Základy řeči vznikly už před 30 miliony lety, ukázal experiment na šimpanzích

Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi. Evoluční historii této schopnosti ale věda zatím rozumí jen velmi málo. Výzkumníkům z Warwické univerzity se její základy podařilo datovat do doby před nejméně 30–40 miliony lety – a to u posledního společného předka opic, primátů a lidí.

Jazyk je velmi složitá metoda komunikace, která lidem umožňuje sdílet myšlenky, kulturu, informace a technologie – a díky tomu pomohl lidstvu ovládnout svět. Tak složitě a strukturovaně žádný jiný druh nekomunikuje. Určení, proč a kdy se řeč vyvinula, je klíčové pro pochopení toho, co znamená být člověkem.

V článku, který tento týden vyšel v časopise Science Advances, mezinárodní vědecký tým pod vedením profesora Simona Townsenda popsal vývoj takzvané „závislosti“ – tedy toho, podle čeho se řídí vzájemné vztahy mezi výrazy ve větě.

Schopnost zpracovat vztahy mezi slovy ve větě je jednou z klíčových kognitivních schopností, které jsou základem jazyka, ať už jsou tato slova vedle sebe, nebo vzdálená. Například ve větě „Petr, který pokousal Pavla, utekl“ chápeme, že je to Petr, kdo utekl, a ne Pavel – právě díky tomu, že dokáže zpracovat vztah mezi prvním a posledním slovem.

Jazyk má staré kořeny

Podle dosavadního poznání většina zvířat nedokáže pracovat se závislostí, pokud nejsou výrazy těsně vedle sebe – předchozí příklad, kde je vztah mezi slovy tak daleko, by tedy nepochopila.

Vědci pro nový experiment vytvořili „umělé gramatiky“, v nichž byly posloupnosti složené z bezvýznamných tónů místo slov použity ke zkoumání schopností zvířat a lidí zpracovat vztahy mezi zvuky. Pokusy proběhly na brazilských opicích kosmanech, šimpanzích a lidech.

Výzkumníci zjistili, že všechny tři druhy byly schopné zpracovat vztahy mezi blízkými i vzdálenými zvukovými prvky. Důsledky tohoto zjištění jsou velmi významné, říká profesor Townsend. „Naznačuje, že tento zásadní rys jazyka existoval už u našich pradávných prapředků primátů, ještě před vývojem jazyka samotného, tedy v době před nejméně 30–40 miliony lety.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 1 mminutou

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 46 mminutami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
před 20 hhodinami

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
před 22 hhodinami

Archeologové našli pomocí družic mnoho nekropolí v srdci Sahary

Satelity odhalily velké množství rozsáhlých pohřebišť neboli nekropolí, které patřily zatím nepopsané civilizaci, jež obývala Saharu ještě v době před vznikem faraonského Egypta.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
včera v 10:16

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
včera v 08:34

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
13. 5. 2026
Načítání...