Východní Pacifik se ochlazuje – přichází La Niña. A nese silnější hurikány

Meteorologové předpovídají příchod jevu La Niña. Plně by měl dorazit na podzim; bude ho doprovázet chladnější voda a také silnější a častější hurikány.

Změny teploty v oceánech jsou vzhledem ke značné tepelné setrvačnosti podstatně pomalejší a taky menší než výkyvy teplot v atmosféře. Přesto se vyplatí je sledovat, neboť můžou mít značný dopad právě na vývoj počasí. A to nejen v místě, kde k ochlazování nebo oteplování vody dochází, ale i v oblastech značně vzdálených – v atmosféře totiž „vše souvisí se vším“.

Někdy se jedná o výkyvy teploty vody relativně pravidelné, což je příklad známého El Niña. Souvisí se změnami teploty vody ve střední a východní části tropického Pacifiku. Tyto změny se následně projevují i změnami chování atmosféry, které označujeme jako jižní oscilace (Southern Oscillation). A celý složitý komplex atmosféricko-oceánských vazeb pak termínem ENSO. ENSO může být buď v kladné (teplé), záporné (studené), nebo neutrální fázi. Teplá fáze se označuje jako El Niño (španělsky chlapeček), studená fáze jako La Niña (španělsky holčička).

Určitá fáze jevu ENSO má různý vliv na počasí a cirkulaci, a to nejen v tropických oblastech. Narušení průměrných podmínek teploty vody zpravidla nastává během pozdního léta až podzimu, může trvat do následujícího léta, někdy dokonce až dva roky. Rozdíly teploty vody během teplé a studené fáze můžou činit až 4 °C oproti dlouhodobému průměru. Dochází k nim vlivem změn pasátů (převážně východních větrů jižní a severní polokoule), které iniciují nebo ukončí danou fázi.

Odchylka teploty vody na povrchu oceánu během fáze La Niña v lednu 2011:

ENSO 2011
Zdroj: Severe Weather

Odchylka teploty vody na povrchu oceánu během fáze El Niño v listopadu 2015:

ENSO 2015
Zdroj: Severe Weather

Velice výraznou teplou fázi, tedy El Niño, jsme zažili na přelomu let 2015/2016. Od té doby se situace blížila normálu a teď se začíná měnit. Teplota vody ve východní polovině tropického Pacifiku klesá, a to nejen na povrchu, ale i v hloubce, což je silným indikátorem počínajícího nástupu fáze La Niña. A podle dlouhodobých prognóz by se během podzimu měla už studená fáze La Niña plně vyvinout.

Předpověď odchylky teploty povrchové vrstvy vody na období říjen až prosinec 2020 ukazuje výrazně chladnější vodu v tropickém Pacifiku – odpovídající fázi La Niña:

Předpověď odchylky teploty povrchové vrstvy vody
Zdroj: NMME

A jak se to projeví na dění v atmosféře? V oblasti západního Pacifiku lze čekat vlhčí počasí, což znamená častější a intenzivnější deště od severovýchodní Austrálie přes Indonésii až po Filipíny, naopak Ekvádor a Kolumbie se musí připravit na častější sucha a nižší teploty. Chladnější než obvykle by měla být následující zima v Japonsku a na západě Kanady. A například v jihovýchodní Africe by tamní léto mělo být chladné a vlhké.

Obvyklé dopady jevu La Niña od prosince do února (nahoře) a od června do srpna (dole):

Obvyklé dopady jevu La Niña (dry - sucho, wet - vlhko, cool - chladno, warm - teplo)
Zdroj: Severe Weather

Velice zajímavá vazba je mezi La Niñou a hurikány v Atlantiku, kde panují vhodnější podmínky pro jejich vývoj. Souvisí to jednak s teplejší vodou v Atlantiku, jednak se zmenšením takzvaného střihu větru, který je naopak nepřítelem vývoje hurikánů.

Jinými slovy hurikány v Karibiku i v USA budou letos zřejmě častější a poněkud silnější než obvykle. S tím počítá i poslední předpověď hurikánové sezony, podle které by ta letošní měla být aktivnější. Lze očekávat, že zejména podzim přinese několik silných hurikánů. Místo jejich vzniku ani dráhu, kudy se budou ubírat, v této chvíli není možné předvídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.