Začíná studie kolektivní imunity na koronavirus. Vše, co potřebujete vědět

Od čtvrtka začíná na území České republiky testování, které má zjistit, kolik lidí se už setkalo s novým koronavirem. Odběrové stany v Praze se otevírají 23. dubna od 10:00, v Brně a Litoměřicích od 8:00. V Olomouckém kraji začíná testování 24. dubna od 8:00. Platí přitom, že čas od 8:00 do 10:00 je přednostně určen lidem starším 60 let. Na testování se nelze předem registrovat ani objednat.

COVID-19 je způsoben novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2. Jde o infekční onemocnění, u něhož i přes publikaci stovek prací v odborné literatuře stále chybí základní informace o šíření a průběhu. Jednou z takových dosud neznámých klíčových informací je množství lidí, kteří sice nakažení koronavirem SARS-CoV-2 jsou nebo byli, ale neměli a nemají žádné přízaky. Jejich počet má významný vliv na šíření nejen v České republice.

A právě to má zjistit nová studie SARS-CoV-2-CZ-Preval, které se nepřesně říká „plošné testování“. Začíná 23. dubna, provádí ji Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) a bude sloužit k odpovědnému rozhodnutí o dalších krocích ke snížení dopadů této nemoci. 

Kdo se může zúčastnit

Studie se mohou účastnit lidé bez příznaků, kteří budou splňovat vstupní kritéria a budou ochotni podstoupit vyšetření přítomnosti protilátek proti viru SARS-CoV-2. Vstupní kritéria podle ÚZIS jsou:

  • Věk od 18 do 89 let
  • Věk od 8 do 17 let (pouze v oblastech Prahy a Brna s okolím)
  • Žádné akutní zdravotní potíže typické pro COVID-19
  • Bez zvýšené teploty
  • Bez potvrzené diagnózy COVID-19
  • Trvalý/přechodný pobyt v Česku

Vlastní testování bude s výslovným souhlasem vyšetřovaného s účastí ve studii. ÚZIS bude každý den upřesňovat, jaké kategorie lidí ještě k vyšetření chybí –⁠ nebo které skupiny se naopak už dostavit nemusí, protože je v nich již dostatek analyzovaných vzorků. Tyto informace najde každý v tomto pravidelně aktualizovaném článku.

Testovat se bude v šesti oblastech. 

  • Praha
  • Brno a okolí
  • Olomouc a okolí
  • Litoměřice
  • Litovel
  • Uničov

Ministersto zdravotnictví na TÉTO STRÁNCE zveřejnilo seznam míst, kde se lidé mohou v daných oblastech k testům dostavit.

Doba trvání studie

Studie se uskuteční v období duben až květen 2020, vlastní testování bude trvat přibližně dva týdny –⁠ než se podaří odebrat dostatečné množství vzorků od všech skupin, které jsou potřeba ke zmapování situace.

Postup vyšetření

V odběrovém místě se zájemce prokáže kartičkou zdravotní pojišťovny, případně dokladem totožnosti. Postup vyšetření je následující:

  1. Změření tělesné teploty
  2. Podání informací o projektu a odpovědi na případné dotazy
  3. Vyplnění a podepsání Informovaného souhlasu a Souhlasu se zpracováním osobních údajů
  4. Vyplnění krátkého dotazníku
  5. Odběr kapilární krve z bříška prstu. Ve městech Olomouc, Livovel a Uničov bude proveden odběr žilní krve
  6. Vyšetření protilátek proti viru SARS-CoV-2 takzvaným Rapid-testem. Výsledek bude znám přibližně do 20 minut
  7. Sdělení výsledku vyšetření

Pokud lékaři zjistí u vyšetřovaného přítomnost protilátek, odeberou rovnou na místě vzorek biologického materiálu z nosohltanu pro vyšetření PCR, které potvrdí, jestli je u něj stále virus SARS-CoV-2 přítomný. 

10 základních otázek a odpovědí o Studii kolektivní imunity

Kdo se může zúčastnit této studie?
Vyšetření je určeno pouze pro zdravé lidi, kteří nemají příznaky onemocnění horních cest dýchacích a ani dříve u nich nebylo potvrzeno onemocnění COVID-19. Zapojí se dospělí a speciálně v Brně a v Praze také děti od 8 let.

K čemu vyšetření takzvaným Rapid-testem slouží?
Rapid-testem se detekuje přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2. Nelze jím detekovat časnou infekci, protilátky se objeví patrně po dvou týdnech od případné infekce.

Jak se dozvím o výsledku vyšetření na přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2?
Výsledek bude sdělen pracovníkem, který provedl odběr přibližně do půl hodiny od zahájení testu.

Je možné, že se tímto vyšetřením přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2 nerozpozná?
Přestože je citlivost nabízeného testu relativně vysoká, může se stát, že přítomnost protilátek proti viru není rozpoznána. Proto je velmi důležité, aby bez ohledu na výsledek testu při výskytu příznaků COVID-19 každý konzultoval svůj zdravotní stav s praktickým lékařem nebo krajským hygienikem.

Je vyšetření bolestivé?
Pro vlastní vyšetření je třeba získat vzorek kapilární krve z bříška prstu. Při tomto odběru bude porušena celistvost kůže, vyšetření tedy může být mírně bolestivé.

Jak bude nakládáno s odebraným vzorkem?
Odebraný biologický materiál (kapilární krev) bude sloužit pouze pro účely vyšetření a bude po jeho vyhodnocení zničen a nebude uchováván.

Co se bude dít, pokud bude výsledek vyšetření na protilátky proti viru SARS-CoV-2 pozitivní?
V takovém případě bude testovaný vyzván k provedení stěru biologického materiálu z horních cest dýchacích na prokázání přítomnosti viru a budou doporučena opatření pro zabránění šíření případné infekce do doby, než bude znám výsledek vyšetření (každý obdrží informační letáček s dalším postupem).

O výsledku tohoto vyšetření bude informovat laboratoř, která ho provede, nebo přímo krajská hygienická stanice. Pokud bude výsledek vyšetření ze stěru z horních cest dýchacích negativní, tak to znamená, že se vyšetřovaný s virem SARS-CoV-2 s největší pravděpodobností setkal již dříve, ale již není nakažlivý a není třeba dodržovat další zvláštní opatření. Pokud bude výsledek pozitivní, bude informován o dalším postupu.

K čemu slouží odběr žilní krve v Olomouckém kraji?
Odebraný vzorek žilní krve bude zpracován v laboratoři a bude v něm zjišťována přítomnost protilátek anebo dalších znaků nemoci náročnějšími laboratorními metodami. K tomuto účelu bude vzorek uložený v biobance Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a FNOL (ÚMTM) do jeho spotřebování. Případně odebraný vzorek kapilární krve bude sloužit pouze pro účely vyšetření a bude po jeho vyhodnocení zničen a nebude uchováván.

Budu muset vyšetření uhradit?
Ne. V rámci této studie je vyšetření zdarma.

Budu mít z účasti ve studii peněžní odměnu?
Za účast ve studii se nedává žádná peněžní odměna.

Co se stane s výsledkem vyšetření?
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) ve spolupráci s poskytovatelem zdravotních služeb, který provede vyšetření a povede k němu dokumentaci podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), studii vyhodnotí. Bližší informace k tomu jsou uvedeny na Souhlasu se zpracováním osobních údajů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 12 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 15 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 17 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 19 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 20 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.