Čmeláci mizí po celém světě prudkou rychlostí, upozorňují vědci

Klimatický chaos způsobuje celosvětový úbytek čmeláků. Tvrdí to nová vědecká analýza, která zkoumala početní stavy tohoto hmyzu od začátku dvacátého století až do současnosti. Podle ní v průběhu století čmeláků ubyla asi třetina.

Úbytek čmeláků se bude v souvislosti s oteplováním planety podle biologů dále zhoršovat; již nyní je horší, než zněly předpovědi. Čmeláci jsou přitom klíčoví opylovači mnoha druhů ovoce, zeleniny a dalších zemědělských plodin. Bez nich se řada rostlin neobejde – a pokud zmizí čmeláci, zmizí i ony.

Podle profesora Tima Newbolda z University College v Londýně existuje řada lokálních výzkumů, které ukazují, že se jak v Evropě, tak v Severní Americe čmeláci přesouvají více na sever „přesně, jak byste očekávali od klimatické změny.“ Nový výzkum ale poprvé analyzoval problém na globální úrovni: klimatická změna je podle něj jasnou příčinou negativních dopadů, které populace čmeláků ničí.

Studie se věnovala analýze asi půl milionu záznamů o pozorování stavů 66 druhů čmeláků ve dvou obdobích: mezi lety 1901–1974 a v letech 2000–2014. Výsledky jasně ukazují, že za prvních čtrnáct let jednadvacátého století došlo k prudkému úbytku čmeláků na sledovaných lokalitách. Oproti předchozímu zkoumanému období to byl asi třicetiprocentní pokles.

Alarmující ztráty

Nejvíce byli čmeláci postiženi na těch nejjižnějších zkoumaných lokalitách, zejména v Mexiku a ve Španělsku. Právě tyto oblasti postihují nejčastěji vlny veder. Populace čmeláků se sice v těchto zemích posunuly více severně, ale ty jižní se ocitají úplně bez nich a příbytek severněji není tak výrazný, aby to kompenzoval.

Podle expertů na biodiverzitu hmyzu Alexandry van Rensburgové a Jonathana Bridla z Bristolské univerzity jsou tato čísla alarmující. Pro odborný vědecký žurnál Science uvedli: „Nový výzkum je dalším důkazem o alarmující široce rozšířené změně biodiverzity a úrovně globální změny, která nyní překračuje kritické hranice odolnosti ekosystémů.“

V současné době existuje asi 250 druhů čmeláků. Jejich úbytek byl podle Mezinárodního svazu ochrany přírody zdokumentován z Evropy, Severní Ameriky, Jižní Ameriky i Asie. Podle této organizace představuje pro čmeláky hrozbu více faktorů, kromě změny klimatu také ničení jejich přirozeného prostředí, ale také nemoci nebo používání pesticidů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 5 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...