Spojené státy jsou hlavním zdrojem plastového odpadu. Místo recyklace končí umělá hmota v zemích třetího světa

Spojené státy nezvládají recyklaci plastů a staly se největším producentem umělohmotného odpadu na světě. Vyplývá to z výzkumu, který vyšel v odborném časopise Science Advances.

Spojené státy dlouhodobě uvádějí, že jsou na špičce v recyklaci umělých hmot. Nová studie ale ukázala, že to není pravda – starší údaje totiž neuváděly, kolik odpadu USA vyvezou do zahraničí, kde se mnohdy odpad nezpracovává, ale prostě vyklopí do moře nebo na skládky – místo, aby se recykloval.

Nová analýza dat, která vycházejí z údajů do roku 2016, ukázala, že více než polovina amerického plastového odpadu byla vyvezena ze země – konkrétně to bylo 1,99 milionu tun z celkem 3,91 milionu tun. Z tohoto exportu odpadu ho šlo 88 procent do zemí, které mají s recyklací zásadní problémy, nedá se tedy očekávat, že zde k jeho recyklaci došlo.

Navíc 15 až 25 procent vyvezené umělé hmoty bylo tak nízké kvality, že není možné ji nějak smysluplně vrátit do oběhu. Autorům studie z toho vyšlo, že nejméně milion tun plastů z USA skončí někde v přírodě nebo mimo recyklační zařízení.

„Celé roky se spousta odpadů, které házíme do modrých popelnic, vyvážela na recyklaci do zemí, které mají problém s recyklací vlastního odpadu – natož, aby dokázaly zvládnout ty hromady, které se tam dostanou ze Spojených států,“ uvedla oceánografka Kara Lavender Lawová, spoluautorka výzkumu.

„A když se zamyslíte nad tím, jak velké množství umělých hmot se vlastně recyklovat nedá, protože jsou nekvalitní, kontaminované anebo obtížně zpracovatelné, není vlastně úplně překvapení, kolik jich skončí v přírodě,“ doplnila.

Odpad končí v oceánech

Z nových údajů vyplývá, že asi 2 až 3 procenta všeho plastového odpadu, který vznikl v USA, skončilo ilegálně v přírodě přímo ve Spojených státech. Nejčastěji se umělé hmoty dostávají do moře – největší část odpadu skončí ve vzdálenosti do 50 kilometrů od pobřeží a snadno se tedy větrem nebo jinými procesy do oceánu dostanou.

„Spojené státy spotřebují nejvíc plastů ze všech zemí světa. Ale místo, aby se tomuto problému podívaly do očí, outsourcují ho na rozvojové země. Stali jsme se tak hlavním viníkem znečištění oceánů,“ dodal Nick Mallos, další z autorů práce. Podle něj se musí začít s řešením u spotřebitelů: tedy méně plasty využívat – a když už to je nutné, tak se o odpad mnohem lépe starat.

Studie ukazuje, že i když populace USA tvoří jen 4 procenta té světové, jsou Spojené státy zodpovědné ročně za 17 procent plastového odpadu na Zemi. Průměrně jeden Američan vytvoří dvojnásobek plastového odpadu než Evropan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
před 23 hhodinami

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
11. 4. 2025

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
11. 4. 2025

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...