Plzeňský vědec pomohl spočítat hustotu měsíční kůry

Vědec Michal Šprlák se dvěma australskými kolegy vyvinul metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi. Aplikovali ji na Měsíc a získali tak velmi přesnou představu o hustotě jeho kůry. O jejich úspěchu informoval vědecký časopis Planetary and Space Science.

„Hustota měsíční kůry se různí v horizontálním směru, tedy podél povrchu, i ve vertikálním směru do hloubky. Důvodů je více a souvisí se složitým geologickým vývojem Měsíce a s povrchovými procesy, jako například s dopady nespočtu meteoritů nebo asteroidů v dávné minulosti,“ uvedl Michal Šprlák z katedry geomatiky Západočeské univerzity v Plzni, který na vývoji spolupracoval s australskými kolegy Shin-Chan Hanem a Willem Featherstonem.

Hustotní model měsíční kůry je doposud nejdetailnějším a prvním, který sestavili nezávislí vědci, a ne týmy, jež do vesmíru vyslaly družice.

Velmi zjednodušeně vědci vytvořili mapu hustoty kůry a gravitačního pole Měsíce. „Model je vlastně soubor čísel a koeficientů. Z nich teď můžeme vypočítat hustotu nebo veličiny gravitačního pole kdekoliv na Měsíci,“ řekl akademik.

Hustota Měsíce

S měřením hustoty měsíční kůry se začalo už v letech 1969 až 1972 během programu Apollo, kdy se lunární vzorky dovezené z různých lokalit testovaly v pozemských laboratořích. Později přešli vědci k určování hustoty právě podle měření topografie Měsíce družicemi a podle jeho gravitačního pole. „Gravitace je obrazem hmotnosti. A když ji měříme, můžeme za určitých předpokladů odhadnout také hustotu,“ vysvětlil Šprlák, jak před jeho týmem postupovali třeba experti NASA.

Šprlákův tým použil rovněž data družic NASA. „Náš odhad je detailnější a založen na nejaktuálnějších produktech družicových misí. Kromě toho jsme na výpočet použili nezávislou metodu, která je zcela globální a zohledňuje sférický tvar Měsíce, zatímco některé dřívější odhady byly založeny na rovinné aproximaci,“ řekl.

Výsledky jsou volně přístupné. Uplatní se například při studiu vývoje sluneční soustavy a tepelného vývoje Měsíce, při vysvětlení původu anomálních oblastí v jeho kůře, při zpřesnění drah družic a navigaci měsíčních sond.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...