Netopýři přenáší řadu smrtících virů. Sami přitom nemocem odolávají

9 minut
Netopýři a viry
Zdroj: ČT24

Wuchanský koronavirus je nejspíš spojený s netopýry – existuje vážné podezření, že právě od nich se mohl přenést na člověka. Netopýři jsou ale zdrojem mnohem více chorob, a to i těch nejnebezpečnějších, které mají úmrtnost až 90 procent.

Netopýři jsou spojováni s hrůzostrašnými historkami, vampyrismem a různými kletbami. Tyto báchorky jsou sice nesmyslné, ale netopýři přesto svému okolí nebezpeční jsou – a to právě schopností přenášet ty nejhorší nemoci.

Kromě možné role u právě aktuálního wuchanského koronaviru jsou netopýři jistě přenašeči koronaviru SARS, vztekliny nebo virů hendra a marburg. A existují důvodná podezření, že jsou i nositeli eboly, nipahu a dalších smrtících chorob.

Marburg a některé kmeny eboly přitom patří k tomu nejvíc smrtícímu, co lidstvo potkalo: úmrtnost na ně překračuje 90 procent infikovaných. Podobně smrtelný byl také virus nipah při nedávném výskytu v Indii: z osmnácti nakažených přežil jen jediný. Tyto choroby přenášené netopýry spojuje ještě další věc: většinou proti nim neexistují ani očkování, ani léčba – řešit se dají jen symptomy a lékaři jsou odkázaní na to, jak si s chorobou poradí imunitní systém pacienta.

Netopýři jsou výrazní přenašeči

Co se týká přenášení nemocí na lidi, jsou netopýři téměř rekordmany – tito létající savci přenášejí až 60 zoonotických virů, tedy těch schopných nakazit nejen zvířata, ale i lidi.

Roku 2013 zkoumal mezinárodní vědecký tým všechny známé druhy netopýrů – zjistil, že celkem hostí 137 druhů virů, z toho je jich 61 zoonotických. Jediným ještě nebezpečnějším zvířetem jsou hlodavci – ti mají až 179 druhů virů a 68 z nich je přenosných na člověka.
Každý druh netopýra podle této studie přenáší v průměru 1,8 zoonotického viru.

Neznámé nebezpečí

Lidé dlouhou dobu vlastně v kontaktu s netopýry nebyli, nedostávali se do oblastí, kde tato zvířata žijí – zejména v tropech. Jenže s tím, jak se lidstvo šířilo do dalších neobydlených oblastí, začalo se potkávat i s netopýry. Například v Malajsii postavili farmy na chov vepřů v místech, kde předtím žili netopýři – a právě to vedlo k prvnímu přenosu viru nipah na člověka, přes prasata.

Pronikání lidí do pralesů stále zintenzivňuje, a tak přibývá i příležitostí k přenosu nákaz.

Obranyschopnost netopýrů

Pozoruhodné je, že samotní netopýři těmto virům nepodléhají. Což je problém, protože zdravá zvířata mohou nakazit člověka, ale současně to vědce vede k výzkumu schopností netopýrů se těmto chorobám bránit.

Přírodovědci se domnívají, že tato rezistence má něco do činění s jejich dovedností létat. Ta vyžaduje spoustu energie – a to zatěžuje organismus. Aby netopýři zabránili poškození DNA, které by jinak kvůli tomu vzniklo, vyvinuli si důmyslné obranné mechanismy, které jim umožňují přežít, i pokud jsou ohroženi řadou virů.  Schopnost létat jim současně umožňuje, aby nemoci přenášeli na velké vzdálenosti.

Podle řady výzkumů umí netopýři většinu nemocí ignorovat, jejich imunitní systém na rozdíl od toho lidského „nepanikaří“ – jen málokdy použije proti nemoci nadměrnou obranu a tím se nevyčerpává. A naopak, umí v rekordně krátkém čase nasadit extrémně účinnou obranu proti hrozbě, která je opravdu vážná. A stejně rychle tuto ochranu zase vysadí, čímž brání vzniku zbytečných zánětů.

A létání má pro netopýry další výhodu: námaha spojená s touto činností vede k tomu, že jim teplota roste až na 40 stupňů Celsia – a to je prostředí, které pro viry není vůbec ideální. Viry, které dokážou při této teplotě přežívat, jsou logicky extrémně odolné, a tak nemají problém odolat ani zvýšení teploty lidského těla, kterým se organismus brání.

Ochrana proti infekcím od netopýrů

Podle současných výzkumů není možné vytvořit bez nějakého nepředstavitelného vědeckého průlomu očkování proti všem patogenům, které se objevují.

Experti ale zdůrazňují, že je nutné lepší pochopení mechanismů, které vedou k přenosu mezi netopýry a dalšími zvířecími druhy – právě touto cestou se totiž zatím většina chorob od těchto savců na člověka přenesla. Platí to zřejmě také u wuchanského koronaviru, který se z netopýrů zřejmě přenesl na hady a až z nich na člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 14 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 17 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 18 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...