Američané mnohem méně jezdí auty a utlumení průmyslu i těžby způsobilo mnohem menší emise skleníkových plynů. Od doby, kdy v březnu začala platit opatření proti nemoci covid-19, se USA podle nové zprávy Road Ecology Center Kalifornské univerzity v Davisu začaly blížit splnění klimatických cílů pařížské dohody.
Kvůli koronaviru v USA prudce klesají emise, země možná splní i pařížskou dohodu
Na základě údajů z webu Streetlight.com autoři této zprávy odhadli změny v počtu kilometrů, které Američané najezdili osobními auty před začátkem pandemie a po něm. Rozdíl mezi začátkem března a druhým dubnovým týdnem činil 165 miliard kilometrů. Všechny americké státy snížily podle této studie počet ujetých kilometrů nejméně o 60 procent.
Zpráva také rozpoznala vztah mezi počtem případů nemoci covid-19 v daném státě a tamním snížením provozu. Ukázalo se, že platí, že čím vyšší byl počet případů a úmrtí na covid-19, tím méně kilometrů lidé najezdili. Nejvíce postiženým státem byl ve sledovaném období New York – a právě tam a v okolních státech zaznamenali vědci nejvyšší pokles osobní dopravy; činil asi 80 procent oproti běžnému stavu.
Úspora paliva, ztráta daňových příjmů
Spotřeba paliva klesla ze 4,6 miliardy galonů na začátku března na 1,3 miliardy galonů během druhého dubnového týdne, což ušetřilo řidičům v USA 8,6 miliardy dolarů týdně. Současně ale bylo důsledkem také snížení příjmů z daní za palivo. To se lišilo podle jednotlivých států, například příjmy Kalifornie se u daně z pohonných hmot propadly ze 61 milionů dolarů na pouhých 15 milionů.
Emise se snížily, splnění Pařížské klimatické dohody je na dohled
Pokles spotřeby paliva byl doprovázený také výrazným poklesem emisí skleníkových plynů v USA. Během sledovaného období podle autorů práce došlo k 71% poklesu emisí oxidu uhličitého z místní silniční dopravy. To představuje třináctiprocentní snížení ročních emisí souvisejících s dopravou do roku 2020 a čtyřprocentní snížení celkových emisí skleníkových plynů v roce 2020. Taková čísla by znamenala, že Spojené státy by splnily, a dokonce i překročily cíle Pařížské klimatické dohody, která požadovala zlepšení jen o tři procenta.
Například v Kalifornii, kde mají skleníkové plyny z dopravy větší podíl na celkových emisích než ve Spojených státech jako celku, měl pokles v cestování ještě větší dopad. Pokud by doprava po dobu jednoho roku zůstala menší o 75 procent, tak jako tomu bylo v dubnu, byla by Kalifornie na cestě dosáhnout do roku 2021 poloviny svého cíle v oblasti emisí stanoveného na rok 2050.
USA a pařížská dohoda
Současná americká administrativa se nicméně k regulaci emisí staví rezervovaně. Donald Trump totiž zahájil v listopadu 2019 proces odstoupení od Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Signatáři se v dokumentu zavázali, že výrazně omezí emise. Spojené státy jsou vůbec první zemí, která od smlouvy odstupuje. Trump chce podle svých slov z USA udělat energetickou supervelmoc a dohoda mu v tom prý bránila. Prezidentův krok vzbudil vlnu kritiky po celém světě.
Trump oznámil záměr vypovědět Pařížskou klimatickou dohodu už po své inauguraci v roce 2017, protože smlouva je podle něj jednostranná a poškozuje americkou ekonomiku. Dohoda by podle tvrzení Bílého domu stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl.
Smlouvu odsouhlasila administrativa bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát, není pro USA právně závazná, a Trump ji tedy mohl vypovědět podle své vůle.
V červnu před dvěma lety Spojené státy skončily s přispíváním do klimatických fondů, které byly pařížskou dohodou ustanoveny. Podepsalo ji 188 zemí světa.
„Spojené státy odstoupí od Pařížské klimatické dohody, začnou ale vyjednávat podmínky nové smlouvy přijatelné pro USA, pro obchod, pro lidi i daňové poplatníky. Odstupujeme, ale zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Jestli ne, také to půjde,“ zdůraznil Trump v červnu 2017.
