Brněnští vědci popsali funkci bílkoviny, která hraje roli v přepisu genetické informace. Může to pomoci při léčbě rakoviny

Novou možnost na cestě k lékům bránícím nádorovému bujení objevila výzkumná skupina pod vedením Dalibora Blažka z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Jako první na světě popsala význam bílkoviny nazývané cyklin-dependentní kináza 11 (CDK11), která hraje důležitou roli v přepisu genetické informace. Tuto práci zveřejnil časopis Nature Structural & Molecular Biology.

Tyto bílkoviny řídí základní procesy důležité pro růst a dělení buněk. U lidí je jich 20, každá má v těle jinou funkci. „U málo studované CDK11 dřívější práce prokázaly, že je na její aktivitě v buňce doslova závislá řada různých typů rakoviny. Dosud ale nebylo jasné proč, a nám se podařilo odhalit, jakou roli v buňce hraje,“ uvedl Blažek.

CDK11 mají jen vyšší organismy, jako jsou savci – a tedy i lidé. „Začali jsme se jí jako jedni z mála podrobněji zabývat asi před šesti lety a podařilo se nám zjistit, že reguluje přepis takzvaných histonových genů. Ty jsou zodpovědné za tvorbu histonů, což jsou bílkoviny obalující DNA a chránící ji před poškozením,“ popsal Blažek.

Tvorba histonu je důležitá v takzvané S-fázi buněčného cyklu, kdy se DNA buňky rozděluje na dvě vlákna. Na obalení obou nových kopií DNA je potřeba velké množství histonů.

Řídí množení buněk

„V této fázi je CDK11 přítomná právě jen na histonových genech, kde reguluje jejich přepis do RNA. Zatím ale neznáme podrobně molekulární mechanismy, které regulují vazby mezi kinázou a příslušným geny, ani jak je kináza regulovaná,“ naznačil zaměření dalšího výzkumu Blažek.

Z funkce CDK11 je zřejmé, že může mít význam při vývoji protinádorové léčby.
Množení buněk je i základem toho, jak se šíří rakovina. Rakovinové bujení znamená, že se rychle namnoží buňky, které pak tělo poškozují. Pokud věda lépe pochopí tyto mechanismy, je možné začít hledat prostředky, jak oslabit růst těchto rychle se dělících buněk. Ty jsou na CDK11 závislé více než pomaleji se dělící normální buňky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rekordní vedra v Grónsku a na Islandu urychlila tání ledu

Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji, než by odpovídalo průměru. Data při tom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.
včera v 10:32

Sonda nabízí zcela nový pohled na Slunce

Díky nově nakloněné dráze kolem Slunce je sonda Solar Orbiter pod vedením Evropské kosmické agentury (ESA) první, která zobrazila sluneční pól mimo rovinu ekliptiky. Jedinečný úhel pohledu sondy Solar Orbiter změní naše chápání magnetického pole Slunce, slunečního cyklu a fungování kosmického počasí, uvádí agentura.
včera v 06:00

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku podle dat ministerstva práce a sociálních věcí vycházejících z neověřených údajů zaměstnavatelů pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, koncentrují se hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
11. 6. 2025

Vědci nastínili možnou podobu svatého Václava

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.
11. 6. 2025Aktualizováno11. 6. 2025
Načítání...