Zachraňte parazity, vyzývají vědci

Lidstvo se v posledních desetiletích snaží za nemalých nákladů ochraňovat řadu ohrožených živočišných i rostlinných druhů – savce, ptáky, plazy i ryby. Ve stejnou dobu se ale stejně intenzivně pokouší jiné živočišné druhy vyhubit – jedná se o parazity. Jenže tato snaha se může lidem hodně nevyplatit, varuje nový výzkum.

Vědci v srpnu v odborném žurnálu Biological Conservation uvedli, že likvidace parazitů může mít neblahý a netušeně velký dopad na životní prostředí. Zároveň upozornili, že ze všech známých druhů cizopasníků jich člověka dokáží infikovat jen čtyři procenta.

Většina parazitů má ve skutečnosti podstatné a někdy dokonce i kriticky důležité role v ekosystémech – tou hlavní je regulace množství zvířat, aby se nepřemnožila a nestala se tak pohromou.

Věda přitom o parazitech ví stále ještě velmi málo – zná jen přibližně 10 procent ze všech druhů, jež existují. A to je jen jeden z mnoha důvodů, proč se je nedaří ochraňovat. Dalším problémem je například to, že je velmi obtížné shánět finance na jejich záchranu – nejsou totiž ani vzdáleně tak přitažliví jako třeba pandy.

Skupina vědců nyní přišla s plánem, jak cizopasníky lépe ochránit. „Paraziti jsou neskutečně různorodá skupina druhů, ale naše současná lidská společnost jejich existenci nechápe jako důležitou nebo užitečnou,“ uvedla profesorka Chelsea Woodová. „Chtěli jsme zdůraznit, že o parazity přicházíme, a ukázat jejich úlohu, kterou plní, aniž bychom si toho byli vědomí,“ dodala.

Plán záchrany

Autoři studie navrhli 12 cílů pro příští desetiletí, které by mohly pomoci k lepšímu poznání parazitů, pochopení jejich role a záchraně.

Podle autorů studie je tím nejdůležitějších z nich popsat během této krátké doby polovinu všech druhů cizopasníků. „Když ty druhy ani nemají jméno, tak je nemůžeme zachránit,“ říká Colin Carlson, který se na výzkumu také podílí. A zdůrazňuje, že mezi druhy parazitů, které se snaží vědci zachránit, není ani jediný druh, který by napadal člověka. Ti by naopak měli být co do počtu regulováni, aby lidem nezhoršovali kvalitu života.

K dalším cílům patří lepší poznání role parazitů v životním prostředí. Vědci chtějí pochopit, jak si vedou ekosystémy, z nichž některé důležité druhy cizopasníků vymizí nebo jsou jejich počty výrazně omezeny.

Klíčovým úkolem je také zmapování vztahů mezi parazity a jejich hostiteli. Biologové by chtěli poznat, jak moc mohou parazité měnit své návyky a nahradit některé hostitele jinými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
před 12 hhodinami

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 14 hhodinami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 16 hhodinami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 18 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
10. 8. 2026

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
10. 8. 2026

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
10. 8. 2026

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.