Netopýři přenáší řadu smrtících virů. Sami přitom nemocem odolávají

9 minut
Netopýři a viry
Zdroj: ČT24

Wuchanský koronavirus je nejspíš spojený s netopýry – existuje vážné podezření, že právě od nich se mohl přenést na člověka. Netopýři jsou ale zdrojem mnohem více chorob, a to i těch nejnebezpečnějších, které mají úmrtnost až 90 procent.

Netopýři jsou spojováni s hrůzostrašnými historkami, vampyrismem a různými kletbami. Tyto báchorky jsou sice nesmyslné, ale netopýři přesto svému okolí nebezpeční jsou – a to právě schopností přenášet ty nejhorší nemoci.

Kromě možné role u právě aktuálního wuchanského koronaviru jsou netopýři jistě přenašeči koronaviru SARS, vztekliny nebo virů hendra a marburg. A existují důvodná podezření, že jsou i nositeli eboly, nipahu a dalších smrtících chorob.

Marburg a některé kmeny eboly přitom patří k tomu nejvíc smrtícímu, co lidstvo potkalo: úmrtnost na ně překračuje 90 procent infikovaných. Podobně smrtelný byl také virus nipah při nedávném výskytu v Indii: z osmnácti nakažených přežil jen jediný. Tyto choroby přenášené netopýry spojuje ještě další věc: většinou proti nim neexistují ani očkování, ani léčba – řešit se dají jen symptomy a lékaři jsou odkázaní na to, jak si s chorobou poradí imunitní systém pacienta.

Netopýři jsou výrazní přenašeči

Co se týká přenášení nemocí na lidi, jsou netopýři téměř rekordmany – tito létající savci přenášejí až 60 zoonotických virů, tedy těch schopných nakazit nejen zvířata, ale i lidi.

Roku 2013 zkoumal mezinárodní vědecký tým všechny známé druhy netopýrů – zjistil, že celkem hostí 137 druhů virů, z toho je jich 61 zoonotických. Jediným ještě nebezpečnějším zvířetem jsou hlodavci – ti mají až 179 druhů virů a 68 z nich je přenosných na člověka.
Každý druh netopýra podle této studie přenáší v průměru 1,8 zoonotického viru.

Neznámé nebezpečí

Lidé dlouhou dobu vlastně v kontaktu s netopýry nebyli, nedostávali se do oblastí, kde tato zvířata žijí – zejména v tropech. Jenže s tím, jak se lidstvo šířilo do dalších neobydlených oblastí, začalo se potkávat i s netopýry. Například v Malajsii postavili farmy na chov vepřů v místech, kde předtím žili netopýři – a právě to vedlo k prvnímu přenosu viru nipah na člověka, přes prasata.

Pronikání lidí do pralesů stále zintenzivňuje, a tak přibývá i příležitostí k přenosu nákaz.

Obranyschopnost netopýrů

Pozoruhodné je, že samotní netopýři těmto virům nepodléhají. Což je problém, protože zdravá zvířata mohou nakazit člověka, ale současně to vědce vede k výzkumu schopností netopýrů se těmto chorobám bránit.

Přírodovědci se domnívají, že tato rezistence má něco do činění s jejich dovedností létat. Ta vyžaduje spoustu energie – a to zatěžuje organismus. Aby netopýři zabránili poškození DNA, které by jinak kvůli tomu vzniklo, vyvinuli si důmyslné obranné mechanismy, které jim umožňují přežít, i pokud jsou ohroženi řadou virů.  Schopnost létat jim současně umožňuje, aby nemoci přenášeli na velké vzdálenosti.

Podle řady výzkumů umí netopýři většinu nemocí ignorovat, jejich imunitní systém na rozdíl od toho lidského „nepanikaří“ – jen málokdy použije proti nemoci nadměrnou obranu a tím se nevyčerpává. A naopak, umí v rekordně krátkém čase nasadit extrémně účinnou obranu proti hrozbě, která je opravdu vážná. A stejně rychle tuto ochranu zase vysadí, čímž brání vzniku zbytečných zánětů.

A létání má pro netopýry další výhodu: námaha spojená s touto činností vede k tomu, že jim teplota roste až na 40 stupňů Celsia – a to je prostředí, které pro viry není vůbec ideální. Viry, které dokážou při této teplotě přežívat, jsou logicky extrémně odolné, a tak nemají problém odolat ani zvýšení teploty lidského těla, kterým se organismus brání.

Ochrana proti infekcím od netopýrů

Podle současných výzkumů není možné vytvořit bez nějakého nepředstavitelného vědeckého průlomu očkování proti všem patogenům, které se objevují.

Experti ale zdůrazňují, že je nutné lepší pochopení mechanismů, které vedou k přenosu mezi netopýry a dalšími zvířecími druhy – právě touto cestou se totiž zatím většina chorob od těchto savců na člověka přenesla. Platí to zřejmě také u wuchanského koronaviru, který se z netopýrů zřejmě přenesl na hady a až z nich na člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nedostatkem vody budou do konce století trpět stovky milionů lidí, tvrdí vědci

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.
před 13 hhodinami

Se změnou klimatu „zápasily“ už germánské kmeny. Studie popsala, jak úspěšně

Politika, společnost a klima jsou tři navzájem provázané fenomény, které v minulosti přispívaly k pozitivním změnám, ale také se stávaly příčinou rozsáhlých krizí. Současná změna klimatu způsobená lidskou aktivitou přináší spoustu problémů i výzev. S podobnými změnami se museli lidé na území dnešního Česka potýkat i v dávné minulosti, byť tehdy se podnebí měnilo z přirozených důvodů. Vědci teď popsali, jak zvládaly ochlazování a oteplování germánské kmeny na konci třetího století našeho letopočtu.
včera v 17:03

Astronomové poprvé pozorovali vznik nové sluneční soustavy

Vědci poprvé přesně určili okamžik, kdy se kolem hvězdy začaly formovat planety. Sledovali totiž vznik první hmoty, z níž se tato tělesa utvářejí – horké minerály, které v době pozorování právě začínaly tuhnout. Tento objev nejenže představuje první případ, kdy astronomové viděli planetární systém v tak raném stádiu vzniku, ale současně otevírá pomyslné okno do minulosti naší Sluneční soustavy.
včera v 12:44

Archeologové objevili v Albánii jezerní město staré osm tisíc let

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.
včera v 11:30

Je ekologičtější vlak, nebo letadlo? Odpověď není jednoznačná, odhalila studie

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.
včera v 09:24

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
17. 7. 2025Aktualizováno17. 7. 2025

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
17. 7. 2025

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
17. 7. 2025
Načítání...