Covid-19 je smrtící přibližně šestkrát víc než chřipka, ukazují velké studie

Šest měsíců od začátku pandemie odborníci hledají odpověď na jednu ze základních otázek týkajících se koronaviru: Jak je nemoc covid-19 vlastně smrtící? Vědci nejprve analyzovali údaje o šíření nákazy na výletních lodích a později průzkumy tisíců lidí v ohniscích covidu-19. Nyní provedli desítky studií, aby vypočítali úmrtnost nakažených s touto chorobou, a (jak napsal zpravodajský server The Wall Street Journal) ukazuje se, že je v porovnání s chřipkou násobně nebezpečnější.

Výzkum, který započítal úmrtí z celkového počtu nakažených včetně nenahlášených případů, naznačuje, že covid-19 zabíjí asi 0,3 až 1,5 procenta nakažených lidí. Většina studií zpřesňuje tento podíl na 0,5 až jedno procento. To znamená, že z každého tisíce nakažených lidí průměrně zemře pět až deset nemocných.

Tento odhad naznačuje, že nový koronavirus je smrtelnější než běžná sezonní chřipka, kde se jedná o úmrtnost v úrovni 0,1 procenta. Současně není tak smrtící jako ebola a další nakažlivé nemoci, které se objevily v posledních letech – úmrtnost na ně dosahuje zhruba deseti až padesáti procent. Na tyto nemoci ale zemřelo mnohem méně lidí než na covid-19, protože nejsou ani zdaleka tak nakažlivé nebo rozšířené; na SARS zemřelo 774 lidí, na MERS 858 a ebole podlehlo více než 11 300 lidí.

„Nejde jen o to, jaká je úmrtnost mezi nakaženými. Jde také o to, jak nakažlivá daná choroba je. A covid-19 je velmi nakažlivý,“ řekl Eric Toner, lékař pohotovostní medicíny a vědec Střediska Johnse Hopkinse pro zdravotní bezpečnost, který studuje připravenost zdravotní péče na epidemie a nakažlivé choroby. „Právě kombinace úmrtnosti a nakažlivosti dělá z covidu-19 tak nebezpečnou chorobu,“ dodal.

Zdravotní úřady a vědci se snaží zjistit úmrtnost na covid-19, aby lépe pochopili rizika této nemoci, odhadli, kolik lidí na ni může zemřít, a zavedli nezbytná opatření k ochraně veřejného zdraví.

Zjistit tento údaj je náročné, protože značný počet nakažených nemá žádné, nebo jen nepatrné symptomy, případně vůbec nebyl testován. Úmrtnost se liší – a často výrazně – v závislosti na takových faktorech, jako je věk, pohlaví a zdravotní stav. Roli může hrát i přístup ke zdravotní péči a její kvalita.

Jak se vyznat v různých číslech

Virem SARS-CoV-2 se po celém světě nakazilo více než 14,7 milionu lidí, z nichž více než 609 tisíc zemřelo (z toho téměř čtvrtina v USA), jak vyplývá z údajů Univerzity Johnse Hopkinse. To znamená, že z potvrzených případů na světě zemřelo zhruba 4,2 procenta nakažených.

Procento úmrtí mezi potvrzenými případy nákazy je vyšší než procento úmrtí mezi celkovým počtem nakažených, protože mnoho mírnějších a asymptomatických případů covidu-19 se do statistik nedostane.

V červnu oficiální činitelé amerických Středisek pro kontrolu a předcházení nemocí odhadli, že na začátku května na každý potvrzený případ covidu-19 připadlo zhruba deset nepotvrzených. „Opravdu těžký úkol představuje zjistit, kolik lidí bylo nakaženo,“ řekla Lucy Okellová z Královské univerzity v Londýně, která ve studii zveřejněné v březnu odhadla úmrtnost na covidu-19 v Číně na 0,66 procenta.

Aby získali údaje pro zjištění úmrtnosti, vezmou někteří vědci počet známých případů nákazy a obětí, a pak odhadnou podíl nepodchycených nebo asymptomatických případů. Ovšem i v počtech obětí mohou chybět nezjištěné případy lidí, kteří zemřeli s covidem-19. I to musí vědci vzít v úvahu.

Jiní vědci zakládají své odhady na výsledcích testů protilátek, které zkoumají krev účastníků a zjišťují, zda byli nakaženi. Ale i údaje z testování protilátek mají své nedostatky, protože se experti stále ještě snaží pochopit imunitní reakci na virus.

„Říci, že někdy budeme mít jeden absolutně pravdivý odhad, je chybné. Můžeme získat představu o celkovém trendu, ale musíme mít na paměti, že se může měnit a kolísat,“ upozornila Lea Meroneová, lékařka a zdravotní ekonomka australské Univerzity Jamese Cooka. „Vše závisí na kontextu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 7 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 9 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...