V čínské laboratoři se koronavirus přenesl z extrémně infikované kočky na jinou

Čínští vědci zkoumali přenos nemoci COVID-19 mezi kočkami. Tři zvířata nakažená extrémně velkým množstvím viru zavřeli do klece nedaleko zdravých a na jednu z nich se nemoc kapénkami přenesla. Výzkum zatím nebyl recenzován. Pokud se potvrdí, může to odhalit jednu z cest šíření nemoci, protože z předchozích výzkumů se zdá, že virus se může přenášet z člověka na kočku. O přenosu opačným směrem zatím není nic známo.

Výzkum vedli veterináři z čínského Charbinu. Jejich studie naznačuje, že kočky jsou vysoce citlivé na nový koronavirus a také jsou schopné ho mezi sebou přenášet pomocí kapének. Naopak psi, drůbež, vepři a kachny se touto nemocí nakazí jen velmi nepravděpodobně.

První informace o tom, že by se pandemie mohla týkat i koček, přišly z Belgie. Asi týden poté, co se nakazil majitel kočky, objevily se podobné symptomy také u zvířete: zhoršený dech, průjem a zvracení. Testy provedené veterináři z univerzity v Liège pak prokázaly, že zvířata jsou opravdu nakažená novým koronavirem.

V čínském experimentu se jednalo jen o několik zvířat, která navíc byla nakažena extrémně silným množstvím viru, s jakým by se neměla normálně šanci potkat – podmínky tedy byly výjimečné a není jasné, zda by k něčemu takovému mohlo dojít v reálném životě. Studie zatím ani neprošla recenzním řízením. Podle vědců je ale tento výzkum důležitý pro pochopení toho, jak fungují přenosy virů z lidí na zvířata – i jestli má důvod uplatňovat nějaká přísnější pravidla pro kontrolu domácích zvířat.

„Sledování koček na Sars-CoV-2 by mělo být považováno za součást eliminace nemoci COVID-19 u lidí,“ uvedli vědci.

Jak probíhal výzkum

Čínští veterináři nakazili novým koronavirem pět koček. Tři ze zvířat pak umístili do klecí poblíž zvířat, která nebyla nakažená. Jedno z těchto zvířat se opravdu od infikovaných koček nakazilo, a to přesto, že se jich vůbec nedotýkalo – přenos tedy musel proběhnout vzduchem kapénkami.

Vědci potom experiment provedli ještě jednou na jiné skupině koček – pokus dopadl stejně. Virem se nakazily také fretky, což se ale ví delší dobu, právě na nich se totiž testují očkování proti nemoci COVID-19.

Podle dalších expertů jsou tyto výsledky věrohodné, ale nenaznačují, že by kočky byly významnou cestou, jak se virus mezi lidmi šíří. Především proto, že zatím neexistuje žádný důkaz, že by se nemoc od koček mohla přenášet na lidi.

Profesor Eric Fèvre, z Liverpoolské univerzity pro deník Guardian uvedl: „Lidé by, zejména pokud jsou nakažení, měli dodržovat běžná opatření – jako třeba mýt si ruce, když si hrají se zvířaty, ale také omezit příliš intimní kontakt se svými zvířaty. Je důležité dodat, že tento výzkum neříká nic o tom, jak se virus z koček dostává a jestli pak jsou zvířata infekční pro člověka.“

Jiné vědce tyto výsledky příliš nepřekvapily, protože přenos na kočky se prokázal už dávno také u viru SARS, který je geneticky s novým koronavirem téměř totožný. Profesor Jonathan Ball, virolog z univerzity v Nottinghamu dodává: „Je nutné připomínat si, že kočky nehrají v přenosu na lidi významnou roli, a možná dokonce nehrají vůbec žádnou roli. Samozřejmě, pokud si myslíte, že máte COVID-19 a žijete s kočkou, bylo by dobré omezit interakci i s kočkami.“

Zákaz konzumace kočičího masa

Čínské město Šen-čen se už v rámci opatření proti nákaze koronavirem rozhodlo zakázat konzumaci psů a koček, nařízení vejde v platnost 1. května. Vědci již dříve varovali, že koronavirus se na lidi přenesl ze zvířat. První nákazy byly zaznamenány na přelomu roku v souvislosti s trhem ve středočínském městě Wu-chan, kde se prodávají mořské plody, ale také divoce žijící zvěř jako netopýři, hadi či cibetky

„Kočky a psi si vytvořili mnohem bližší vztah s lidmi než ostatní zvířata. Zákaz pojídání psů, koček a dalších domácích mazlíčků je v rozvinutých zemích běžný, stejně jako v Hongkongu a na Tchaj-wanu,“ napsala místní vláda ve zdůvodnění svého rozhodnutí. „Zákaz tedy odpovídá i požadavkům lidské civilizace,“ dodala vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 15 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 18 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...