Meteorolog Karas: Zima je letos výrazně teplá. Na vině jsou tlakové výše nad jihovýchodní Evropou

Letošní zima je výjimečně teplá a současně suchá. Po prosinci zůstávají vyšší teploty i v lednu. Příčinou jsou tlakové výše nad jihovýchodní Evropou, vysvětluje meteorolog Pavel Karas.

Po nadprůměrně teplém prosinci pokračuje i leden roku 2020 vyššími teplotami, než je v tuto roční dobu obvyklé. Průměrná měsíční teplota prosince 2019 byla 1,9 stupně Celsia. To je o 2,8 stupně Celsia výš, než je dlouhodobý normál z let 1981 až 2010. Pod dlouhodobým průměrem byly teploty v prosinci jenom v prvním týdnu a pak kolem 11. prosince.

Naopak 19. prosince byla průměrná denní teplota vzduchu ve srovnání s dlouhodobým průměrem téměř o osm stupňů vyšší. Kromě toho, že byl loňský prosinec teplejší, byl navíc i slunečnější. Průměrná délka slunečního svitu byla 52 hodin, což je o 30 procent víc, než je obvyklé.

Průměrná denní teplota na území ČR v prosinci 2019 ve srovnání s normálem 1981–2010
Zdroj: ČHMÚ

Tlakové výše nad jihovýchodní Evropou = teplá zima v Česku

Příčinou nadprůměrně teplého počasí, které pokračuje také v lednu, je opakující se vliv tlakových výší nad jižní a jihovýchodní Evropou. V důsledku toho se do střední Evropy dostává od jihozápadu, zejména ve vyšších vrstvách atmosféry, teplý vzduch. Na horách, kde je oproti loňsku pětkrát až osmkrát méně sněhu, bylo kvůli teplotní inverzi v polovině ledna až rekordně teplo.

Rekordy padaly hlavně na Šumavě a nejtepleji bylo na Churáňově, kde k 15 stupňům Celsia chyběly jenom dvě desetiny. Pod nízkou oblačností ale například na Vysočině celý den mrzlo, a tak ve chvíli, kdy ze Šumavy hlásili jaro, na Vysočině měli ledový den. V průměru jsou ale lednové teploty zatím pořád vyšší a teplotní průměr se drží mezi dvěma a třemi stupni nad normálem, to znamená, že je situace velmi podobná jako během loňského prosince.

Teploty vzduchu 15. 1. 2020 ve 13 hodin SEČ
Zdroj: ČHMÚ

Čekání na vydatné sněžení pokračuje

Ochlazení za studenými frontami jsou během letošní zimy krátká, nevýrazná a zpravidla trvají jenom pár dnů, než se zase obnoví příliv teplejšího vzduchu. Výjimkou nebude ani to poslední, kdy se po delší době, během uplynulého víkendu, na horách objevily sněhové vločky.

Výška sněhové pokrývky – 20. 1. 2020
Zdroj: ČHMÚ

Nejvíc sněhu připadlo na Šumavě, v Jeseníkách a Beskydech. Nasněžilo maximálně kolem deseti centimetrů sněhu za den. V následujících dnech už sněžit většinou nebude a tím důvodem je další tlaková výše. Němečtí meteorologové ji pojmenovali Ekart.

O víkendu sněžilo a iReportéři byli u toho:

Tlaková výše Ekart postupuje přes Evropu

Až bude tlaková výše Ekart postupovat přes střední Evropu, tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře se bude v Česku pohybovat kolem 1045 hPa. Takto vysoká úroveň tlaku vzduchu se bude blížit k nejvyšší hodnotě, která kdy byla v historii měření v Česku zaznamenána. Absolutní rekord má prozatím hodnotu 1050,3 hPa a byl naměřen 23. ledna roku 1907 v Brně.

Až se tlaková výše Ekart posune nad jihovýchodní Evropu, do Česka zase začne proudit teplý vzduch
Zdroj: ČHMÚ

Leden pravděpodobně skončí jako teplotně nadprůměrný a srážkově podprůměrný. Numerické modely zatím s výraznou změnou situace nad Evropou nepočítají. Zřejmě až do konce ledna bude převažovat teplé jihozápadní proudění.

Průměrná lednová měsíční teplota by podle současných odhadů mohla být o víc než tři stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr z let 1981 až 2010. Nadprůměrně teplá zima s minimem srážek tak bude s velkou pravděpodobností pokračovat.

Nad Českem se obnoví teplotní inverze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 3 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...