Ekosystémy se mohou měnit nečekaně rychle, ukázal výzkum Altiplana

Vědce překvapil nález deset milionů let starého zkamenělého stromu v oblasti andské náhorní plošiny Altiplano. Rozbor fosilie totiž ukázal, že tamní klima bylo v minulosti vlhčí, než předpokládaly dřívější klimatické modely. O zjištění informoval časopis Science Advances.

Během expedice objevili vědci ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) na náhorní plošině Altiplano deset milionů let starý obrovský fosilní strom. Byl ukrytý v travnaté pláni.

„Tento strom a stovky vzorků fosilního dřeva, listů a pylu, které jsme shromáždili na expedici, ukazují, že když tyto rostliny byly živé, tamní ekosystém byl vlhčí. Byl dokonce vlhčí, než odhadovaly dřívější klimatické modely,“ uvedla jedna z účastnic výpravy Camila Martinezová ze STRI.

„Pravděpodobně neexistuje žádný srovnatelný moderní ekosystém, protože teploty byly v době původu těchto fosilií před deseti miliony let vyšší,“ dodala Martinezová.

„Tropický“ ekosystém se v oblasti dlouho neudržel

Rozbor navíc ukázal, že struktura zkamenělého dřeva je velmi podobná té, která se vyskytuje v tropických lesích s nízkou nadmořskou výškou. Před 10 miliony let tak plošina ležela pravděpodobně jen 2000 metrů nad mořem. Zmíněný ekosystém se však v oblasti dlouho neudržel. Dnes vyprahlá a suchá plošina Altiplano leží v nadmořské výšce 4000 metrů.

Další nalezené fosilie pak dokládají, že ekosystém puna, který v Andách dodnes dominuje, existoval už před pěti miliony let. Mladší vzorky pylu přitom většinou spíše než ze stromů pocházely z trav a bylin. Listový materiál byl zase z kapradin, bylin a keřů. To naznačuje, že v té době již plošina dosáhla své nynější nadmořské výšky.

„Fosilní nálezy v této oblasti nám naznačují dvě věci,“ upozornil vedoucí výzkumu Carlos Jaramillo ze STRI. „Nadmořská výška i vegetace se během relativně krátké doby změnily. To podporuje hypotézu, podle níž tektonický vzestup této oblasti nastal rychlými pulzy,“ řekl.

„Andské vyzdvihnutí hrálo důležitou roli při utváření klimatu v Jižní Americe. Vztah mezi ním, místním podnebím a vegetací ale stále ještě není dobře prozkoumán,“  dodal Jaramillo s tím, že porozumění nesrovnalostem mezi klimatickými modely a údaji založenými na fosilních záznamech je důležité pro chápání současných klimatických procesů.

  • Altiplano (španělsky vysočina, náhorní rovina) je rozsáhlá náhorní plošina oddělující horské masivy západních a východních And. Po Tibetské plošině je druhým nejrozsáhlejším útvarem tohoto typu na Zemi. Nachází se ve vnitrozemí Jižní Ameriky, převážně na území Bolívie a Peru, částečně zasahuje do Chile a na sever Argentiny. Rozloha plošiny činí okolo 170 tisíc km², průměrná nadmořská výška je 3600 m.
  • Altiplano je mimo jiné známé nejvýše položenou železniční tratí na americkém kontinentu, spojující města Cuzco a La Paz.
  • Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
před 2 hhodinami

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
včera v 09:00

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...