Umírá 4,8 procenta nakažených, čtvrtina infikovaných je na JIP. Nemocnice ve Wu-chanu popisuje zkušenosti s koronavirem

Čínská nemocnice poprvé informuje o tom, jak vypadají jejich zkušenosti s epidemií nemoci Covid-19. Nejnovější zpráva pochází z lékařského zařízení přímo ve Wu-chanu, který představuje epicentrum nákazy. Úmrtnost infikovaných se podle místních expertů pohybuje těsně pod pěti procenty a čtvrtina nakažených končí na jednotce intenzivní péče – nejčastěji kvůli problémům s dýcháním.

Epidemie nového koronaviru odborně nazývaného SARS-CoV-2 už nakazila přes pětačtyřicet tisíc osob a o život jich připravila asi jedenáct set. Překonala tak už množství mrtvých během epidemie jiného koronaviru SARS.

Nová zpráva popisuje, jak vypadala léčba 138 nemocných osob léčených přímo v centru epidemie, v čínském Wu-chanu. Kromě zkušeností lékařů s léčbou přináší také informace o tom, jak se nemoc šíří uvnitř nemocnic.

Podle týmu lékařů vedeného Č'-jung Pchengem z jedné z wuchanských nemocnic se asi 40 procent léčených osob nakazilo přímo v tomto lékařském zařízení. Mezi nimi bylo 17 pacientů, kteří se v zařízení léčili s jinými problémy, i 40 zaměstnanců nemocnice.

Tatáž nemocnice evidovala také vysokou úmrtnost nakažených. Vědci uvádějí, že zemřelo 4,3 procenta pacientů s nemocí Covid-19. Asi 34 procent nakažených se vyléčilo a mohlo nemocnici opustit. Zbytek infikovaných se stále léčí – pokud tedy některý z nich ještě zemře, úmrtnost nemoci dále vzroste.

Z čísel podle odborného webu Technologyreview vyplývá, že zatímco ve světě je úmrtnost na koronavirus minimální, lékaři ve Wu-chanu se s tímto problémem velmi potýkají. Město je v karanténě už od ledna, a podmínky pro práci lékařů se tím komplikují.

Co dalšího wuchanští lékaři pozorovali:

První příznaky: nejčastějším prvním příznakem nemoci Covid-19 je horečka; tu mívá téměř každý nakažený. Po horečce následují únava a suchý kašel. Menší část lidí dostane také průjem nebo trpí nevolností, a to ještě den nebo dva předtím, než se u nich objeví jiné symptomy.

Příchod do nemocnice: Průměrně trvalo sedm dní, než se nakažení od objevení prvních příznaků dostavili do nemocnice. Pro většinu bylo hlavním důvodem, že se jim špatně dýchalo. Zpráva nezohledňuje, zda se do lékařské péče rozhodli přejít dobrovolně.

Testování: Testy na přítomnost viru se provádí pomocí krčního výtěru. Odebraný vzorek se pak pomocí testu PCR zkoumá a hledá se v něm genetický materiál odpovídající viru.

Skenování hrudníku: Někteří pacienti, kteří podstoupili i vyšetření na počítačové tomografii, měli na snímcích černé skvrny na plicích; lékařům připomínaly matnici fotoaparátu.

Jednotky intenzivní péče: Čínský tým uvedl, že u čtvrtiny pacientů byl stav tak vážný, že skončili na jednotce intenzivní péče. Nejčastějším důvodem byl takzvaný syndrom akutní dechové tísně (ARDS) – ten bývá výsledkem nepřiměřené zánětlivé reakce v plicní tkáni. Plíce se při něm naplní tekutinou a ztrácejí schopnost pracovat s kyslíkem. A to zase mívá negativní dopad na další orgány a může vést i ke smrti. Pravděpodobnost hospitalizace na jednotce intenzivní péče byla vyšší u pacientů, kteří byli v horším stavu.

Hrozba pro starší: Nemoc postihuje výrazně častěji starší osoby. Starší infikovaní mívají také těžší průběh nemoci. Věk osob, které se v této nemocnici léčily, se pohyboval mezi 22 a 92 lety, průměrný věk byl 56 let.

Léčba: Zpráva čínských lékařů uvádí, že jim chybí jakákoliv spolehlivá léčba, která by byla schopná nemoc léčit. Ve Wu-chanu dostává většina pacientů antivirotikum jménem oseltamivir, které ale podle tohoto výzkumu nemá viditelný léčebný účinek. Jinde se zkoušely další léky, mnohdy vyvinuté proti viru HIV. Pacienti v nejhorším stavu dostávají kyslíkovou terapii, která pomáhá jejich organismu zvládat nedostatek kyslíku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 6 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 8 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 12 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 13 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 14 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 14 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...