Neurovědci s pomocí moderních technologií poprvé sledovali, jaké procesy v mozku probíhají v momentech, kdy člověku při poslechu hudby „běhá mráz po zádech“. O jejich experimentu informoval časopis Frontiers in Neuroscience.
Poslech hudby může představovat velmi silný až euforický zážitek – nezáleží přitom, jestli jde o metal nebo třeba Mozartovu Kouzelnou flétnu. Někdy lidé dokonce popisují, že „běhá mráz po zádech“ či „naskakuje husí kůže“.
Už dřívější studie ukázala, že tyto příjemné pocity jsou spojené s aktivací systému odměn v mozku. Tentokrát se francouzští neurovědci zaměřili na analýzu konkrétních vzorců mozkové aktivity. K dispozici měli celkem 18 dobrovolníků – 11 žen a sedm mužů, kteří už dříve měli se zmiňovaným prožitkem zkušenost.
Patnáct minut poslechu
Výzkum probíhal tak, že tým každému z účastníků přehrál do sluchátek patnáctiminutový blok složený z devadesátisekundových hudebních úryvků. Některé skladby byly vybrány ze seznamů jejich oblíbené hudby, další do playlistu přidali sami vědci.
Během experimentu měli dobrovolníci na hlavě umístěné elektrody. To, jak se příjemné pocity vyvolané poslechem projevují v mozku, experti měřili pomocí přístroje EEG.
Milovníci hudby napojení na přístroje během experimentu měli vědcům vždy ohlásit, když pocítili, že jim začíná „naskakovat husí kůže“. Celkem šlo o 300 takových okamžiků, z nich každý trval v průměru devět sekund. Přístroj nicméně detekoval i další momenty, kdy účastníci cítili na těle příjemné mrazivé chvění.
Během následné analýzy se vědci na vlastní oči přesvědčili, že v momentech, během kterých účastníkům běhal zmiňovaný mráz po zádech, se zvýšila aktivita v některých částech mozku. Jednou z nich byl například prefrontální kortex.
Dále se v mozku při poslechu oblíbených hudebních motivů například aktivovala místa, která integrují smyslové zážitky a zpracovávají emoce. Vědci také – v souladu s dřívější zmiňovanou studií – zaznamenali zvýšenou činnost v těch oblastech mozku, jež mohou aktivovat systém odměn a uvolňovat takzvaný hormon štěstí – dopamin.
„To, že jsme schopni daný jev měřit pomocí EEG, přináší příležitosti pro další výzkum. Ten by mohl probíhat v jiných kontextech, v přirozenějších situacích či v rámci skupin,“ uvedl podle serveru Science Alert jeden z autorů výzkumu Thibault Chabin z francouzské univerzity Burgundsko Franche-Comté.
„Radost z hudby je velmi zajímavý fenomén, který si zaslouží další výzkum, abychom mohli pochopit, proč hraje hudba v lidských životech tak zásadní roli,“ dodal.
Dobrou zprávou přitom podle výzkumníků je, že analýza nezjistila žádnou souvislost mezi počtem příjemných pocitů a hudebním talentem dobrovolníků. To znamená, že i když člověk nemá dostatek muzikálnosti, nemusí se jednat o překážku pro vychutnání si hudby.
