Netopýři přenáší řadu smrtících virů. Sami přitom nemocem odolávají

9 minut
Netopýři a viry
Zdroj: ČT24

Wuchanský koronavirus je nejspíš spojený s netopýry – existuje vážné podezření, že právě od nich se mohl přenést na člověka. Netopýři jsou ale zdrojem mnohem více chorob, a to i těch nejnebezpečnějších, které mají úmrtnost až 90 procent.

Netopýři jsou spojováni s hrůzostrašnými historkami, vampyrismem a různými kletbami. Tyto báchorky jsou sice nesmyslné, ale netopýři přesto svému okolí nebezpeční jsou – a to právě schopností přenášet ty nejhorší nemoci.

Kromě možné role u právě aktuálního wuchanského koronaviru jsou netopýři jistě přenašeči koronaviru SARS, vztekliny nebo virů hendra a marburg. A existují důvodná podezření, že jsou i nositeli eboly, nipahu a dalších smrtících chorob.

Marburg a některé kmeny eboly přitom patří k tomu nejvíc smrtícímu, co lidstvo potkalo: úmrtnost na ně překračuje 90 procent infikovaných. Podobně smrtelný byl také virus nipah při nedávném výskytu v Indii: z osmnácti nakažených přežil jen jediný. Tyto choroby přenášené netopýry spojuje ještě další věc: většinou proti nim neexistují ani očkování, ani léčba – řešit se dají jen symptomy a lékaři jsou odkázaní na to, jak si s chorobou poradí imunitní systém pacienta.

Netopýři jsou výrazní přenašeči

Co se týká přenášení nemocí na lidi, jsou netopýři téměř rekordmany – tito létající savci přenášejí až 60 zoonotických virů, tedy těch schopných nakazit nejen zvířata, ale i lidi.

Roku 2013 zkoumal mezinárodní vědecký tým všechny známé druhy netopýrů – zjistil, že celkem hostí 137 druhů virů, z toho je jich 61 zoonotických. Jediným ještě nebezpečnějším zvířetem jsou hlodavci – ti mají až 179 druhů virů a 68 z nich je přenosných na člověka.
Každý druh netopýra podle této studie přenáší v průměru 1,8 zoonotického viru.

Neznámé nebezpečí

Lidé dlouhou dobu vlastně v kontaktu s netopýry nebyli, nedostávali se do oblastí, kde tato zvířata žijí – zejména v tropech. Jenže s tím, jak se lidstvo šířilo do dalších neobydlených oblastí, začalo se potkávat i s netopýry. Například v Malajsii postavili farmy na chov vepřů v místech, kde předtím žili netopýři – a právě to vedlo k prvnímu přenosu viru nipah na člověka, přes prasata.

Pronikání lidí do pralesů stále zintenzivňuje, a tak přibývá i příležitostí k přenosu nákaz.

Obranyschopnost netopýrů

Pozoruhodné je, že samotní netopýři těmto virům nepodléhají. Což je problém, protože zdravá zvířata mohou nakazit člověka, ale současně to vědce vede k výzkumu schopností netopýrů se těmto chorobám bránit.

Přírodovědci se domnívají, že tato rezistence má něco do činění s jejich dovedností létat. Ta vyžaduje spoustu energie – a to zatěžuje organismus. Aby netopýři zabránili poškození DNA, které by jinak kvůli tomu vzniklo, vyvinuli si důmyslné obranné mechanismy, které jim umožňují přežít, i pokud jsou ohroženi řadou virů.  Schopnost létat jim současně umožňuje, aby nemoci přenášeli na velké vzdálenosti.

Podle řady výzkumů umí netopýři většinu nemocí ignorovat, jejich imunitní systém na rozdíl od toho lidského „nepanikaří“ – jen málokdy použije proti nemoci nadměrnou obranu a tím se nevyčerpává. A naopak, umí v rekordně krátkém čase nasadit extrémně účinnou obranu proti hrozbě, která je opravdu vážná. A stejně rychle tuto ochranu zase vysadí, čímž brání vzniku zbytečných zánětů.

A létání má pro netopýry další výhodu: námaha spojená s touto činností vede k tomu, že jim teplota roste až na 40 stupňů Celsia – a to je prostředí, které pro viry není vůbec ideální. Viry, které dokážou při této teplotě přežívat, jsou logicky extrémně odolné, a tak nemají problém odolat ani zvýšení teploty lidského těla, kterým se organismus brání.

Ochrana proti infekcím od netopýrů

Podle současných výzkumů není možné vytvořit bez nějakého nepředstavitelného vědeckého průlomu očkování proti všem patogenům, které se objevují.

Experti ale zdůrazňují, že je nutné lepší pochopení mechanismů, které vedou k přenosu mezi netopýry a dalšími zvířecími druhy – právě touto cestou se totiž zatím většina chorob od těchto savců na člověka přenesla. Platí to zřejmě také u wuchanského koronaviru, který se z netopýrů zřejmě přenesl na hady a až z nich na člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.
včera v 13:33

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
včera v 10:25

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
včera v 09:55

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
včera v 07:00
Načítání...