Meteorolog Žák: Zima končí, sníh stále chybí. V minulosti u nás sněžilo i v květnu

Na konci týdne, 29. února, skončí meteorologická zima, která se zapíše do archivu jako jedna z nejteplejších a mimořádně chudých na sníh – hlavně mimo horské oblasti. V nížinách ležel sníh jen pár dnů a sněhová pokrývka vesměs nepřesahovala pět centimetrů. Velmi málo sněhu ale napadlo také ve středních a vyšších polohách. A sněžení, které nás čeká ve čtvrtek večer a v noci na pátek, situaci příliš nezachrání, protože v nížinách pokrývka během dne roztaje.

Nedostatek sněhu mimo hory trápí hlavně děti, které si tak musejí najít náhradní zábavu, než je třeba sáňkování nebo stavění sněhuláka. Starosti ale přidělává vodohospodářům a všem, kteří jsou závislí na vodě ze studny. Stav podzemních vod totiž zůstává podnormální a pokud nedorazí vlhké jaro, hrozí nedostatek spodní vody už brzy během teplé poloviny roku.

Na sníh mimořádně chudá zima vyvolává otázky, jestli si to počasí „nevynahradí“ na jaře. Příklad z nedávné minulosti (zima 2013/2014) to nepotvrzuje, po velmi teplé zimě téměř bez sněhu přišlo i nadprůměrně teplé jaro.

Sníh v březnu?

Obvykle březen sníh ještě občas přinese, hlavně na hory. V nížinách už lidé obvykle čekají jaro. Ne vždy ale dorazí. V roce 2013 se po 10. březnu vrátila naplno zima a vydržela až do začátku dubna. Čtyřtýdenní období od 11. března do 7. dubna bylo tehdy nechladnějším za sto let, i v nížinách ještě na přelomu března a dubna napadla pořádná porce sněhu – třeba v Ostravě 27 centimetrů, ve Velkých Karlovicích 33 centimetrů.

Tehdejší březen přinesl ještě jednu zajímavost u našich východních sousedů – blizard, tedy kombinaci hustého sněžení a vichřice, který zasáhl i nížiny jižního a východního Slovenska. Tvořily se až dvoumetrové závěje a na pomoc uvízlým autům vyrazila i těžká technika.

Sněhové kalamity přichází i v dubnu

Sněžení v první polovině jara není v Česku nic neobvyklého. Březnové, a zejména dubnové kalamity v minulosti nejednou prověřily schopnosti pracovníků údržby silnic na konci zimy. Dokonce i celoroční rekord množství nového sněhu je právě z dubna. Například 16. dubna 1916 na Lysé hoře napadlo 108 centimetrů nového sněhu. Z novější doby zmiňme duben 1980, kdy i v Říčanech nedaleko Prahy spadlo 35 centimetrů, a to až 23. dubna.

Nejvyšší úhrny nového sněhu za 24 hodin
Zdroj: ČHMÚ

Dubnová extrémní sněžení obvykle souvisejí s tlakovými nížemi, které do Česka postupují z východního směru – kolem nich se k nám ve výšce dostává teplý a hodně vlhký vzduch ze Středomoří, zatímco při zemi proudí studený vzduch od severu až severovýchodu. I přes enormní množství sněhu, které v dubnu může napadnout, jde mimo hory spíš o ojedinělé případy. V nížinách se dubnový sníh objevuje průměrně jednou za pět až osm let.

Zatímco v dubnu nejsou sněhové kalamity až tak výjimečné, květnové sněžení, při kterém sníh zůstane ležet i v nížinách, už je záležitostí mimořádnou. Pamětníci prvomájových pochodů si určitě vybaví pár případů, kdy bylo nutné do průvodu vyrazit s čepicí a mezi mávátky se snášely sněhové vločky. Rekordmanem je ale už starší epizoda z května 1953. Na severovýchodní a střední Moravě a ve Slezsku tehdy napadlo 10 až 30 centimetrů sněhu a třeba v Novém Jičíně dokonce 45 centmetrů.

Sněhová pokrývka v květnu 1953
Zdroj: ČHMU

Co nás čeká letos?

A co nás čeká letos? Dosavadní modely zatím pro první dny jara s déletrvajícím vpádem studeného vzduchu doprovázeným vydatnějším sněžením v nížinách nepočítají. Sněžit tak bude většinou na horách, jen občas od středních až vyšších poloh (400 až 600 metrů).

Taky dlouhodobý výhled ČHMÚ z minulého víkendu předpokládá pokračování teplejšího počasí minimálně do druhé poloviny března. A rovněž sezonní modely, které jsou k dispozici, výrazně preferují teplotně nadprůměrné jaro. Krátké vpády studeného vzduchu se ale v následujících měsících vyloučit nedají, naopak, pro středoevropské jaro jsou spíše typické.