Na Marsu jsou nejméně čtyři jezera s tekutou vodou. To největší má na délku 20 kilometrů, zjistili astronomové

Už před dvěma lety oznámili astronomové, že pod povrchem Marsu, pod jeho jižním pólem, se skrývá velké jezero. Nová pozorování to nyní nejen potvrdila, ale navíc odhalila, že takových jezer se tam nachází víc.

Vědci popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Astronomy, že hlavní jezero má na délku přibližně 20 kilometrů. Poblíž něho se nachází několik dalších podzemních jezer, jsou nejméně tři. Leží v oblasti Planum Australe asi 1500 metrů pod povrchem Rudé planety; jsou od sebe oddělená suchými regiony.

„V této studii jsme potvrdili existenci rozsáhlého oblasti s vodou. A současně jsme nezávisle na tom našli další místa s vodou – to znamená, že nejde o izolovaný náhodný objev. Jedná se o systém a to mění spoustu věcí,“ uvedla profesorka Elena Pettinelliová z Říma, která se na studii podílela.

Objev je důležitým kamínkem do mozaiky poznání Marsu, vyvolává ale stejné množství otázek. Pro vědce je například záhadou, jak je možné, že je voda v tekutém stavu. Teplota v místě, kde se jezera nacházejí, se totiž pohybuje odhadem kolem 68 stupňů Celsia pod nulou. Na Zemi mohou jezera tekuté vody pod antarktickým ledem existovat díky vysokému tlaku ledu shora, ale na Rudé planetě takový tlak není dostatečný.

Jediným možným vysvětlením je, že v jezerech musí být velmi vysoká koncentrace soli. Díky ní by mohla voda nezamrzat i při silném mrazu.

Zajímavým zjištěním je také fakt, že tato jezera nejsou nová nebo nevznikla jen dočasně; studie ukazuje, že musí na Marsu existovat už delší dobu a že jsou geologickou součástí planety. „Myslíme si, že tento jezerní systém zřejmě vydržel v této podobě velmi dlouhou dobu. Mluvíme teď minimálně o milionech let. Zřejmě se voda postupně měnila na led,“ doplnila Pettinelliová.

Až doposud byla ve hře i možnost, že pod jezerem se nachází nějaký silný zdroj geotermální energie, který vodu zahřívá – objev tří nových jezer ale tuto hypotézu v podstatě vylučuje.

Proutkaření na Marsu

Objev mohl vzniknout díky přístroji MARSIS, který je součástí sondy Mars Express. Toto zařízení je silným radarem, který vysílá pulzy, jež se odrážejí od hmoty pod povrchem. Tímto způsobem MARSIS zkoumal pomocí 29 pozorování oblast jižního pólu planety. Vědci z nich odvodili existenci podzemního jezera.

Tato oblast je na výzkum velmi výhodná, je totiž plochá, což vědcům pomáhá se zpracováním dat. Radar tedy ve výzkumu pokračoval a během dalších 134 pozorování prozkoumal oblast o rozloze 250 krát 300 kilometrů. Vědci pak na vyhodnocení dat využili zkušenosti, které nasbírali při pozorování a zkoumání jezer pod ledovci v Antarktidě, kde je snadnější si předpoklady ověřit než na Marsu, například pokusnými sondami pod ledovec.

Autoři výzkumu dodávají, že se současným vybavením se dostali na samé hranice toho, co je možné ještě o této oblasti zjistit - věří ale, že v budoucnosti se na oběžnou dráhu planety dostanou ještě přesnější a citlivější přístroje, které budou moci popsat podzemní jezera lépe.

Právě existence vody v tekuté formě je totiž klíčová: nejen pro poznání minulosti Marsu, ale také pro lidské osídlování planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
před 10 hhodinami

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
před 12 hhodinami

Smaragdově zelený led pokryl Lipno. Výjimečný fenomén prostudovali vědci

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.
před 12 hhodinami

Moderní člověk vznikl v Africe, dokládá nový objev

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773 tisíci lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens, tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu, že Homo sapiens pochází z Afriky, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.
před 13 hhodinami

Mrazivé počasí pokračuje. Podívejte se, kde bude ve čtvrtek ještě chladněji než ve středu

Středa přinesla o něco teplejší ráno, než bylo to pondělní a zejména úterní. Trend velmi chladného počasí ale bude pokračovat ještě přinejmenším ve čtvrtek, teprve pátek bude znamenat lehké oteplení.
včera v 14:58

Astronomové analyzovali signály z mezihvězdného objektu 3I/Atlas

Objekt 3I/Atlas, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí. Vědci teď vyvrátili, že by mohlo jít o dílo inteligentní civilizace, jak se spekulovalo.
včera v 13:15

Češi popsali virus, který porušuje známá pravidla. Umí hackovat imunitu

Viry mají několik triků, jak se dostat hluboko do lidského těla. Obyčejně to dělají tak, že se chrání před imunitním systémem jakousi čepičkou. Jenže jeden virus ji nepotřebuje, popsala teď nová česká studie.
včera v 11:45

Naděje na existenci života na Europě klesla. Chybí klíčový faktor

Jupiterův měsíc Europa je na krátkém seznamu míst ve Sluneční soustavě, která jsou považována za slibná při pátrání po mimozemském životě, protože se pod jeho ledovou krustou pravděpodobně skrývá rozlehlý podzemní oceán. Nový výzkum ale podle agentury Reuters vyvolává otázky, jestli Europa skutečně disponuje podmínkami vhodnými pro život.
včera v 10:07
Načítání...