Umírá 4,8 procenta nakažených, čtvrtina infikovaných je na JIP. Nemocnice ve Wu-chanu popisuje zkušenosti s koronavirem

Čínská nemocnice poprvé informuje o tom, jak vypadají jejich zkušenosti s epidemií nemoci Covid-19. Nejnovější zpráva pochází z lékařského zařízení přímo ve Wu-chanu, který představuje epicentrum nákazy. Úmrtnost infikovaných se podle místních expertů pohybuje těsně pod pěti procenty a čtvrtina nakažených končí na jednotce intenzivní péče – nejčastěji kvůli problémům s dýcháním.

Epidemie nového koronaviru odborně nazývaného SARS-CoV-2 už nakazila přes pětačtyřicet tisíc osob a o život jich připravila asi jedenáct set. Překonala tak už množství mrtvých během epidemie jiného koronaviru SARS.

Nová zpráva popisuje, jak vypadala léčba 138 nemocných osob léčených přímo v centru epidemie, v čínském Wu-chanu. Kromě zkušeností lékařů s léčbou přináší také informace o tom, jak se nemoc šíří uvnitř nemocnic.

Podle týmu lékařů vedeného Č'-jung Pchengem z jedné z wuchanských nemocnic se asi 40 procent léčených osob nakazilo přímo v tomto lékařském zařízení. Mezi nimi bylo 17 pacientů, kteří se v zařízení léčili s jinými problémy, i 40 zaměstnanců nemocnice.

Tatáž nemocnice evidovala také vysokou úmrtnost nakažených. Vědci uvádějí, že zemřelo 4,3 procenta pacientů s nemocí Covid-19. Asi 34 procent nakažených se vyléčilo a mohlo nemocnici opustit. Zbytek infikovaných se stále léčí – pokud tedy některý z nich ještě zemře, úmrtnost nemoci dále vzroste.

Z čísel podle odborného webu Technologyreview vyplývá, že zatímco ve světě je úmrtnost na koronavirus minimální, lékaři ve Wu-chanu se s tímto problémem velmi potýkají. Město je v karanténě už od ledna, a podmínky pro práci lékařů se tím komplikují.

Co dalšího wuchanští lékaři pozorovali:

První příznaky: nejčastějším prvním příznakem nemoci Covid-19 je horečka; tu mívá téměř každý nakažený. Po horečce následují únava a suchý kašel. Menší část lidí dostane také průjem nebo trpí nevolností, a to ještě den nebo dva předtím, než se u nich objeví jiné symptomy.

Příchod do nemocnice: Průměrně trvalo sedm dní, než se nakažení od objevení prvních příznaků dostavili do nemocnice. Pro většinu bylo hlavním důvodem, že se jim špatně dýchalo. Zpráva nezohledňuje, zda se do lékařské péče rozhodli přejít dobrovolně.

Testování: Testy na přítomnost viru se provádí pomocí krčního výtěru. Odebraný vzorek se pak pomocí testu PCR zkoumá a hledá se v něm genetický materiál odpovídající viru.

Skenování hrudníku: Někteří pacienti, kteří podstoupili i vyšetření na počítačové tomografii, měli na snímcích černé skvrny na plicích; lékařům připomínaly matnici fotoaparátu.

Jednotky intenzivní péče: Čínský tým uvedl, že u čtvrtiny pacientů byl stav tak vážný, že skončili na jednotce intenzivní péče. Nejčastějším důvodem byl takzvaný syndrom akutní dechové tísně (ARDS) – ten bývá výsledkem nepřiměřené zánětlivé reakce v plicní tkáni. Plíce se při něm naplní tekutinou a ztrácejí schopnost pracovat s kyslíkem. A to zase mívá negativní dopad na další orgány a může vést i ke smrti. Pravděpodobnost hospitalizace na jednotce intenzivní péče byla vyšší u pacientů, kteří byli v horším stavu.

Hrozba pro starší: Nemoc postihuje výrazně častěji starší osoby. Starší infikovaní mívají také těžší průběh nemoci. Věk osob, které se v této nemocnici léčily, se pohyboval mezi 22 a 92 lety, průměrný věk byl 56 let.

Léčba: Zpráva čínských lékařů uvádí, že jim chybí jakákoliv spolehlivá léčba, která by byla schopná nemoc léčit. Ve Wu-chanu dostává většina pacientů antivirotikum jménem oseltamivir, které ale podle tohoto výzkumu nemá viditelný léčebný účinek. Jinde se zkoušely další léky, mnohdy vyvinuté proti viru HIV. Pacienti v nejhorším stavu dostávají kyslíkovou terapii, která pomáhá jejich organismu zvládat nedostatek kyslíku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 8 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 10 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 11 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 12 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 16 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 18 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...