Během pandemie zemřelo v EU o 170 tisíc lidí více, než je běžné. V USA je situace ještě horší

Evropská unie a Spojené státy zveřejnily údaje o tom, kolik lidí zemřelo v první polovině letošního roku ve srovnání s předchozími lety. Tato data reálně ukazují skutečný dopad koronavirové pandemie v zemích, které na jaře zasáhla první vlna epidemie.

Země Evropské unie zaregistrovaly od března do konce června bezmála o 170 tisíc více mrtvých, než činí průměr předchozích čtyř let. V pondělí o tom informoval evropský statistický úřad Eurostat.

Nejvyšší počet nadprůměrných úmrtí evropské země zaznamenaly na konci března a na začátku dubna. V České republice byl nadprůměrný počet úmrtí zaznamenán jen v některých částech země, a to od poloviny března do konce dubna a pak v červnu. Čísla ale byla jen mírně vyšší než v předchozích letech, především díky silným opatřením na jaře, která dokázala první vlnu rychle zastavit.

Nadměrná úmrtí v Evropě
Zdroj: Eurostat

Při srovnávání měsíců, kdy se Evropa potýkala s první vlnou epidemie covidu-19, vycházel Eurostat z průměru počtu mrtvých v letech 2016 až 2019.

V celé Evropské unii byl nadprůměrný počet mrtvých zaznamenán soustavně od začátku března do konce května. V červnu pak počet mrtvých klesl pod průměr předchozích čtyř let. Ve sledovaném období zemřelo v celé Evropské unii zhruba 1,7 milionu osob.

Nadměrná úmrtnost: nejhůře postižené země EU
Zdroj: Eurostat

Nejvyšší počet nadprůměrných úmrtí zaznamenalo Španělsko (48 tisíc), následují Itálie (46 tisíc) a Francie (30 tisíc). Německo a Nizozemsko registrují shodně o 10 tisíc úmrtí více, než je průměr z let 2016 až 2019. Na dalších 21 členských zemí připadá 25 tisíc úmrtí navíc, informuje Eurostat, v jehož zprávě chybí údaje z Irska.

Nadměrná úmrtnost v EU podle regionů
Zdroj: Eurostat

„V některých částech Evropy byl rozdíl (v počtu úmrtí) ve srovnání s předchozími lety mimořádně vysoký,“ sdělil Eurostat. Jako příklad uvádí italský okres Bergamo, kde se v polovině března zvýšil počet úmrtí o 895 procent.

V České republice zůstal celkový počet úmrtí za celé sledované období lehce nadprůměrný takřka ve všech krajích, jedinými výjimkami jsou Pardubický a Královéhradecký kraj, kde byl počet úmrtí pod střednědobým průměrem.

Nejvíce nadprůměrných úmrtí připadá na skupiny lidí ve věku 70 a více let. Ti tvoří 96 procent těchto úmrtí:

Nadměrná úmrtnost podle věku v EU
Zdroj: Eurostat

Údaje z USA mluví podobně

V úterý zveřejnilo údaje o nadměrné úmrtnosti v USA i americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Podle nich zemřelo během letošní pandemie covidu-19 o téměř 300 tisíc lidí více, než kolik bylo obvyklé za stejnou dobu v předchozích letech. V polovině října CDC přitom oficiálně evidovalo zhruba 216 tisíc zemřelých po nákaze koronavirem.

Zpráva CDC uvádí, že mezi 26. lednem a 3. říjnem v USA zemřelo o 299 028 lidí více, než kolik je průměr z posledních let za stejné období.

Epidemiologové z CDC uvádějí, že oficiální počty zemřelých s covidem-19, které se na zvýšené úmrtnosti podílejí přibližně ze dvou třetin, jsou patrně podhodnocené.

Nadměrná úmrtí na covid-19 v USA
Zdroj: CDC

Na zvýšení úmrtnosti v době pandemie mají podle CDC vliv i další skutečnosti, jako je zhoršená dostupnost lékařské péče. „Je mnoho faktorů, které by nepřímo mohly přispět k nárůstu úmrtí v důsledku pandemie. Jedním z nich je narušení zdravotnického systému,“ uvádí autorka studie Lauren Rossenová.

Data také ukazují, že zvýšená úmrtnost dopadá různou měrou na různé rasové i etnické skupiny. CDC zaznamenal největší procentuální nárůst úmrtnosti v porovnání s předchozími lety mezi Hispánci (o 53,6 procenta). U Afroameričanů se úmrtnost zvýšila o 32,9 procenta, u Asiatů o 36,6 procenta, zatímco u bělochů činil nárůst „jen“ 11,9 procenta.

CDC letos evidoval nadprůměrnou úmrtnost v každém týdnu počínaje březnem. Největší nárůst počtu zemřelých oproti dlouhodobému průměru se v USA odehrál v první polovině dubna (o 40,4 procenta) a poté na začátku srpna (o 23,5 procenta).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 17 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 18 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 20 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 22 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.