Čmeláci mizí po celém světě prudkou rychlostí, upozorňují vědci

Klimatický chaos způsobuje celosvětový úbytek čmeláků. Tvrdí to nová vědecká analýza, která zkoumala početní stavy tohoto hmyzu od začátku dvacátého století až do současnosti. Podle ní v průběhu století čmeláků ubyla asi třetina.

Úbytek čmeláků se bude v souvislosti s oteplováním planety podle biologů dále zhoršovat; již nyní je horší, než zněly předpovědi. Čmeláci jsou přitom klíčoví opylovači mnoha druhů ovoce, zeleniny a dalších zemědělských plodin. Bez nich se řada rostlin neobejde – a pokud zmizí čmeláci, zmizí i ony.

Podle profesora Tima Newbolda z University College v Londýně existuje řada lokálních výzkumů, které ukazují, že se jak v Evropě, tak v Severní Americe čmeláci přesouvají více na sever „přesně, jak byste očekávali od klimatické změny.“ Nový výzkum ale poprvé analyzoval problém na globální úrovni: klimatická změna je podle něj jasnou příčinou negativních dopadů, které populace čmeláků ničí.

Studie se věnovala analýze asi půl milionu záznamů o pozorování stavů 66 druhů čmeláků ve dvou obdobích: mezi lety 1901–1974 a v letech 2000–2014. Výsledky jasně ukazují, že za prvních čtrnáct let jednadvacátého století došlo k prudkému úbytku čmeláků na sledovaných lokalitách. Oproti předchozímu zkoumanému období to byl asi třicetiprocentní pokles.

Alarmující ztráty

Nejvíce byli čmeláci postiženi na těch nejjižnějších zkoumaných lokalitách, zejména v Mexiku a ve Španělsku. Právě tyto oblasti postihují nejčastěji vlny veder. Populace čmeláků se sice v těchto zemích posunuly více severně, ale ty jižní se ocitají úplně bez nich a příbytek severněji není tak výrazný, aby to kompenzoval.

Podle expertů na biodiverzitu hmyzu Alexandry van Rensburgové a Jonathana Bridla z Bristolské univerzity jsou tato čísla alarmující. Pro odborný vědecký žurnál Science uvedli: „Nový výzkum je dalším důkazem o alarmující široce rozšířené změně biodiverzity a úrovně globální změny, která nyní překračuje kritické hranice odolnosti ekosystémů.“

V současné době existuje asi 250 druhů čmeláků. Jejich úbytek byl podle Mezinárodního svazu ochrany přírody zdokumentován z Evropy, Severní Ameriky, Jižní Ameriky i Asie. Podle této organizace představuje pro čmeláky hrozbu více faktorů, kromě změny klimatu také ničení jejich přirozeného prostředí, ale také nemoci nebo používání pesticidů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 24 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...