Ekosystémy se mohou měnit nečekaně rychle, ukázal výzkum Altiplana

Vědce překvapil nález deset milionů let starého zkamenělého stromu v oblasti andské náhorní plošiny Altiplano. Rozbor fosilie totiž ukázal, že tamní klima bylo v minulosti vlhčí, než předpokládaly dřívější klimatické modely. O zjištění informoval časopis Science Advances.

Během expedice objevili vědci ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) na náhorní plošině Altiplano deset milionů let starý obrovský fosilní strom. Byl ukrytý v travnaté pláni.

„Tento strom a stovky vzorků fosilního dřeva, listů a pylu, které jsme shromáždili na expedici, ukazují, že když tyto rostliny byly živé, tamní ekosystém byl vlhčí. Byl dokonce vlhčí, než odhadovaly dřívější klimatické modely,“ uvedla jedna z účastnic výpravy Camila Martinezová ze STRI.

„Pravděpodobně neexistuje žádný srovnatelný moderní ekosystém, protože teploty byly v době původu těchto fosilií před deseti miliony let vyšší,“ dodala Martinezová.

„Tropický“ ekosystém se v oblasti dlouho neudržel

Rozbor navíc ukázal, že struktura zkamenělého dřeva je velmi podobná té, která se vyskytuje v tropických lesích s nízkou nadmořskou výškou. Před 10 miliony let tak plošina ležela pravděpodobně jen 2000 metrů nad mořem. Zmíněný ekosystém se však v oblasti dlouho neudržel. Dnes vyprahlá a suchá plošina Altiplano leží v nadmořské výšce 4000 metrů.

Další nalezené fosilie pak dokládají, že ekosystém puna, který v Andách dodnes dominuje, existoval už před pěti miliony let. Mladší vzorky pylu přitom většinou spíše než ze stromů pocházely z trav a bylin. Listový materiál byl zase z kapradin, bylin a keřů. To naznačuje, že v té době již plošina dosáhla své nynější nadmořské výšky.

„Fosilní nálezy v této oblasti nám naznačují dvě věci,“ upozornil vedoucí výzkumu Carlos Jaramillo ze STRI. „Nadmořská výška i vegetace se během relativně krátké doby změnily. To podporuje hypotézu, podle níž tektonický vzestup této oblasti nastal rychlými pulzy,“ řekl.

„Andské vyzdvihnutí hrálo důležitou roli při utváření klimatu v Jižní Americe. Vztah mezi ním, místním podnebím a vegetací ale stále ještě není dobře prozkoumán,“  dodal Jaramillo s tím, že porozumění nesrovnalostem mezi klimatickými modely a údaji založenými na fosilních záznamech je důležité pro chápání současných klimatických procesů.

  • Altiplano (španělsky vysočina, náhorní rovina) je rozsáhlá náhorní plošina oddělující horské masivy západních a východních And. Po Tibetské plošině je druhým nejrozsáhlejším útvarem tohoto typu na Zemi. Nachází se ve vnitrozemí Jižní Ameriky, převážně na území Bolívie a Peru, částečně zasahuje do Chile a na sever Argentiny. Rozloha plošiny činí okolo 170 tisíc km², průměrná nadmořská výška je 3600 m.
  • Altiplano je mimo jiné známé nejvýše položenou železniční tratí na americkém kontinentu, spojující města Cuzco a La Paz.
  • Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 9 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 10 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 13 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 17 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...