Indie chce mít očkování proti koronaviru do půlky srpna. Experti jsou znepokojeni

Spěch, s jakým chce indická vládní agentura testovat a schvalovat domácí očkování proti novému koronaviru, vyvolává u vědců z celého světa obavy. Indie chce podle oficiálních materiálů, které unikly na internet, vakcínu vypustit do světa už 15. srpna –⁠ což je příliš málo času na to, aby prošla správnými testy a kontrolami. Také podle indické akademie věd je tento cíl „nerozumný a bezprecedentní“.

Na očkování proti nemoci covid-19 pracuje v současné době šest indických společností. Před týdnem dala indická vláda povolení dvěma z nich, firmám Bharat Biotech a Zydus Cadila, aby začaly s první a druhou fází klinických testů vakcín –⁠ a to znamená, že očkování covaxin a ZyCov-D se už smí zkoušet na lidech.

Bharat Biotech se pro vývoj vakcíny spojila s indickým Národním virologickým institutem, který je zase součástí Indické rady pro medicínský výzkum. Ředitel této vládní instituce zveřejnil datum, kdy má být očkování dokončeno, v dopise nemocnicím, jež jsou určené k testování covaxinu. „Uvedení vakcíny na trh se předpokládá nejpozději do 15. srpna 2020, po dokončení všech klinických hodnocení,“ cituje tento dopis odborný časopis Science. Ředitel požádal zúčastněné instituce, aby urychlily veškeré fáze schvalování, a současně varoval, že „nedodržení bude vnímáno velmi kriticky“.

Podle expertů oslovených webem Science je ale absurdní si myslet, že je vůbec možné během necelých dvou měsíců zjistit, zda je očkovací látka bezpečná a účinná. „Podle mých poznatků se nikdy u žádného druhu vakcíny takto zrychleným postupem nešlo,“ varoval Anant Bhan, expert z Mezinárodní asociace bioetiky. „Přijde mi to opravdu hodně uspěchané,“ dodal vědec, podle něhož přílišná rychlost může vést k možným zdravotním rizikům.

Stejný názor zastává i další indický odborník, virolog a specialista na vývoj očkování, Thekkekara Jacob John. Uvádí, že i maximálně zrychlené fáze I a II musí trvat nejméně pět měsíců. Trvání fáze III pak záleží na faktorech zjištěných během prvních dvou fází, nicméně nemělo by být kratší než dalšího půl roku. „Záměry mohou být dobré, ale procesy jejího vývoje už jsou narušené a riskujeme, že to může vakcínu poškodit,“ popsal vědec.

Kritici tvrdí, že datum je politická zakázka a není motivované potřebou medicíny. Patnáctý srpen, kdy by měla jít vakcína ven, totiž Indové slaví jako Den nezávislosti. Ministerský předseda Naréndra Módí na tento svátek z Rudé pevnosti v Dillí pronáší dlouhou řeč o úspěších své vlády a informuje o těch nejdůležitějších novinkách a plánech.

Vláda své záměry brání

Vládní agentury v tiskové zprávě svůj postup obhajují tím, že chtějí omezit zbytečné byrokratické překážky a tím celý proces urychlit. „Čelíme bezprecedentní povaze pandemie covidu-19 a následnému narušení normálního života. Všichni ostatní kandidáti na vakcíny po celém světě se urychlují podobně,“ tvrdí. Podle Science ale žádná jiná země postup neurychlila tak moc –⁠ indická agentura navíc ani nepopsala, jakými konkrétními kroky toho chce dosáhnout. Společnost Bharat Biotech se k situaci nijak nevyjádřila.

Seth Berkley, další z expertů na očkování oslovených Science, varuje, že úspěšnost vakcín je poměrně malá: „Normálně se pravděpodobnost úspěchu očkování v preklinické fázi pohybuje kolem sedmi procent; pokud se dostanou do klinické fáze, stoupá tato šance na 15 až 20 procent.“

Nový koronavirus v Indii

V Indii už zemřelo více než 20 tisíc lidí nakažených koronavirem. Nových případů výskytu nemoci covid-19 i nových obětí nyní přibývá nejrychleji za poslední tři měsíce, informovala agentura Reuters s odvoláním na indické úřady. 

V pondělí Indie překonala co do počtu nakažených Rusko a posunula se na třetí příčku nejpostiženějších zemí po Spojených státech a Brazílii. V zemi s 1,3 miliardy obyvatel je ale počet mrtvých s koronavirem v přepočtu na 10 tisíc obyvatel stále nízký –⁠ 0,15 v porovnání s 3,95 ve Spojených státech a 6,65 v Británii.

Na počátku pandemie Indie vyhlásila drastická karanténní opatření, která značně postihla ekonomiku země a desítky tisíc lidí připravila o práci. Právě kvůli ekonomickým dopadům úřady karanténu po dvou měsících uvolnily a počet nakažených začal stoupat.

Během prvního červencového týdne Indie hlásila zhruba 450 mrtvých denně; první červnový týden to bylo průměrně 250 mrtvých a v květnu něco málo přes stovku.

Oficiální činitelé v pondělí zrušili plánované otevření Tádž Mahálu v obavách, že se covid-19 začne šířit mezi obyvateli severoindického města Ágra od návštěvníků mířících k této památce ze 17. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 4 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 6 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 7 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 10 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...