Starověcí šermíři ovládali pokročilé techniky boje s mečem, ukázal výzkum bronzových zbraní

Archeologové zjistili, že už bojovníci z doby bronzové ovládali řadu pokročilých šermířských technik. Podařilo se jim to potvrdit srovnáním stop na poškozených starých zbraních a na replikách, s nimiž trénovali moderní šermíři.

Bronzové meče byly nalezené v Evropě po tisících – v hrobech, ale také ztracené v řekách nebo v bažinách. Protože je ale tento materiál značně měkký, a tedy snadno poškoditelný, vědci se už dlouho přou o to, k čemu vlastně takové meče sloužily. Zda šlo opravdu hlavně o zbraň, nebo spíše o symbol vysokého společenského statusu.

Archeologové nyní bronzové meče otestovali v řadě soubojů a zmapovali stopy, které na zbraních vznikly. Následně je srovnali s tím, co našli na reálných starověkých mečích. Z výsledků vyplývá, že již v době bronzové existovaly specifické šermířské techniky, které se zřejmě šířily z oblasti do oblasti.

První zbraň určená k zabití člověka

Na rozdíl od seker, luků a kopí jsou „meče prvním předmětem vymyšleným člověkem primárně k zabití jiného člověka,“ upozorňuje archeolog Raphael Hermann z univerzity v Göttingenu, který výzkum vedl.

Bronzové meče používané v Evropě přibližně mezi roky 1600 před naším letopočtem až do roku 600 našeho letopočtu se vyráběly ze slitiny mědi a cínu. Byly proto výrazně měkčí a také hůře opravitelné než pozdější zbraně ze železa. Podle archeologů těmto vlastnostem musel odpovídat i způsob boje. „Používejte je špatně a zničíte je,“ uvedl pro odborný časopis Science archeolog Barry Molloy, který se na studii nepodílel.

Zbraně i symbol

Řada archeologů se proto domnívala, že bronzové čepele sloužily spíš k ceremoniálním účelům. A pokud se už s nimi bojovat muselo, pak to byla až sekundární zbraň po kopí nebo sekeře a válečníci se museli výrazně přizpůsobovat omezením tohoto materiálu: například se museli aktivně vyhýbat zkřížení zbraní, aby je ušetřili. „Bodněte někoho do vnitřností a na vašem meči nebude ani škrábnutí,“ dodává Hermann.

Kvůli pokusu nechali archeologové vyrobit sedm bronzových mečů. Systematicky pak zaznamenávali poškození na čepelích, jež vznikla po sérii úderů na jiné meče, štíty nebo kopí. „Jenže tohle není opravdový boj. Cítil jsem, že mi něco uniká,“ uvedl Hermann.

Sehnal proto několik dobrovolníků, kteří se věnují historickým evropským bojovým uměním. Ti pak bojovali s bronzovými replikami – využívali přitom pohybů, úderů a krytů, které se vyskytují ve středověkých evropských učebnicích šermu. Vědci to celé natáčeli speciálními kamerami a zaznamenávali, jaké typy šrámů, oděrek a dalších poškození na čepelích po různých úderech vznikají.

Potom archeologové přiřadili typické stopy ke specifickým úderům. Pokud by tato poškození odpovídala šrámům na zbraních z doby bronzové, znamenalo by to podle Hermanna, že už tehdy se podobné šermířské techniky využívaly.

Ukázalo se, že hypotéza byla správná: na starověkých zbraních z Itálie a Velké Británie se například našly stopy přesně odpovídající těm, které vznikaly při středověké vazbě nazývané v německé šermířské škole „versetzen“.

V dalším kroku výzkumu vědci pod mikroskopem prostudovali 110 mečů z doby bronzové, jež byly nalezeny ve Velké Británii a Itálii. Analyzovali a katalogizovali na nich přes 2500 známek poškození.

Pak je spojili s prostorovými i časovými mapami, z čehož jim vyšlo, jak se různé šermířské techniky boje s bronzovými meči vyvíjely v čase a prostoru. Například výše popsaná technika „versetzen“ se objevila teprve po roce 1300 před naším letopočtem na území dnešní Itálie a na Britské ostrovy se dostala až o celá staletí později.

„Aby vznikala tato opotřebení tak, jak ukazují stopy, musely být údery dobře natrénované,“ podotýká Hermann. Poškození u různých mečů jsou si totiž natolik podobná, že to ukazuje na dobře nacvičené techniky – nemohlo jít o náhodné údery. Podle dalšího archeologa, Christiana Horna z univerzity v Gothenburgu, výzkum přináší kvantitativní analýzu o tématu, o němž mohli archeologové zatím jen spekulovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...