Nejčastější příznaky covidu-19 jsou v Evropě jiné než v Asii. Převládá bolest hlavy a ztráta čichu

Bolesti hlavy a ztráta čichu jsou dva nejčastější příznaky covidu-19 u evropských pacientů, u nichž měla nemoc mírný až středně těžký průběh. Vyplývá to ze studie zveřejněné v prestižním časopise Journal of Internal Medicine, o které informovala agentura AFP. Podle vědců, kteří zkoumali průběh nemoci u více než 1400 pacientů z pěti evropských zemí, souvisí výskyt jednotlivých příznaků i s věkem a pohlavím pacienta.

Bolestmi hlavy a ztrátou čichu trpělo podle studie sedm z deseti pacientů, u nichž vědci průběh covidu-19 zkoumali. Častými symptomy byly také ucpaný nos (67,8 procenta), kašel (63,2 procenta) a tělesná slabost (63,3 procenta) následované bolestmi svalů (62,5 procenta), výtokem z nosu (60,1 procenta) a ztrátou chuti (54,2 procenta). Horečka se vyskytla jen u méně než poloviny pacientů (45,4 procenta).

Studie, která se soustředila na nemocné z Francie, Belgie, Itálie, Španělska a Švýcarska, vznikla na podnět Mezinárodní federace otorinolaryngologických společností (IFOS). Jejím hlavním cílem bylo zjistit, jak často se u pacientů vyskytuje anosmie (ztráta čichu) a ageuzie (ztráta chuti), o kterých se začalo hovořit v souvislosti s příchodem koronaviru do Evropy.

Výsledky studie podle výzkumníků potvrdily mimo jiné to, že ztráta čichu je „specifickým příznakem“ covidu-19 a není pouze důsledkem zhoršené průchodnosti nosu. Podle lékařů z Fochovy nemocnice u Paříže ztráta čichu pravděpodobně souvisí se „schopností covidu-19 napadat čichový bulbus a v důsledku toho centrální nervovou soustavu“. Studie IFOS navíc ukázala, že ztráta čichu u více než třetiny (37,5 procenta) nemocných přetrvává i týden po uzdravení z covidu-19.

Evropa má jiné příznaky než Asie

Ve studiích z Asie, odkud se začal koronavirus SARS-CoV-2 šířit, se ztráta čichu a chuti vyskytovaly jen velmi zřídka, připomněla agentura AFP. Čínští vědci popisovali jako hlavní příznaky covidu-19 horečku, kašel a potíže s dýcháním.

Podle studie federace IFOS by rozdíl v popisovaných příznacích v Asii a Evropě mohl souviset i s tím, že asijští vědci zkoumali průběh covidu-19 především u vážných pacientů v nemocnici, zatímco evropská studie se zabývala pacienty s lehkým až středně těžkým průběhem choroby.

Podle další hypotézy by rozdílné symptomy mohly souviset i s genetickými mutacemi koronaviru a s vyšší hladinou ACE2 (angiotenzin konvertující enzym 2) v evropské populaci. ACE2 je podle nedávné studie receptorem, který využívá nový koronavirus pro vstup do lidských buněk.

Vědci ve studii rovněž potvrdili, že se příznaky u zkoumaných pacientů lišily i na základě jejich věku a pohlaví. Mladší pacienti si častěji stěžovali na problémy s ušima, nosem a krkem (ORL), zatímco starší lidé jako příznaky častěji uváděli horečku, únavu a ztrátu chuti. Kašel a horečka se více projevovaly u mužů, ztráta čichu, bolesti hlavy a ucpaný nos u žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
před 17 hhodinami

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...