Obavy ze srážky vysloužilého satelitu s raketou se nenaplnily

Vysloužilý satelit se na oběžné dráze patrně minul se zbytkem rakety. S odvoláním na sdělení americké společnosti LeoLabs o tom informoval zpravodajský web BBC. Kolizi třetího stupně čínské rakety Čchang-čeng (Dlouhý pochod) vypuštěné v roce 2009 a nefunkčního navigačního satelitu Parus sovětské výroby, který Zemi obíhá od roku 1989, LeoLabs předpovídala s 20procentní pravděpodobností na pátek 03:00 SELČ. Nyní však společnost uvedla, že nezaznamenala nad Antarktidou úlomky, které by při střetu vznikly.

Oba aparáty dohromady váží téměř tři tuny. Podle propočtů LeoLabs se měly přiblížit do vzdálenosti 25 metrů či méně. Jiní experti však předpovídali, že se objekty minou v mnohem větší vzdálenosti. Podle astrofyzika Moriby Jaha se objekty měly minout ve vzdálenosti zhruba 70 metrů. K podobnému závěru došla také uznávaná společnost Aerospace Corporation.

Při rychlosti 14,66 kilometru za sekundu by přitom jakákoliv kolize byla katastrofická, jelikož by při ní mohly vzniknout desetitisíce úlomků, které by se dlouho pohybovaly ve výšce skoro tisíc kilometrů nad zemí.

Astrofyzik Jonathan McDowell na Twitteru napsal, že důsledky srážky by byly velice vážné, protože úlomky letící rychlostí téměř 30 tisíc kilometrů v hodině mohou ohrozit družice, ale i vesmírné lodě a astronauty.

Poslední velká kolize na oběžné dráze se stala v roce 2009, kdy se srazily americký komerční telekomunikační satelit Iridium s nefunkční ruskou družicí. Při srážce vzniklo několik tisíc úlomků. Letos v lednu se k sobě kriticky přiblížily nefunkční astronomický teleskop IRAS a experimentální družice GGSE-4 patřící americkému letectvu, nakonec se ale nesrazily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 11 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...