Ekosystémy se mohou měnit nečekaně rychle, ukázal výzkum Altiplana

Vědce překvapil nález deset milionů let starého zkamenělého stromu v oblasti andské náhorní plošiny Altiplano. Rozbor fosilie totiž ukázal, že tamní klima bylo v minulosti vlhčí, než předpokládaly dřívější klimatické modely. O zjištění informoval časopis Science Advances.

Během expedice objevili vědci ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) na náhorní plošině Altiplano deset milionů let starý obrovský fosilní strom. Byl ukrytý v travnaté pláni.

„Tento strom a stovky vzorků fosilního dřeva, listů a pylu, které jsme shromáždili na expedici, ukazují, že když tyto rostliny byly živé, tamní ekosystém byl vlhčí. Byl dokonce vlhčí, než odhadovaly dřívější klimatické modely,“ uvedla jedna z účastnic výpravy Camila Martinezová ze STRI.

„Pravděpodobně neexistuje žádný srovnatelný moderní ekosystém, protože teploty byly v době původu těchto fosilií před deseti miliony let vyšší,“ dodala Martinezová.

„Tropický“ ekosystém se v oblasti dlouho neudržel

Rozbor navíc ukázal, že struktura zkamenělého dřeva je velmi podobná té, která se vyskytuje v tropických lesích s nízkou nadmořskou výškou. Před 10 miliony let tak plošina ležela pravděpodobně jen 2000 metrů nad mořem. Zmíněný ekosystém se však v oblasti dlouho neudržel. Dnes vyprahlá a suchá plošina Altiplano leží v nadmořské výšce 4000 metrů.

Další nalezené fosilie pak dokládají, že ekosystém puna, který v Andách dodnes dominuje, existoval už před pěti miliony let. Mladší vzorky pylu přitom většinou spíše než ze stromů pocházely z trav a bylin. Listový materiál byl zase z kapradin, bylin a keřů. To naznačuje, že v té době již plošina dosáhla své nynější nadmořské výšky.

„Fosilní nálezy v této oblasti nám naznačují dvě věci,“ upozornil vedoucí výzkumu Carlos Jaramillo ze STRI. „Nadmořská výška i vegetace se během relativně krátké doby změnily. To podporuje hypotézu, podle níž tektonický vzestup této oblasti nastal rychlými pulzy,“ řekl.

„Andské vyzdvihnutí hrálo důležitou roli při utváření klimatu v Jižní Americe. Vztah mezi ním, místním podnebím a vegetací ale stále ještě není dobře prozkoumán,“  dodal Jaramillo s tím, že porozumění nesrovnalostem mezi klimatickými modely a údaji založenými na fosilních záznamech je důležité pro chápání současných klimatických procesů.

  • Altiplano (španělsky vysočina, náhorní rovina) je rozsáhlá náhorní plošina oddělující horské masivy západních a východních And. Po Tibetské plošině je druhým nejrozsáhlejším útvarem tohoto typu na Zemi. Nachází se ve vnitrozemí Jižní Ameriky, převážně na území Bolívie a Peru, částečně zasahuje do Chile a na sever Argentiny. Rozloha plošiny činí okolo 170 tisíc km², průměrná nadmořská výška je 3600 m.
  • Altiplano je mimo jiné známé nejvýše položenou železniční tratí na americkém kontinentu, spojující města Cuzco a La Paz.
  • Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 15 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...