Změna klimatu výrazně posílí hurikány v Karibiku, varuje studie

Globální změny klimatu dramaticky zvyšují rizika vzniku extrémních hurikánů v Karibiku. Čím výše vzrostou teploty, tím častější tyto hrozby budou, uvádí výzkum bristolských vědců.

Výzkumnící ve studii analyzovali projekce hurikánů v oblasti Karibiku. Ukázalo se v nich, že tato část světa je klimatickými změnami velmi zranitelná a při silnějším oteplování budou důsledkem až pětkrát častější extrémní srážky způsobené právě hurikány.

„Doposud se výzkum hurikánů nejvíc soustředil na Spojené státy, proto jsme se chtěli podívat i na Karibik. Nová zjištění jsou alarmující a ukazují, jak důležité je řešit globální klima, aby se snížila pravděpodobnost extrémních srážek a jejich katastrofálních důsledků,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Emily Vosperová.

Vědci simulovali tisíce hurikánů ve třech různých scénářích vývoje globálního klimatu: současný stav, stav při dodržení Pařížské dohody (tedy oteplování do 1,5 stupně Celsia) a oteplení o dva stupně Celsia.

Dvakrát tolik hurikánů

Model, který zohledňuje množství proměnných, pak úspěšně otestovali na existujících a aktuálních hurikánech. Předpověděl, že extrémně silné hurikány, které při současném stavu klimatu postihují Karibik asi jednou za sto let, by i při dodržení Pařížské dohody přibyly – ale znatelně méně, než kdyby se klima Země ohřálo o dva stupně.

Extrémním hurikánem se v tomto výzkumu chápe bouře, která přináší nejsilnější srážky. Právě vydatný déšť způsobující zatopení celých oblastí je totiž zásadním faktorem, který způsobuje u hurikánů ty nejmasivnější škody a zabíjí nejvíce lidí.

Jedním z nejsilnějších, které Karibik postihly, byla v roce 2017 Maria. Jednalo se o bouři síly, která přichází jednou za sto let. Pokud stoupnou teploty o dva stupně, pak budou podle projekcí takové hurikány 2,3krát častější, což znamená, že se objeví jednou za 43 let. Při dodržení Pařížské dohody by se objevovaly jen jednou za 57 let.

2 minuty
Hurikán Maria zasáhl Portoriko
Zdroj: ČT24

Následky hurikánů jsou i pro ty nejbohatší karibské země velmi drahým a náročným problémem. Podle studií ekonomů trvá obnova po silném hurikánu až šest let. Pokud by takových bouří přibylo, postižené státy by zřejmě výrazně zchudly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...