Během pandemie zemřelo v EU o 170 tisíc lidí více, než je běžné. V USA je situace ještě horší

Evropská unie a Spojené státy zveřejnily údaje o tom, kolik lidí zemřelo v první polovině letošního roku ve srovnání s předchozími lety. Tato data reálně ukazují skutečný dopad koronavirové pandemie v zemích, které na jaře zasáhla první vlna epidemie.

Země Evropské unie zaregistrovaly od března do konce června bezmála o 170 tisíc více mrtvých, než činí průměr předchozích čtyř let. V pondělí o tom informoval evropský statistický úřad Eurostat.

Nejvyšší počet nadprůměrných úmrtí evropské země zaznamenaly na konci března a na začátku dubna. V České republice byl nadprůměrný počet úmrtí zaznamenán jen v některých částech země, a to od poloviny března do konce dubna a pak v červnu. Čísla ale byla jen mírně vyšší než v předchozích letech, především díky silným opatřením na jaře, která dokázala první vlnu rychle zastavit.

Nadměrná úmrtí v Evropě
Zdroj: Eurostat

Při srovnávání měsíců, kdy se Evropa potýkala s první vlnou epidemie covidu-19, vycházel Eurostat z průměru počtu mrtvých v letech 2016 až 2019.

V celé Evropské unii byl nadprůměrný počet mrtvých zaznamenán soustavně od začátku března do konce května. V červnu pak počet mrtvých klesl pod průměr předchozích čtyř let. Ve sledovaném období zemřelo v celé Evropské unii zhruba 1,7 milionu osob.

Nadměrná úmrtnost: nejhůře postižené země EU
Zdroj: Eurostat

Nejvyšší počet nadprůměrných úmrtí zaznamenalo Španělsko (48 tisíc), následují Itálie (46 tisíc) a Francie (30 tisíc). Německo a Nizozemsko registrují shodně o 10 tisíc úmrtí více, než je průměr z let 2016 až 2019. Na dalších 21 členských zemí připadá 25 tisíc úmrtí navíc, informuje Eurostat, v jehož zprávě chybí údaje z Irska.

Nadměrná úmrtnost v EU podle regionů
Zdroj: Eurostat

„V některých částech Evropy byl rozdíl (v počtu úmrtí) ve srovnání s předchozími lety mimořádně vysoký,“ sdělil Eurostat. Jako příklad uvádí italský okres Bergamo, kde se v polovině března zvýšil počet úmrtí o 895 procent.

V České republice zůstal celkový počet úmrtí za celé sledované období lehce nadprůměrný takřka ve všech krajích, jedinými výjimkami jsou Pardubický a Královéhradecký kraj, kde byl počet úmrtí pod střednědobým průměrem.

Nejvíce nadprůměrných úmrtí připadá na skupiny lidí ve věku 70 a více let. Ti tvoří 96 procent těchto úmrtí:

Nadměrná úmrtnost podle věku v EU
Zdroj: Eurostat

Údaje z USA mluví podobně

V úterý zveřejnilo údaje o nadměrné úmrtnosti v USA i americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Podle nich zemřelo během letošní pandemie covidu-19 o téměř 300 tisíc lidí více, než kolik bylo obvyklé za stejnou dobu v předchozích letech. V polovině října CDC přitom oficiálně evidovalo zhruba 216 tisíc zemřelých po nákaze koronavirem.

Zpráva CDC uvádí, že mezi 26. lednem a 3. říjnem v USA zemřelo o 299 028 lidí více, než kolik je průměr z posledních let za stejné období.

Epidemiologové z CDC uvádějí, že oficiální počty zemřelých s covidem-19, které se na zvýšené úmrtnosti podílejí přibližně ze dvou třetin, jsou patrně podhodnocené.

Nadměrná úmrtí na covid-19 v USA
Zdroj: CDC

Na zvýšení úmrtnosti v době pandemie mají podle CDC vliv i další skutečnosti, jako je zhoršená dostupnost lékařské péče. „Je mnoho faktorů, které by nepřímo mohly přispět k nárůstu úmrtí v důsledku pandemie. Jedním z nich je narušení zdravotnického systému,“ uvádí autorka studie Lauren Rossenová.

Data také ukazují, že zvýšená úmrtnost dopadá různou měrou na různé rasové i etnické skupiny. CDC zaznamenal největší procentuální nárůst úmrtnosti v porovnání s předchozími lety mezi Hispánci (o 53,6 procenta). U Afroameričanů se úmrtnost zvýšila o 32,9 procenta, u Asiatů o 36,6 procenta, zatímco u bělochů činil nárůst „jen“ 11,9 procenta.

CDC letos evidoval nadprůměrnou úmrtnost v každém týdnu počínaje březnem. Největší nárůst počtu zemřelých oproti dlouhodobému průměru se v USA odehrál v první polovině dubna (o 40,4 procenta) a poté na začátku srpna (o 23,5 procenta).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 7 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 8 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 11 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 13 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...