Ztráta čichu a chuti může být známkou nákazy koronavirem, naznačují výzkumy

Matka nakažená koronavirem necítila plnou plenku svého dítěte. Kuchaři, kteří obvykle poznají každé koření v jídle, necítí kari nebo česnek a všechno jídlo jim chutná mdle. Jiní uvádějí, že necítí příjemnou vůni šamponu nebo páchnoucí kočičí záchodek. Anosmie, tedy ztráta čichu, a ageuzie, čili ztráta chuti, se objevily jako zvláštní, ale výmluvný příznak nákazy koronavirem, který způsobuje nemoc COVID-19, napsal zpravodajský server The New York Times.

V pátek Britská asociace ušních, nosních a krčních lékařů (ENT UK) s odvoláním na zprávy kolegů po celém světě vyzvala dospělé, kteří ztratili čich, aby se na sedm dní izolovali, i když nemají žádné další symptomy. Publikované údaje jsou zatím omezené, nicméně znepokojily lékaře dost na to, aby vydali varování.

„Opravdu bychom chtěli upozornit veřejnost, že jde o známku nákazy a každý, u koho se objeví ztráta čichu, by se měl sám izolovat,“ napsala v e-mailu profesorka Claire Hopkinsová, předsedkyně Britské rinologické společnosti, která spadá pod ENT UK. „Tento krok může přispět ke zpomalení přenosu nákazy a zachránit životy,“ dodala.

Společně s předsedou ENT UK Nirmalem Kumarem vydali společné prohlášení, v němž vyzývají zdravotníky, aby používali ochranné prostředky, pokud budou léčit pacienty, kteří ztratili čich. Varovali také před prováděním zbytných endoskopických vyšetření nosních dutin, protože virus se množí v nose a hrdle a tento druh vyšetření může vyvolat kašel nebo kýchnutí, které lékaře mohou vystavit vysokému množství viru.

Dva britští otorinolaryngologové, kteří se nakazili koronavirem, jsou v kritickém stavu, uvedla Hopkinsová. Zprávy z čínského Wu-chanu, kde se koronavirus na přelomu roku objevil, také uváděly značné počty obětí v řadách ušních, nosních a krčních specialistů, stejně jako očních lékařů, dodala.

Britští lékaři se odvolávají na zprávy z dalších zemí, podle nichž značný počet pacientů nakažených koronavirem trpí anosmií. V Jižní Koreji, kde probíhá rozsáhlé testování populace, hlásilo 30 procent z 2000 pozitivně testovaných právě ztrátu čichu jako hlavní symptom. Průběh jejich nákazy byl mírný.

Americké svědectví

Americká akademie ušních, nosních a krčních lékařů v neděli zveřejnila na svých stránkách informaci, podle níž stoupá počet neověřených informací, že ztráta nebo zhoršení čichu a ztráta chuti jsou zásadními symptomy spojenými s nákazou koronavirem. Vyskytly se přitom u pozitivně testovaných pacientů, kteří neměli žádné jiné příznaky.

Tyto symptomy, pokud nejsou spojené s alergií nebo sinusitidou, tedy zánětem vedlejších dutin dýchacích cest, by měly lékaře varovat, aby provedl test pacienta na virus – a dotyčné osoby by měly zvážit, zda se samy raději neizolovat.

V nejpostiženějších oblastech Itálie lékaři uvádějí, že došli k závěru, že ztráta čichu a chuti je známkou toho, že osoba, která se jinak jeví zdravá, je ve skutečnosti přenašečem viru a může ho šířit na ostatní.

„Skoro každý z hospitalizovaných má stejný příběh,“ řekl doktor Marco Metra, vedoucí oddělení kardiologie v hlavní nemocnici v Brescii, kde má 700 z 1200 hospitalizovaných koronavirus.

„Zeptáte se na manžela nebo manželku. A oni říkají: ,Moje žena jenom ztratila chuť a čich, ale jinak je jí dobře.' Takže je pravděpodobně nakažená a šíří to dál, i když sama má velmi mírný průběh,“ dodal Metra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 5 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 21 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...