Jižní pól se otepluje třikrát rychleji než zbytek planety, popsal výzkum

Jižní pól se během uplynulých třiceti let zahříval třikrát rychleji než zbytek světa. Příčinou jsou zvyšující se teploty oceánů, na které má vliv lidská činnost, popsala nová studie.

Teplota Antarktidy se značně liší v závislosti na ročním období a také podle oblastí. Celé roky se předpokládalo, že samotný jižní pól zůstával chladný i v době, kdy se zbytek planety lidským vlivem oteploval.

Mezinárodní vědecký tým teď ale detailně analyzoval 60 let dat z meteorologických stanic a pomocí počítačového modelování ukázal, co způsobilo zrychlené oteplování Antarktidy. Zároveň tím vyvrátil teorii, že jižní pól je oteplování ušetřen.

Vědci zjistili, že vyšší teploty oceánu v západním Pacifiku v průběhu desetiletí snižovaly atmosférický tlak nad Weddellovým mořem v jižním Atlantiku. A to zase zvýšilo proudění teplého vzduchu přímo nad jižním pólem – od roku 1989 se tak zahřál o více než 1,83 stupně Celsia. 

Autoři výzkumu uvedli, že trend přirozeného oteplování byl pravděpodobně zesílen emisemi skleníkových plynů. „Zatímco v průběhu 20. století se teploty v západní Antarktidě a na Antarktickém poloostrově zvyšovaly, jižní pól se ochladil,“ uvedl hlavní autor studie Kyle Clem. „Mysleli jsme si, že tato část Antarktidy by mohla být imunní vůči oteplování. Zjistili jsme ale, že to není pravda,“ řekl pro agenturu AFP.

Data ukázala, že jižní pól se v současnosti otepluje rychlostí kolem 0,6 stupně Celsia za desetiletí. Pro srovnání: zbytek planety se otepluje rychlostí průměrně 0,2 stupně Celsia za desetiletí.

Autoři studie publikované v časopise Nature Climate Change tuto změnu připsali fenoménu známému jako Interdecadal Pacific Oscillation (IPO). Cyklus IPO trvá zhruba 15 až 30 let a střídá se mezi „pozitivním“ stavem – v němž je tropický Pacifik teplejší a severní Pacifik chladnější než průměr – a „negativním“ stavem, kdy je anomálie teploty obrácena.

Začátkem století se IPO otočil do negativního cyklu, což vedlo k dalším tlakovým extrémům ve vysokých zeměpisných šířkách. To přineslo silné proudění teplejšího vzduchu přímo přes jižní pól.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...