Výzkum imaginárních zvířat ukázal, proč lidstvo zachraňuje pandy, a ne žraloky

Zvíře na obrázku připojeném k tomuto článku neexistuje. Ale pokud by existovalo, pak by se ho lidstvo téměř s jistotou pokusilo zachránit. Tento tvor je výsledkem experimentu, během něhož se vědci pokoušeli ukázat, podle jakých kritérií se lidé snaží ochraňovat vymírající tvory. Čím dál větší množství výzkumů totiž ukazuje, že toto rozhodování není racionální, ale založené spíše na emocích a estetice.

Vědci už delší dobu vědí, že lidé mají tendenci podporovat spíše ta zvířata, která považují za roztomilá. Proto je výrazně snadnější získat peníze na záchranu pand nebo šimpanzů než třeba netopýrů či hyen. Nikdo ale zatím přesně neví, které rysy, ať už fyzické, nebo spíše psychologické, v tom hrají roli. Nejčastěji se mluví o tom, že platí jednoduché pravidlo: čím je zvíře podobnější lidskému dítěti, tím snadněji se na jeho záchranu shání peníze.

Typickým příkladem jsou pandy: mají neohrabanou chůzi, se svými krátkými končetinami proporce kojence a černé kruhy kolem očí připomínají mláďata, která obecně mívají oči větší vůči zbytku hlavy. Podle studie z roku 2018, která vyšla v odborném časopise Current Biology, samy o sobě nemají zdaleka takovou cenu, aby se na jejich záchranu vynakládaly enormní částky (jejich ekosystém takovou hodnotu ovšem má), ale přesto se do jejich rozmnožování investují miliardy dolarů. 

Peníze zachraňují zvířata

„Finanční dary jsou pro řadu institucí, která zvířata zachraňují, klíčovým zdrojem příjmů,“ uvedl pro odborný žurnál Science Diogo Veríssimo, biolog specializovaný právě na ochranu ohrožených druhů. „Platí to pro organizace od zoologických zahrad až po neziskovky,“ dodal vědec, který pracuje pro neziskovou organizaci San Diego Zoo Global, která se studie nicméně nezúčastnila. „Bez darů by spousta těch největších organizací zaměřených na ochranu přírody nemohla přežít.“

Méně barevná zvířata dostávala ve studii méně hlasů
Zdroj: Rory McCann/Science

Získat ale peníze na záchranu některých zvířat je nesmírně složité, přestože jsou ohroženější než jiné druhy – jen nejsou lidem tolik sympatické. Dva mladí vědci se teď rozhodli zjistit, jaké faktory o podpoře zvířat rozhodují.

Sarah Papworthová, bioložka zaměřená na ochranu přírody z University of London, se proto spojila s umělcem Rory McCannem. Společně navrhli stovku obrázků imaginárních zvířat, která sice neexistují, ale měla charakteristiky, které si lidé mohou spojovat (přinejmenším v západním kulturním okruhu) s nějakými vlastnostmi nebo charakteristikami. Současně ale použití smyšlených tvorů bránilo tomu, aby si je lidé spojovali s něčím konkrétním – museli se soustředit pouze na jejich vzhled.

Dvojice začala se třemi odlišnými tvary těla, která pak doplňovala o různé další detaily – nejrůznějí podobu končetin, hlav, zbarvení a další parametry.

V druhé fázi pak vědci pracovali se stovkami dobrovolníků. Ty požádali, aby seřadili zvířata podle jejich atraktivity a současně popsali, co se jim na nich nejvíc líbí (nebo je naopak odpuzuje). Tímto způsobem získali menší skupinu nejatraktivnějších zvířat, s nimiž dospěly k poslední, nejdůležitější části experimentu.

