O tom, že existuje vztah mezi úmrtností na nemoc způsobenou novým koronavirem a znečištěným ovzduším, se spekuluje prakticky od začátku pandemie. Místa, kde umírá nejvíce lidí, patří k těm s nejvíce znečištěným ovzduším. Nové výzkumy ukazují, že tato hypotéza může být pravdivá.
Znečištěné oblasti mají větší úmrtnost na COVID-19, signalizují studie
Severní Itálie patří k těm nejvíce znečištěným oblastem v zemi, čínský Wu-chan trpí výrazným průmyslovým znečištěním. New York má vzduch poškozený miliony automobilů. Všechna tato epicentra současné pandemie nového koronaviru spojuje špinavý vzduch a vysoké emise.
Tato souvislost ale může být jen náhodnou korelací, proto se vědci z oddělení biostatistiky z Harvardské univerzity rozhodli prostudovat tento fenomén detailněji.
Využili pro to údaje ze tří tisícovek amerických okresů – zmapovali území, kde žije asi 98 procent obyvatel USA. Zjistili, že každé zvýšení dlouhodobé koncentrace drobných částic znečištění PM2.5 o 1 mikrometr na metr krychlový zvyšuje smrtnost nemoci COVID-19 průměrně o 15 procent.
Pro tento výzkum brali v úvahu i řadu faktorů, které mohly výsledky ovlivnit – ať už to bylo množství nakažených, počet nemocničních lůžek, nebo různá další specifika oblastí.
Podle autorů práce se nejedná o pouhou náhodu ani o prostou korelaci, mezi oběma jevy podle nich existuje logická souvislost. Vědci se domnívají, že dlouhodobé vystavení drobným znečišťujícím částečkám oslabuje plíce, které se pak stávají zranitelnějšími vůči viru, jenž útočí právě na respirační systém.
Evropská data výsledky potvrzují
K podobným výsledkům došli i němečtí vědci z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu. Podle jejich studie je vyšší úmrtnost na nemoc COVID-19 spojená s vyššími emisemi oxidu dusičitého. Vycházeli ze satelitních dat, která znečištění touto látkou sledují.
Zkoumali 66 oblastí v Itálii, Španělsku, Francii a Německu a srovnávali smrtnost nemoci s tím, jak velké je v nich znečištění.
Výzkumníci v této práci dospěli k závěru, že znečištění oxidem dusičitým může mít vliv na horší celkové zdraví lidí v těchto oblastech, což zhoršuje jejich reakci na nový virus. „Nicméně náš výzkum tohoto tématu je jen prvním náznakem, že může existovat korelace mezi úrovní znečištění a silou koronavirové epidemie v dané oblasti,“ uvedli autoři.
Současně vyzvali vědce z ostatních zemí, aby se tomuto výzkumu věnovali také v dalších oblastech i v širším kontextu.