Studie: Covid-19 má dopad na srdce, zatím se ale neví, zda trvalý

Koronavirová infekce zanechává následky na srdci mnoha pacientů i v případě, kdy nešlo o těžce nemocné, kteří by se museli léčit v nemocnici. Ukázaly to výsledky německé studie, o nichž informuje vědecký portál Statnews.com. Zatím není jasné, zda je poškození srdce dočasné, nebo trvalé.

Autoři studie se zaměřili na výsledky magnetické rezonance srdce sta pacientů, kteří prodělali koronavirovou infekci. Porovnávali je se zobrazeními lidí, již se covidem-19 nenakazili. V průměru jim bylo 49 let a dvě třetiny z těch, kdo koronavirus měli, se léčily doma. I po dvou měsících se u těchto lidí znepokojivé jevy na srdci objevovaly častěji než v případě kontrolní skupiny.

Byly to strukturální změny na srdci a dále následky, jaké se na tomto orgánu objevují po infarktu, a známky zánětu srdečního svalu. Šlo přitom o poměrně mladé, zdravé pacienty, kteří se koronavirem nakazili letos na jaře, uvedla vedoucí tohoto výzkumu Valentina Puntmannová z univerzitní kliniky ve Frankfurtu nad Mohanem. Mnoho z nich se tehdy vrátilo z lyžařské dovolené a nikdo z nich si nebyl vědom toho, že by se srdcem nějaké problémy měl.

Následky podobné jako infarkt

Autoři jiné studie se zaměřili na výsledky pitev 39 lidí, kteří zemřeli v rané fázi pandemie covidu-19 a kterým bylo v průměru 85 let. Ukázalo se, že v srdcích 24 z nich bylo obsažené velké množství viru.

Podle Statnews.com výsledky těchto studií naznačují, že u mnoha pacientů covid-19 může být předzvěstí srdečního selhání, při němž je narušena čerpací funkce tohoto orgánu. Je však příliš brzy na to zjistit, zda pacienti, kteří koronavirovou infekci prodělali, mají srdce poškozené dočasně, nebo trvale. Kardiology ovšem i současné poznatky znepokojují, protože se ukazuje, že nákaza koronavirem s sebou nese vysokou pravděpodobnost nějakých dopadů na srdce.

U lidí, kteří mají kardiovaskulární problémy, existuje větší riziko, že se koronavirem nakazí a že zemřou. Ukázalo se také, že smrtící komplikací covidu-19 mohou být krevní sraženiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 20 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...