Stovkám lidí tyto tvory ukázali a požádali je, aby vybrali ty, které by finančně podpořili. Výsledek vědci popsali v článku, který vyšel v odborném žurnálu Conservation Letters. Ukázalo se, že více příspěvků v tomto experimentu dostávala imaginární zvířata větších rozměrů, více barevná a taková s výraznějšími barvami (zejména modrá a fialová). Právě barevná pestrost se ukázala jako hlavní důvod, proč si lidé nějaké zvíře vybírali.

Aby si vědci ověřili, že jejich zjištění fungují i v reálném životě, dali každému účastníkovi experimentu 50 centů, které pak tito lidé mohli darovat na skutečnou zvířecí charitu. Také výsledky této části pokusu předpoklady vědců potvrdily: vůbec nejvíc peněz se vybralo na tygry, naopak nejméně dostali netopýři a žraloci – na tygry šlo šestkrát tolik co na netopýry a žraloky dohromady.

Tyto výsledky by mohly vysvětlit, proč třeba zvířata, jako jsou tygři a sloni – která vyhovují většině nebo všem kritériím zjištěným ve studii – mají schopnost získávat nejvíce darů. A naopak proč tvorové, jako jsou žraloci, netopýři nebo želvy dostávají od milovníků přírody mnohem méně peněz.

„Nefér“ výhodu barevných zvířat, která disponují rozmanitými vzory na těle, nedávno popsala i další studie. Ta vznikala v pařížské zoologické zahradě a sledovala, jak se liší dárcovství pro různé druhy právě na základě jejich pestrosti. Výsledky jsou podobné jako u výše uvedeného výzkumu: žirafy nebo jaguáři, tedy zvířata s velmi výraznou kresbou, získávají až šestačtyřicetkrát více peněz než tvorové nevýrazní, drobní a šedí. Vůbec nejhůř v této studii dopadli sklípkani.

Popkulturní dopady mění pravidla hry

Vědci ale současně uváději, že na jejich studie není stoprocentní spolehnutí; ve hře je totiž ještě více faktorů. Jedním z nich je vliv popkultury a různých společenských memů. Například jedna studie z polských zoologických zahrad ukázala, že nečekaně velké množství financí od nejrůznějších dárců získala opice kahau nosatý.

Jde o barevně nevýrazné primáty s obrovským nosem. Když vědci hledali příčinu, proč právě tito tvorové označovaní dříve jako nejošklivější opice světa jsou najednou tak populární, ukázalo se, že existuje silná korelace mezi výší darů a tím, kdy se na internetu objevují memy s těmito primáty.

Kahau nosatý
Zdroj: Wikimedia Commons

Podobné zvýšení podpory zaznamenávají biologové prakticky vždy, když se zvíře nějakého druhu objeví v široce oblíbeném filmu; platí ale také, že tento zájem bývá většinou jen krátkodobý a rychle mizí.

Podle hlavní autorky výše citované studie, Sarah Papworthové, jsou však tyto výsledky velmi nadějné: ukazuje se, že i ten nejošklivější tvor se může stát správnou propagací oblíbeným – a tedy hodným záchrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
před 10 hhodinami

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
před 13 hhodinami

Írán sužuje nedostatek vody, nelze vyloučit přemístění metropole, řekl prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.
před 13 hhodinami

Klid před bouří? Hurikánová sezona je letos nápadně klidná

Když vědci modelovali letošní hurikánovou sezonu, předpokládali, že bude patřit k těm silnějším. Ale nejenže se to zatím neděje, v současné době je dokonce málo cyklon po celé planetě. Meteorologie vysvětluje, proč tomu tak je.
před 16 hhodinami

Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.
před 19 hhodinami

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
24. 7. 2025

Vědci odhalili v oceánu „šokující množství“ nanoplastů

Když studie odhadovaly, kolik plastů lidstvo produkuje a kolik jich proniká do přírody, narazili už před roky na záhadu: desítky milionů tun umělých hmot chybí. Teď je zřejmě našli, v podobě miniaturních umělohmotných částeček ve vodě.
24. 7. 2025
Načítání...