Studie: Covid-19 má dopad na srdce, zatím se ale neví, zda trvalý

Koronavirová infekce zanechává následky na srdci mnoha pacientů i v případě, kdy nešlo o těžce nemocné, kteří by se museli léčit v nemocnici. Ukázaly to výsledky německé studie, o nichž informuje vědecký portál Statnews.com. Zatím není jasné, zda je poškození srdce dočasné, nebo trvalé.

Autoři studie se zaměřili na výsledky magnetické rezonance srdce sta pacientů, kteří prodělali koronavirovou infekci. Porovnávali je se zobrazeními lidí, již se covidem-19 nenakazili. V průměru jim bylo 49 let a dvě třetiny z těch, kdo koronavirus měli, se léčily doma. I po dvou měsících se u těchto lidí znepokojivé jevy na srdci objevovaly častěji než v případě kontrolní skupiny.

Byly to strukturální změny na srdci a dále následky, jaké se na tomto orgánu objevují po infarktu, a známky zánětu srdečního svalu. Šlo přitom o poměrně mladé, zdravé pacienty, kteří se koronavirem nakazili letos na jaře, uvedla vedoucí tohoto výzkumu Valentina Puntmannová z univerzitní kliniky ve Frankfurtu nad Mohanem. Mnoho z nich se tehdy vrátilo z lyžařské dovolené a nikdo z nich si nebyl vědom toho, že by se srdcem nějaké problémy měl.

Následky podobné jako infarkt

Autoři jiné studie se zaměřili na výsledky pitev 39 lidí, kteří zemřeli v rané fázi pandemie covidu-19 a kterým bylo v průměru 85 let. Ukázalo se, že v srdcích 24 z nich bylo obsažené velké množství viru.

Podle Statnews.com výsledky těchto studií naznačují, že u mnoha pacientů covid-19 může být předzvěstí srdečního selhání, při němž je narušena čerpací funkce tohoto orgánu. Je však příliš brzy na to zjistit, zda pacienti, kteří koronavirovou infekci prodělali, mají srdce poškozené dočasně, nebo trvale. Kardiology ovšem i současné poznatky znepokojují, protože se ukazuje, že nákaza koronavirem s sebou nese vysokou pravděpodobnost nějakých dopadů na srdce.

U lidí, kteří mají kardiovaskulární problémy, existuje větší riziko, že se koronavirem nakazí a že zemřou. Ukázalo se také, že smrtící komplikací covidu-19 mohou být krevní sraženiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 10 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 12 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 13 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 14 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 16 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 16 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...