Indie chce mít očkování proti koronaviru do půlky srpna. Experti jsou znepokojeni

Spěch, s jakým chce indická vládní agentura testovat a schvalovat domácí očkování proti novému koronaviru, vyvolává u vědců z celého světa obavy. Indie chce podle oficiálních materiálů, které unikly na internet, vakcínu vypustit do světa už 15. srpna –⁠ což je příliš málo času na to, aby prošla správnými testy a kontrolami. Také podle indické akademie věd je tento cíl „nerozumný a bezprecedentní“.

Na očkování proti nemoci covid-19 pracuje v současné době šest indických společností. Před týdnem dala indická vláda povolení dvěma z nich, firmám Bharat Biotech a Zydus Cadila, aby začaly s první a druhou fází klinických testů vakcín –⁠ a to znamená, že očkování covaxin a ZyCov-D se už smí zkoušet na lidech.

Bharat Biotech se pro vývoj vakcíny spojila s indickým Národním virologickým institutem, který je zase součástí Indické rady pro medicínský výzkum. Ředitel této vládní instituce zveřejnil datum, kdy má být očkování dokončeno, v dopise nemocnicím, jež jsou určené k testování covaxinu. „Uvedení vakcíny na trh se předpokládá nejpozději do 15. srpna 2020, po dokončení všech klinických hodnocení,“ cituje tento dopis odborný časopis Science. Ředitel požádal zúčastněné instituce, aby urychlily veškeré fáze schvalování, a současně varoval, že „nedodržení bude vnímáno velmi kriticky“.

Podle expertů oslovených webem Science je ale absurdní si myslet, že je vůbec možné během necelých dvou měsíců zjistit, zda je očkovací látka bezpečná a účinná. „Podle mých poznatků se nikdy u žádného druhu vakcíny takto zrychleným postupem nešlo,“ varoval Anant Bhan, expert z Mezinárodní asociace bioetiky. „Přijde mi to opravdu hodně uspěchané,“ dodal vědec, podle něhož přílišná rychlost může vést k možným zdravotním rizikům.

Stejný názor zastává i další indický odborník, virolog a specialista na vývoj očkování, Thekkekara Jacob John. Uvádí, že i maximálně zrychlené fáze I a II musí trvat nejméně pět měsíců. Trvání fáze III pak záleží na faktorech zjištěných během prvních dvou fází, nicméně nemělo by být kratší než dalšího půl roku. „Záměry mohou být dobré, ale procesy jejího vývoje už jsou narušené a riskujeme, že to může vakcínu poškodit,“ popsal vědec.

Kritici tvrdí, že datum je politická zakázka a není motivované potřebou medicíny. Patnáctý srpen, kdy by měla jít vakcína ven, totiž Indové slaví jako Den nezávislosti. Ministerský předseda Naréndra Módí na tento svátek z Rudé pevnosti v Dillí pronáší dlouhou řeč o úspěších své vlády a informuje o těch nejdůležitějších novinkách a plánech.

Vláda své záměry brání

Vládní agentury v tiskové zprávě svůj postup obhajují tím, že chtějí omezit zbytečné byrokratické překážky a tím celý proces urychlit. „Čelíme bezprecedentní povaze pandemie covidu-19 a následnému narušení normálního života. Všichni ostatní kandidáti na vakcíny po celém světě se urychlují podobně,“ tvrdí. Podle Science ale žádná jiná země postup neurychlila tak moc –⁠ indická agentura navíc ani nepopsala, jakými konkrétními kroky toho chce dosáhnout. Společnost Bharat Biotech se k situaci nijak nevyjádřila.

Seth Berkley, další z expertů na očkování oslovených Science, varuje, že úspěšnost vakcín je poměrně malá: „Normálně se pravděpodobnost úspěchu očkování v preklinické fázi pohybuje kolem sedmi procent; pokud se dostanou do klinické fáze, stoupá tato šance na 15 až 20 procent.“

Nový koronavirus v Indii

V Indii už zemřelo více než 20 tisíc lidí nakažených koronavirem. Nových případů výskytu nemoci covid-19 i nových obětí nyní přibývá nejrychleji za poslední tři měsíce, informovala agentura Reuters s odvoláním na indické úřady. 

V pondělí Indie překonala co do počtu nakažených Rusko a posunula se na třetí příčku nejpostiženějších zemí po Spojených státech a Brazílii. V zemi s 1,3 miliardy obyvatel je ale počet mrtvých s koronavirem v přepočtu na 10 tisíc obyvatel stále nízký –⁠ 0,15 v porovnání s 3,95 ve Spojených státech a 6,65 v Británii.

Na počátku pandemie Indie vyhlásila drastická karanténní opatření, která značně postihla ekonomiku země a desítky tisíc lidí připravila o práci. Právě kvůli ekonomickým dopadům úřady karanténu po dvou měsících uvolnily a počet nakažených začal stoupat.

Během prvního červencového týdne Indie hlásila zhruba 450 mrtvých denně; první červnový týden to bylo průměrně 250 mrtvých a v květnu něco málo přes stovku.

Oficiální činitelé v pondělí zrušili plánované otevření Tádž Mahálu v obavách, že se covid-19 začne šířit mezi obyvateli severoindického města Ágra od návštěvníků mířících k této památce ze 17. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 16 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 18 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 19 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...