Smrtících případů covidu ubývá. A není to jen tím, že méně zasahuje zranitelné, naznačuje studie

Smrtnost nového koronaviru se pravděpodobně snižuje. A tento trend nelze přisoudit jen tomu, že by se před ním dařilo lépe chránit zranitelné skupiny obyvatel, ukazuje výzkum z Oxfordu.

Od léta se pravidelně objevují zprávy o tom, že „nový koronavirus ztrácí sílu“ a že výrazně klesá počet úmrtí na tuto nemoc. Nejčastějším argumentem je, že se jedná o dopad situace, kdy virus méně proniká mezi ty nejvíce zranitelné skupiny, tedy především seniory.

Britští vědci se ale podívali na to, jaký je počet vyléčených v různých věkových skupinách. Výsledky ukázaly, že procento uzdravených oproti jaru vzrostlo u všech.

  • Smrtnost je vedle úmrtnosti (mortalita) druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. Úmrtnost se vztahuje k celkové populaci, smrtnost pouze k nemocným daným typem choroby.

Výzkumníci vyšli z toho, že již dříve zjistili, že v jejich zemi významně poklesla smrtnost covidu-19, tedy počet zemřelých vůči počtu nakažených. Chtěli v analýzách pokračovat, ale ukázalo se, že Británie si nevede statistiky smrtnosti podle věku, proto využili data z Německa, které je má.

Úspěšné Německo

Německo patří v Evropě mezi státy s nejnižší mírou smrtnosti. Přisuzuje se to jednak masivnímu testování, které odhalí obrovské množství případů, ale také kvalitě německé zdravotní péče.

Vědci sledovali, jak se smrtnost proměňovala mezi 10. a 35. týdnem roku, tedy od začátku března do konce srpna. Výsledek byl poměrně jednoznačný, zatímco na začátku pandemie odrážel počet úmrtí počet nakažených, později se trend změnil: zatímco případů přibývá, úmrtí ubývá.

Rozdíl mezi počtem případů a úmrtími
Zdroj: CEBM

Ještě zajímavějším zjištěním ale bylo to, jak moc se tyto změny projevily u různých věkových kategorií. Tou nejohroženější skupinou jsou u covidu senioři ve věku nad 80 let, na začátku roku na covid v této skupině umíralo 29 procent nakažených. Jenže během jara toto číslo pokleslo na 17 procent a od poloviny července dokonce na 11 procent.

Snižování smrtnosti covidu v různých věkových skupinách
Zdroj: CEBM

Značný pokles smrtnosti vědci zaznamenali také u skupiny 60 až 79 let, kde smrtnost klesla z 9 procent na přelomu března a dubna na 2 procenta v srpnu. Celkově data podle tohoto výzkumu říkají, že úmrtí ubývalo u všech věkových skupin, ale právě u těch nejstarších došlo k největším pozitivním změnám.

Příčin může být několik

Autoři práce předpokládají, že v zemích, kde byla na jaře smrtnost vyšší, budou hlásit ještě výraznější zlepšení než v Německu. Tato studie sice zatím neprošla recenzním řízením, ale protože jde vlastně jen o jednoduchou statistickou studii založenou na jednotné metodologii a vycházející z jednotných, zpracovaných i ověřených dat, není podle autorů příliš důvodů, proč by jím brzy neměla projít.

Vědci v tomto výzkumu nehledali příčiny zlepšení, ty zatím nikdo s jistotou nezná a podle řady článků v odborném tisku bude ve hře zřejmě více faktorů: od nižší virové nálože během léta přes lepší poznání nemoci až po kvalitnější léčbu prvními schválenými léky, které proti koronaviru prokazatelně zabírají, ať už je to remdesivir, nebo steroidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 4 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 7 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 9 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 10 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 12 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...