Nové očkování by mohlo zastavit postup Alzheimerovy choroby, naznačuje výzkum

Vědci vyvíjejí vakcínu, která by mohla v budoucnu zpomalovat postup Alzheimerovy choroby a jiných neurodegenerativních onemocnění. Zatím byla látka úspěšně otestovaná na myších, testy na lidech se plánují. Závěry předklinické studie zveřejnil odborný časopis Journal of Alzheimer's Disease.

Schopnost lidského imunitního systému bránit se správně proti cizím látkám, včetně toxinů, se s postupujícím věkem oslabuje. To také znamená, že u lidí starších 65 let se snižuje účinnost vakcín. A zřejmě právě to je problém u očkování proti Alzheimerově chorobě. 

Už před několika lety totiž výzkum ukázal, že imunoterapie zaměřená na takzvaný amyloid beta může zastavit postup Alzheimerovy choroby. Jenže současně všechny klinické studie v této oblasti zatím selhaly, a to včetně počátečních zkoušek vakcíny AN-1792. Ty byly zastaveny v roce 2002 poté, co u několika očkovaných pacientů došlo k zánětu centrálního nervového systému.

Nadějná vakcína E22W42 DC

Novou naději však v tomto ohledu přinesla předklinická studie, kterou tým doktora Čchuan-chaj Cchaa z University of South Florida Health uskutečnil na myších.

Postup Alzheimera by podle ní mohla zpomalovat vakcína nazvaná E22W42 DC. Ta využívá takzvané dendritické buňky, které jsou obohacené upraveným peptidem amyloidu beta, jenž funguje jako protilátka.

K výrobě vakcíny vědci použili dendritické buňky, které získali z myší kostní dřeně. Rozvoj choroby se pak u hlodavců, kterým vědci látku podali, zpomalil. Pozitivní bylo, že vakcína navíc nadměrně neaktivovala jejich imunitní systém.

„Tato terapeutická vakcína využívá vlastní imunitní buňky těla, které cílí na toxické molekuly amyloidu beta, jež se škodlivě hromadí v mozku,“ uvedl Cchao. „A co je důležité, poskytuje silné imunomodulační účinky, aniž by vyvolával nežádoucí reakci související s očkováním u stárnoucích myší,“ dodal.

Vyvíjená vakcína by v budoucnu potenciálně mohla pomoci nejenom při léčbě Alzheimerovy choroby, ale mohla by usnadnit život i starším pacientům s jinými poruchami mozku, doufají autoři studie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 15 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 17 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...