Čmeláci mizí po celém světě prudkou rychlostí, upozorňují vědci

Klimatický chaos způsobuje celosvětový úbytek čmeláků. Tvrdí to nová vědecká analýza, která zkoumala početní stavy tohoto hmyzu od začátku dvacátého století až do současnosti. Podle ní v průběhu století čmeláků ubyla asi třetina.

Úbytek čmeláků se bude v souvislosti s oteplováním planety podle biologů dále zhoršovat; již nyní je horší, než zněly předpovědi. Čmeláci jsou přitom klíčoví opylovači mnoha druhů ovoce, zeleniny a dalších zemědělských plodin. Bez nich se řada rostlin neobejde – a pokud zmizí čmeláci, zmizí i ony.

Podle profesora Tima Newbolda z University College v Londýně existuje řada lokálních výzkumů, které ukazují, že se jak v Evropě, tak v Severní Americe čmeláci přesouvají více na sever „přesně, jak byste očekávali od klimatické změny.“ Nový výzkum ale poprvé analyzoval problém na globální úrovni: klimatická změna je podle něj jasnou příčinou negativních dopadů, které populace čmeláků ničí.

Studie se věnovala analýze asi půl milionu záznamů o pozorování stavů 66 druhů čmeláků ve dvou obdobích: mezi lety 1901–1974 a v letech 2000–2014. Výsledky jasně ukazují, že za prvních čtrnáct let jednadvacátého století došlo k prudkému úbytku čmeláků na sledovaných lokalitách. Oproti předchozímu zkoumanému období to byl asi třicetiprocentní pokles.

Alarmující ztráty

Nejvíce byli čmeláci postiženi na těch nejjižnějších zkoumaných lokalitách, zejména v Mexiku a ve Španělsku. Právě tyto oblasti postihují nejčastěji vlny veder. Populace čmeláků se sice v těchto zemích posunuly více severně, ale ty jižní se ocitají úplně bez nich a příbytek severněji není tak výrazný, aby to kompenzoval.

Podle expertů na biodiverzitu hmyzu Alexandry van Rensburgové a Jonathana Bridla z Bristolské univerzity jsou tato čísla alarmující. Pro odborný vědecký žurnál Science uvedli: „Nový výzkum je dalším důkazem o alarmující široce rozšířené změně biodiverzity a úrovně globální změny, která nyní překračuje kritické hranice odolnosti ekosystémů.“

V současné době existuje asi 250 druhů čmeláků. Jejich úbytek byl podle Mezinárodního svazu ochrany přírody zdokumentován z Evropy, Severní Ameriky, Jižní Ameriky i Asie. Podle této organizace představuje pro čmeláky hrozbu více faktorů, kromě změny klimatu také ničení jejich přirozeného prostředí, ale také nemoci nebo používání pesticidů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...