NASA vyfotila obří lavinu na Marsu, uvolnil ji tající led

Přístroje na létající observatoři Mars Reconnaissance Orbiter zachytily lavinu, která se na jaře zřítila z pětisetmetrového svahu na Marsu. Lavina je na snímku dokonale vidět – pořídil ji přístroj High-Resolution Imaging Science Experiment neboli Hi-RISE. Tato událost se odehrála 29. května 2019, tedy v době marsovského jara.

Lavina se uvolnila v oblasti severního pólu planety. V době jara se zde podobně jako na severní polokouli Země zvyšují teploty a taje led – to destabilizuje rozsáhlé plochy v kopcovitých oblastech a důsledkem bývají laviny prachu vzniklé poté, co se led uvolní. Kromě samotné laviny jsou na fotografii perfektně vidět i geologické vrstvy v této oblasti.

Náctiletý pozorovatel Marsu

Mars Reconnaissance Orbiter známý také pod zkratkou MRO je sonda určená k průzkumu čtvrté planety Sluneční soustavy z její oběžné dráhy. Funguje už 15 let, k Marsu byla totiž vypuštěna 12. srpna 2005.

Mars Reconnaissance Orbiter
Zdroj: NASA

Sonda je vybavena osmi specializovanými přístroji, které jí umožňují sledovat Mars z nejrůznějších úhlů. Může díky tomu planetu studovat, co se týká gravitace, nebo také hledat vodu v nejrůznějších skupenstvích.

Přístroj Hi-RISE je barevná kamera pracující ve viditelné oblasti světelného spektra s vysokým rozlišením dosahujícím 30 až 60 centimetrů na pixel. Váží 65 kilogramů a stála 40 milionů dolarů. Její hlavní reflexní zrcadlo má průměr 0,5 metru, jedná se o největší zrcadlo umístěné zatím na misi do hlubokého vesmíru. Jeho velikost umožňuje pořizovat snímky objektů, které jsou přes 30 centimetrů velké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 13 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 14 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 18 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 19 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...