Zachraňte parazity, vyzývají vědci

Lidstvo se v posledních desetiletích snaží za nemalých nákladů ochraňovat řadu ohrožených živočišných i rostlinných druhů – savce, ptáky, plazy i ryby. Ve stejnou dobu se ale stejně intenzivně pokouší jiné živočišné druhy vyhubit – jedná se o parazity. Jenže tato snaha se může lidem hodně nevyplatit, varuje nový výzkum.

Vědci v srpnu v odborném žurnálu Biological Conservation uvedli, že likvidace parazitů může mít neblahý a netušeně velký dopad na životní prostředí. Zároveň upozornili, že ze všech známých druhů cizopasníků jich člověka dokáží infikovat jen čtyři procenta.

Většina parazitů má ve skutečnosti podstatné a někdy dokonce i kriticky důležité role v ekosystémech – tou hlavní je regulace množství zvířat, aby se nepřemnožila a nestala se tak pohromou.

Věda přitom o parazitech ví stále ještě velmi málo – zná jen přibližně 10 procent ze všech druhů, jež existují. A to je jen jeden z mnoha důvodů, proč se je nedaří ochraňovat. Dalším problémem je například to, že je velmi obtížné shánět finance na jejich záchranu – nejsou totiž ani vzdáleně tak přitažliví jako třeba pandy.

Skupina vědců nyní přišla s plánem, jak cizopasníky lépe ochránit. „Paraziti jsou neskutečně různorodá skupina druhů, ale naše současná lidská společnost jejich existenci nechápe jako důležitou nebo užitečnou,“ uvedla profesorka Chelsea Woodová. „Chtěli jsme zdůraznit, že o parazity přicházíme, a ukázat jejich úlohu, kterou plní, aniž bychom si toho byli vědomí,“ dodala.

Plán záchrany

Autoři studie navrhli 12 cílů pro příští desetiletí, které by mohly pomoci k lepšímu poznání parazitů, pochopení jejich role a záchraně.

Podle autorů studie je tím nejdůležitějších z nich popsat během této krátké doby polovinu všech druhů cizopasníků. „Když ty druhy ani nemají jméno, tak je nemůžeme zachránit,“ říká Colin Carlson, který se na výzkumu také podílí. A zdůrazňuje, že mezi druhy parazitů, které se snaží vědci zachránit, není ani jediný druh, který by napadal člověka. Ti by naopak měli být co do počtu regulováni, aby lidem nezhoršovali kvalitu života.

K dalším cílům patří lepší poznání role parazitů v životním prostředí. Vědci chtějí pochopit, jak si vedou ekosystémy, z nichž některé důležité druhy cizopasníků vymizí nebo jsou jejich počty výrazně omezeny.

Klíčovým úkolem je také zmapování vztahů mezi parazity a jejich hostiteli. Biologové by chtěli poznat, jak moc mohou parazité měnit své návyky a nahradit některé hostitele jinými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 1 hhodinou

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
15:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 2 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 6 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 7 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 8 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:25

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
včera v 10:00
Načítání...