Čmeláci mizí po celém světě prudkou rychlostí, upozorňují vědci

Klimatický chaos způsobuje celosvětový úbytek čmeláků. Tvrdí to nová vědecká analýza, která zkoumala početní stavy tohoto hmyzu od začátku dvacátého století až do současnosti. Podle ní v průběhu století čmeláků ubyla asi třetina.

Úbytek čmeláků se bude v souvislosti s oteplováním planety podle biologů dále zhoršovat; již nyní je horší, než zněly předpovědi. Čmeláci jsou přitom klíčoví opylovači mnoha druhů ovoce, zeleniny a dalších zemědělských plodin. Bez nich se řada rostlin neobejde – a pokud zmizí čmeláci, zmizí i ony.

Podle profesora Tima Newbolda z University College v Londýně existuje řada lokálních výzkumů, které ukazují, že se jak v Evropě, tak v Severní Americe čmeláci přesouvají více na sever „přesně, jak byste očekávali od klimatické změny.“ Nový výzkum ale poprvé analyzoval problém na globální úrovni: klimatická změna je podle něj jasnou příčinou negativních dopadů, které populace čmeláků ničí.

Studie se věnovala analýze asi půl milionu záznamů o pozorování stavů 66 druhů čmeláků ve dvou obdobích: mezi lety 1901–1974 a v letech 2000–2014. Výsledky jasně ukazují, že za prvních čtrnáct let jednadvacátého století došlo k prudkému úbytku čmeláků na sledovaných lokalitách. Oproti předchozímu zkoumanému období to byl asi třicetiprocentní pokles.

Alarmující ztráty

Nejvíce byli čmeláci postiženi na těch nejjižnějších zkoumaných lokalitách, zejména v Mexiku a ve Španělsku. Právě tyto oblasti postihují nejčastěji vlny veder. Populace čmeláků se sice v těchto zemích posunuly více severně, ale ty jižní se ocitají úplně bez nich a příbytek severněji není tak výrazný, aby to kompenzoval.

Podle expertů na biodiverzitu hmyzu Alexandry van Rensburgové a Jonathana Bridla z Bristolské univerzity jsou tato čísla alarmující. Pro odborný vědecký žurnál Science uvedli: „Nový výzkum je dalším důkazem o alarmující široce rozšířené změně biodiverzity a úrovně globální změny, která nyní překračuje kritické hranice odolnosti ekosystémů.“

V současné době existuje asi 250 druhů čmeláků. Jejich úbytek byl podle Mezinárodního svazu ochrany přírody zdokumentován z Evropy, Severní Ameriky, Jižní Ameriky i Asie. Podle této organizace představuje pro čmeláky hrozbu více faktorů, kromě změny klimatu také ničení jejich přirozeného prostředí, ale také nemoci nebo používání pesticidů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 7 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 10 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...