Základy řeči vznikly už před 30 miliony lety, ukázal experiment na šimpanzích

Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi. Evoluční historii této schopnosti ale věda zatím rozumí jen velmi málo. Výzkumníkům z Warwické univerzity se její základy podařilo datovat do doby před nejméně 30–40 miliony lety – a to u posledního společného předka opic, primátů a lidí.

Jazyk je velmi složitá metoda komunikace, která lidem umožňuje sdílet myšlenky, kulturu, informace a technologie – a díky tomu pomohl lidstvu ovládnout svět. Tak složitě a strukturovaně žádný jiný druh nekomunikuje. Určení, proč a kdy se řeč vyvinula, je klíčové pro pochopení toho, co znamená být člověkem.

V článku, který tento týden vyšel v časopise Science Advances, mezinárodní vědecký tým pod vedením profesora Simona Townsenda popsal vývoj takzvané „závislosti“ – tedy toho, podle čeho se řídí vzájemné vztahy mezi výrazy ve větě.

Schopnost zpracovat vztahy mezi slovy ve větě je jednou z klíčových kognitivních schopností, které jsou základem jazyka, ať už jsou tato slova vedle sebe, nebo vzdálená. Například ve větě „Petr, který pokousal Pavla, utekl“ chápeme, že je to Petr, kdo utekl, a ne Pavel – právě díky tomu, že dokáže zpracovat vztah mezi prvním a posledním slovem.

Jazyk má staré kořeny

Podle dosavadního poznání většina zvířat nedokáže pracovat se závislostí, pokud nejsou výrazy těsně vedle sebe – předchozí příklad, kde je vztah mezi slovy tak daleko, by tedy nepochopila.

Vědci pro nový experiment vytvořili „umělé gramatiky“, v nichž byly posloupnosti složené z bezvýznamných tónů místo slov použity ke zkoumání schopností zvířat a lidí zpracovat vztahy mezi zvuky. Pokusy proběhly na brazilských opicích kosmanech, šimpanzích a lidech.

Výzkumníci zjistili, že všechny tři druhy byly schopné zpracovat vztahy mezi blízkými i vzdálenými zvukovými prvky. Důsledky tohoto zjištění jsou velmi významné, říká profesor Townsend. „Naznačuje, že tento zásadní rys jazyka existoval už u našich pradávných prapředků primátů, ještě před vývojem jazyka samotného, tedy v době před nejméně 30–40 miliony lety.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...