Změna klimatu výrazně posílí hurikány v Karibiku, varuje studie

Globální změny klimatu dramaticky zvyšují rizika vzniku extrémních hurikánů v Karibiku. Čím výše vzrostou teploty, tím častější tyto hrozby budou, uvádí výzkum bristolských vědců.

Výzkumnící ve studii analyzovali projekce hurikánů v oblasti Karibiku. Ukázalo se v nich, že tato část světa je klimatickými změnami velmi zranitelná a při silnějším oteplování budou důsledkem až pětkrát častější extrémní srážky způsobené právě hurikány.

„Doposud se výzkum hurikánů nejvíc soustředil na Spojené státy, proto jsme se chtěli podívat i na Karibik. Nová zjištění jsou alarmující a ukazují, jak důležité je řešit globální klima, aby se snížila pravděpodobnost extrémních srážek a jejich katastrofálních důsledků,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Emily Vosperová.

Vědci simulovali tisíce hurikánů ve třech různých scénářích vývoje globálního klimatu: současný stav, stav při dodržení Pařížské dohody (tedy oteplování do 1,5 stupně Celsia) a oteplení o dva stupně Celsia.

Dvakrát tolik hurikánů

Model, který zohledňuje množství proměnných, pak úspěšně otestovali na existujících a aktuálních hurikánech. Předpověděl, že extrémně silné hurikány, které při současném stavu klimatu postihují Karibik asi jednou za sto let, by i při dodržení Pařížské dohody přibyly – ale znatelně méně, než kdyby se klima Země ohřálo o dva stupně.

Extrémním hurikánem se v tomto výzkumu chápe bouře, která přináší nejsilnější srážky. Právě vydatný déšť způsobující zatopení celých oblastí je totiž zásadním faktorem, který způsobuje u hurikánů ty nejmasivnější škody a zabíjí nejvíce lidí.

Jedním z nejsilnějších, které Karibik postihly, byla v roce 2017 Maria. Jednalo se o bouři síly, která přichází jednou za sto let. Pokud stoupnou teploty o dva stupně, pak budou podle projekcí takové hurikány 2,3krát častější, což znamená, že se objeví jednou za 43 let. Při dodržení Pařížské dohody by se objevovaly jen jednou za 57 let.

Hurikán Maria zasáhl Portoriko (zdroj: ČT24)

Následky hurikánů jsou i pro ty nejbohatší karibské země velmi drahým a náročným problémem. Podle studií ekonomů trvá obnova po silném hurikánu až šest let. Pokud by takových bouří přibylo, postižené státy by zřejmě výrazně zchudly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 9 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 10 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 13 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 13 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 15 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
19. 1. 2025Aktualizováno19. 1. 2025

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...