krátkouchý patří k jedné z nejhůř popsaných psovitých šelem světa. Je dokonale adaptovaný na svůj domov, hluboké pralesy v Amazonii, ale kvůli jejich ohrožení těžbou i klimatickou změnou i on stále rychleji mizí. Bolivijští biologové teď nasadili několik týmů na jeho výzkum, nejčastěji se ale setkávají s tím, že už v dané oblasti tento tvor vůbec nežije. Přesto se už podařilo vědcům zachytit přibližně šest set interakcí s ním. Doufají, že se tak o tvorovi dozví víc a získají informace potřebné pro jeho ochranu.
před 1 mminutou

Archeologové našli v Litoměřicích hrob starý přes šest tisíc let

Archeologové objevili v Litoměřicích doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Na dohled od biskupské rezidence našli hrob starý přes šest tisíc let s kosterními pozůstatky patnáctiletého chlapce, zbytky domu, ale také svatební prstýnek z 12. století a další cenné předměty. O nálezech informovalo litoměřické biskupství.
před 2 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají zaměstnanci předních technologických firem

Více než 1100 zaměstnanců předních technologických firem vyzvalo americkou vládu, aby podpořila mezinárodní spolupráci na vytvoření nástrojů, které by umožnily řídit tempo vývoje nejpokročilejší umělé inteligence (AI). Podle nich se vývoj zrychluje natolik, že současné bezpečnostní a regulační mechanismy nemusejí udržet krok, uvedla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Evropu přiklopí tepelná kupole, opět přijdou rizikové čtyřicítky

Přelom července a srpna přinese do Evropy nejen poslední třetinu léta, ale hlavně další velmi silnou vlnu veder s extrémními teplotami a celou řadou rizik. Její příčinou bude opět takzvaný omega blog, který vytlačí ze severní Afriky nad evropský kontinent teplý vzduch. Důsledkem bude už čtvrtá vlna veder této sezony, při níž se nad Středomořím i střední Evropou usadí teplotní kupole.
před 2 hhodinami

Včasné vyšetření a testování nádoru může snížit úmrtí na rakovinu plic

Počet úmrtí na rakovinu plic může podle českých lékařů snížit včasný záchyt při vyšetřování lidí bez příznaků v takzvaném screeningu a podrobnější genetické testování nádorů. Uvedli to na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
před 22 hhodinami

Čínští vědci geneticky upravili mozek šestileté dívky. Zemřela, oni to utajili

Odborný časopis Science odhalil skandál v čínské vědě, kdy lékaři provedli experimentální genovou terapii u dítěte se vzácnou poruchou DNA. A to přesto, že věděli, že naděje na úspěch je malá.
včera v 13:12

Francouzské požáry si vytvářejí vlastní počasí. Vznikají v nich samovolně blesky

Požáry ve Francii vyhnaly z domovů přes čtvrt milionu lidí, spálily obrovské množství lesů, polí i pastvin. A na začátku týdne získaly takovou intenzitu, že začaly ovlivňovat i počasí. Britská stanice BBC informovala, že v nich vznikaly blesky.
včera v 11:52

Žijeme v době úpadku jazyků. Maxima dosáhly v době bronzové

Na celém světě se v současnosti používá přibližně 7500 jazyků, přičemž mezi nejrozšířenější patří angličtina, čínština, hindština, španělština, arabština a francouzština, a to jak z hlediska rodilých, tak nerodilých mluvčích. To zní jako velká spousta jazyků – ovšem ani zdaleka to není tolik, jako někdejší historické maximum, kdy lidé mluvili desítkami tisíc různých řečí, napsala agentura Reuters.
včera v 08:49

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.