Slibný český lék proti rakovině se začal testovat na lidech. První fáze má trvat tři roky

První pacienti dostali slibnou látku pro léčbu rakoviny, kterou vyvinul česko-americký tým vědců. Klinické testování zahájila americká společnost Dracen Pharmaceuticals. První fáze má trvat tři roky. Informoval o tom Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR.

Látku DRP-104 vyvinul tým Pavla Majera z ÚOCHB ve spolupráci s vědci z Univerzity Johnse Hokpinse v Baltimoru. „Zahájení testů naší látky na lidech je skvělá zpráva a důležitý milník na cestě k nové léčbě pro onkologické pacienty. Na oslavy je ale ještě příliš brzo. Před naší látkou je ještě dlouhá cesta a řada překážek. To, že se dostane úspěšně až do cíle, není zdaleka jisté,“ řekl Majer.

Podle vědců látka DRP-104 uvolňuje v nádorech antimetabolit DON, který zastavuje buněčný metabolismus glutaminu. To je klíčový zdroj dusíku, který potřebují k růstu rakovinné buňky. Látka tak potlačuje jejich bujení. Glutamin je sice zdrojem dusíku i pro zdravé buňky, vědcům se však tento „problém“ podařilo překonat a zajistit, aby ve zdravé tkáni zůstala léčebná látka neaktivní.

Kladivo na rakovinu?

Nadějná je podle vědců zejména kombinace této léčby s takzvanou imunoterapií, která je zaměřena na posilování imunitní reakce organismu vůči nádoru. Rakovinné buňky využívají řadu způsobů, jak oklamat buňky imunitního systému a uniknout jejich pozornosti. Při imunoterapii se tedy pacientům podávají PD-1 protilátky. Cílí na posílení imunitní reakce organismu, aby si s rakovinnými buňkami mohl poradit.

Ústav uvedl, že prvotní testy na zvířatech ukázaly, že při použití léčebné látky z Česka jsou metabolicky strádající buňky na PD-1 protilátky citlivější, díky čemuž má imunoterapie mnohem lepší efekt.

„Než se potenciální lék poprvé dostane do fáze klinických testů na lidech, musí projít dlouhou cestou a mnoha dílčími zkouškami. Většině kandidátních látek se to nikdy nepovede. Zahájení klinických testů je tak samo o sobě velmi vzácný úkaz a výraz velké důvěry k této molekule. Jsme pyšni, že se něco takového povedlo další látce vymyšlené v našem ústavu,“ vyjádřil se k pokroku ředitel ÚOCHB Zdeněk Hostomský.

Firma Dracen Pharmaceuticals od ÚOCHB a Univerzity Johnse Hopkinse zakoupila licenci na vývoj těchto látek pro léčbu rakoviny. Jejich výzkum pak v roce 2018 podpořil také zahraniční investor částkou 40 milionů dolarů (zhruba 920 milionů korun). Podle dřívějšího vyjádření zástupců dceřiné firmy ÚOCHB i&i Prague může zisk pro českou stranu v případě úspěchu dosáhnout i stovek milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...