Znečištěné oblasti mají větší úmrtnost na COVID-19, signalizují studie

O tom, že existuje vztah mezi úmrtností na nemoc způsobenou novým koronavirem a znečištěným ovzduším, se spekuluje prakticky od začátku pandemie. Místa, kde umírá nejvíce lidí, patří k těm s nejvíce znečištěným ovzduším. Nové výzkumy ukazují, že tato hypotéza může být pravdivá.

Severní Itálie patří k těm nejvíce znečištěným oblastem v zemi, čínský Wu-chan trpí výrazným průmyslovým znečištěním. New York má vzduch poškozený miliony automobilů. Všechna tato epicentra současné pandemie nového koronaviru spojuje špinavý vzduch a vysoké emise.

Tato souvislost ale může být jen náhodnou korelací, proto se vědci z oddělení biostatistiky z Harvardské univerzity rozhodli prostudovat tento fenomén detailněji.

Využili pro to údaje ze tří tisícovek amerických okresů – zmapovali území, kde žije asi 98 procent obyvatel USA. Zjistili, že každé zvýšení dlouhodobé koncentrace drobných částic znečištění PM2.5 o 1 mikrometr na metr krychlový zvyšuje smrtnost nemoci COVID-19 průměrně o 15 procent.

Pro tento výzkum brali v úvahu i řadu faktorů, které mohly výsledky ovlivnit – ať už to bylo množství nakažených, počet nemocničních lůžek, nebo různá další specifika oblastí.

Podle autorů práce se nejedná o pouhou náhodu ani o prostou korelaci, mezi oběma jevy podle nich existuje logická souvislost. Vědci se domnívají, že dlouhodobé vystavení drobným znečišťujícím částečkám oslabuje plíce, které se pak stávají zranitelnějšími vůči viru, jenž útočí právě na respirační systém.

Evropská data výsledky potvrzují

K podobným výsledkům došli i němečtí vědci z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu. Podle jejich studie je vyšší úmrtnost na nemoc COVID-19 spojená s vyššími emisemi oxidu dusičitého. Vycházeli ze satelitních dat, která znečištění touto látkou sledují.

Zkoumali 66 oblastí v Itálii, Španělsku, Francii a Německu a srovnávali smrtnost nemoci s tím, jak velké je v nich znečištění.

Výzkumníci v této práci dospěli k závěru, že znečištění oxidem dusičitým může mít vliv na horší celkové zdraví lidí v těchto oblastech, což zhoršuje jejich reakci na nový virus. „Nicméně náš výzkum tohoto tématu je jen prvním náznakem, že může existovat korelace mezi úrovní znečištění a silou koronavirové epidemie v dané oblasti,“ uvedli autoři.

Současně vyzvali vědce z ostatních zemí, aby se tomuto výzkumu věnovali také v dalších oblastech i v širším kontextu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 6 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 8 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 10 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...