Během pandemie zemřelo v EU o 170 tisíc lidí více, než je běžné. V USA je situace ještě horší

Evropská unie a Spojené státy zveřejnily údaje o tom, kolik lidí zemřelo v první polovině letošního roku ve srovnání s předchozími lety. Tato data reálně ukazují skutečný dopad koronavirové pandemie v zemích, které na jaře zasáhla první vlna epidemie.

Země Evropské unie zaregistrovaly od března do konce června bezmála o 170 tisíc více mrtvých, než činí průměr předchozích čtyř let. V pondělí o tom informoval evropský statistický úřad Eurostat.

Nejvyšší počet nadprůměrných úmrtí evropské země zaznamenaly na konci března a na začátku dubna. V České republice byl nadprůměrný počet úmrtí zaznamenán jen v některých částech země, a to od poloviny března do konce dubna a pak v červnu. Čísla ale byla jen mírně vyšší než v předchozích letech, především díky silným opatřením na jaře, která dokázala první vlnu rychle zastavit.

Nadměrná úmrtí v Evropě
Zdroj: Eurostat

Při srovnávání měsíců, kdy se Evropa potýkala s první vlnou epidemie covidu-19, vycházel Eurostat z průměru počtu mrtvých v letech 2016 až 2019.

V celé Evropské unii byl nadprůměrný počet mrtvých zaznamenán soustavně od začátku března do konce května. V červnu pak počet mrtvých klesl pod průměr předchozích čtyř let. Ve sledovaném období zemřelo v celé Evropské unii zhruba 1,7 milionu osob.

Nadměrná úmrtnost: nejhůře postižené země EU
Zdroj: Eurostat

Nejvyšší počet nadprůměrných úmrtí zaznamenalo Španělsko (48 tisíc), následují Itálie (46 tisíc) a Francie (30 tisíc). Německo a Nizozemsko registrují shodně o 10 tisíc úmrtí více, než je průměr z let 2016 až 2019. Na dalších 21 členských zemí připadá 25 tisíc úmrtí navíc, informuje Eurostat, v jehož zprávě chybí údaje z Irska.

Nadměrná úmrtnost v EU podle regionů
Zdroj: Eurostat

„V některých částech Evropy byl rozdíl (v počtu úmrtí) ve srovnání s předchozími lety mimořádně vysoký,“ sdělil Eurostat. Jako příklad uvádí italský okres Bergamo, kde se v polovině března zvýšil počet úmrtí o 895 procent.

V České republice zůstal celkový počet úmrtí za celé sledované období lehce nadprůměrný takřka ve všech krajích, jedinými výjimkami jsou Pardubický a Královéhradecký kraj, kde byl počet úmrtí pod střednědobým průměrem.

Nejvíce nadprůměrných úmrtí připadá na skupiny lidí ve věku 70 a více let. Ti tvoří 96 procent těchto úmrtí:

Nadměrná úmrtnost podle věku v EU
Zdroj: Eurostat

Údaje z USA mluví podobně

V úterý zveřejnilo údaje o nadměrné úmrtnosti v USA i americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Podle nich zemřelo během letošní pandemie covidu-19 o téměř 300 tisíc lidí více, než kolik bylo obvyklé za stejnou dobu v předchozích letech. V polovině října CDC přitom oficiálně evidovalo zhruba 216 tisíc zemřelých po nákaze koronavirem.

Zpráva CDC uvádí, že mezi 26. lednem a 3. říjnem v USA zemřelo o 299 028 lidí více, než kolik je průměr z posledních let za stejné období.

Epidemiologové z CDC uvádějí, že oficiální počty zemřelých s covidem-19, které se na zvýšené úmrtnosti podílejí přibližně ze dvou třetin, jsou patrně podhodnocené.

Nadměrná úmrtí na covid-19 v USA
Zdroj: CDC

Na zvýšení úmrtnosti v době pandemie mají podle CDC vliv i další skutečnosti, jako je zhoršená dostupnost lékařské péče. „Je mnoho faktorů, které by nepřímo mohly přispět k nárůstu úmrtí v důsledku pandemie. Jedním z nich je narušení zdravotnického systému,“ uvádí autorka studie Lauren Rossenová.

Data také ukazují, že zvýšená úmrtnost dopadá různou měrou na různé rasové i etnické skupiny. CDC zaznamenal největší procentuální nárůst úmrtnosti v porovnání s předchozími lety mezi Hispánci (o 53,6 procenta). U Afroameričanů se úmrtnost zvýšila o 32,9 procenta, u Asiatů o 36,6 procenta, zatímco u bělochů činil nárůst „jen“ 11,9 procenta.

CDC letos evidoval nadprůměrnou úmrtnost v každém týdnu počínaje březnem. Největší nárůst počtu zemřelých oproti dlouhodobému průměru se v USA odehrál v první polovině dubna (o 40,4 procenta) a poté na začátku srpna (o 23,5 procenta).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 35 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 18 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 20 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025
Načítání...