Indie chce mít očkování proti koronaviru do půlky srpna. Experti jsou znepokojeni

Spěch, s jakým chce indická vládní agentura testovat a schvalovat domácí očkování proti novému koronaviru, vyvolává u vědců z celého světa obavy. Indie chce podle oficiálních materiálů, které unikly na internet, vakcínu vypustit do světa už 15. srpna –⁠ což je příliš málo času na to, aby prošla správnými testy a kontrolami. Také podle indické akademie věd je tento cíl „nerozumný a bezprecedentní“.

Na očkování proti nemoci covid-19 pracuje v současné době šest indických společností. Před týdnem dala indická vláda povolení dvěma z nich, firmám Bharat Biotech a Zydus Cadila, aby začaly s první a druhou fází klinických testů vakcín –⁠ a to znamená, že očkování covaxin a ZyCov-D se už smí zkoušet na lidech.

Bharat Biotech se pro vývoj vakcíny spojila s indickým Národním virologickým institutem, který je zase součástí Indické rady pro medicínský výzkum. Ředitel této vládní instituce zveřejnil datum, kdy má být očkování dokončeno, v dopise nemocnicím, jež jsou určené k testování covaxinu. „Uvedení vakcíny na trh se předpokládá nejpozději do 15. srpna 2020, po dokončení všech klinických hodnocení,“ cituje tento dopis odborný časopis Science. Ředitel požádal zúčastněné instituce, aby urychlily veškeré fáze schvalování, a současně varoval, že „nedodržení bude vnímáno velmi kriticky“.

Podle expertů oslovených webem Science je ale absurdní si myslet, že je vůbec možné během necelých dvou měsíců zjistit, zda je očkovací látka bezpečná a účinná. „Podle mých poznatků se nikdy u žádného druhu vakcíny takto zrychleným postupem nešlo,“ varoval Anant Bhan, expert z Mezinárodní asociace bioetiky. „Přijde mi to opravdu hodně uspěchané,“ dodal vědec, podle něhož přílišná rychlost může vést k možným zdravotním rizikům.

Stejný názor zastává i další indický odborník, virolog a specialista na vývoj očkování, Thekkekara Jacob John. Uvádí, že i maximálně zrychlené fáze I a II musí trvat nejméně pět měsíců. Trvání fáze III pak záleží na faktorech zjištěných během prvních dvou fází, nicméně nemělo by být kratší než dalšího půl roku. „Záměry mohou být dobré, ale procesy jejího vývoje už jsou narušené a riskujeme, že to může vakcínu poškodit,“ popsal vědec.

Kritici tvrdí, že datum je politická zakázka a není motivované potřebou medicíny. Patnáctý srpen, kdy by měla jít vakcína ven, totiž Indové slaví jako Den nezávislosti. Ministerský předseda Naréndra Módí na tento svátek z Rudé pevnosti v Dillí pronáší dlouhou řeč o úspěších své vlády a informuje o těch nejdůležitějších novinkách a plánech.

Vláda své záměry brání

Vládní agentury v tiskové zprávě svůj postup obhajují tím, že chtějí omezit zbytečné byrokratické překážky a tím celý proces urychlit. „Čelíme bezprecedentní povaze pandemie covidu-19 a následnému narušení normálního života. Všichni ostatní kandidáti na vakcíny po celém světě se urychlují podobně,“ tvrdí. Podle Science ale žádná jiná země postup neurychlila tak moc –⁠ indická agentura navíc ani nepopsala, jakými konkrétními kroky toho chce dosáhnout. Společnost Bharat Biotech se k situaci nijak nevyjádřila.

Seth Berkley, další z expertů na očkování oslovených Science, varuje, že úspěšnost vakcín je poměrně malá: „Normálně se pravděpodobnost úspěchu očkování v preklinické fázi pohybuje kolem sedmi procent; pokud se dostanou do klinické fáze, stoupá tato šance na 15 až 20 procent.“

Nový koronavirus v Indii

V Indii už zemřelo více než 20 tisíc lidí nakažených koronavirem. Nových případů výskytu nemoci covid-19 i nových obětí nyní přibývá nejrychleji za poslední tři měsíce, informovala agentura Reuters s odvoláním na indické úřady. 

V pondělí Indie překonala co do počtu nakažených Rusko a posunula se na třetí příčku nejpostiženějších zemí po Spojených státech a Brazílii. V zemi s 1,3 miliardy obyvatel je ale počet mrtvých s koronavirem v přepočtu na 10 tisíc obyvatel stále nízký –⁠ 0,15 v porovnání s 3,95 ve Spojených státech a 6,65 v Británii.

Na počátku pandemie Indie vyhlásila drastická karanténní opatření, která značně postihla ekonomiku země a desítky tisíc lidí připravila o práci. Právě kvůli ekonomickým dopadům úřady karanténu po dvou měsících uvolnily a počet nakažených začal stoupat.

Během prvního červencového týdne Indie hlásila zhruba 450 mrtvých denně; první červnový týden to bylo průměrně 250 mrtvých a v květnu něco málo přes stovku.

Oficiální činitelé v pondělí zrušili plánované otevření Tádž Mahálu v obavách, že se covid-19 začne šířit mezi obyvateli severoindického města Ágra od návštěvníků mířících k této památce ze 17. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 8 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 12 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 13 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 14 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 16 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 17 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.