Meteorolog Karas: Zima je letos výrazně teplá. Na vině jsou tlakové výše nad jihovýchodní Evropou

Letošní zima je výjimečně teplá a současně suchá. Po prosinci zůstávají vyšší teploty i v lednu. Příčinou jsou tlakové výše nad jihovýchodní Evropou, vysvětluje meteorolog Pavel Karas.

Po nadprůměrně teplém prosinci pokračuje i leden roku 2020 vyššími teplotami, než je v tuto roční dobu obvyklé. Průměrná měsíční teplota prosince 2019 byla 1,9 stupně Celsia. To je o 2,8 stupně Celsia výš, než je dlouhodobý normál z let 1981 až 2010. Pod dlouhodobým průměrem byly teploty v prosinci jenom v prvním týdnu a pak kolem 11. prosince.

Naopak 19. prosince byla průměrná denní teplota vzduchu ve srovnání s dlouhodobým průměrem téměř o osm stupňů vyšší. Kromě toho, že byl loňský prosinec teplejší, byl navíc i slunečnější. Průměrná délka slunečního svitu byla 52 hodin, což je o 30 procent víc, než je obvyklé.

Průměrná denní teplota na území ČR v prosinci 2019 ve srovnání s normálem 1981–2010
Zdroj: ČHMÚ

Tlakové výše nad jihovýchodní Evropou = teplá zima v Česku

Příčinou nadprůměrně teplého počasí, které pokračuje také v lednu, je opakující se vliv tlakových výší nad jižní a jihovýchodní Evropou. V důsledku toho se do střední Evropy dostává od jihozápadu, zejména ve vyšších vrstvách atmosféry, teplý vzduch. Na horách, kde je oproti loňsku pětkrát až osmkrát méně sněhu, bylo kvůli teplotní inverzi v polovině ledna až rekordně teplo.

Rekordy padaly hlavně na Šumavě a nejtepleji bylo na Churáňově, kde k 15 stupňům Celsia chyběly jenom dvě desetiny. Pod nízkou oblačností ale například na Vysočině celý den mrzlo, a tak ve chvíli, kdy ze Šumavy hlásili jaro, na Vysočině měli ledový den. V průměru jsou ale lednové teploty zatím pořád vyšší a teplotní průměr se drží mezi dvěma a třemi stupni nad normálem, to znamená, že je situace velmi podobná jako během loňského prosince.

Teploty vzduchu 15. 1. 2020 ve 13 hodin SEČ
Zdroj: ČHMÚ

Čekání na vydatné sněžení pokračuje

Ochlazení za studenými frontami jsou během letošní zimy krátká, nevýrazná a zpravidla trvají jenom pár dnů, než se zase obnoví příliv teplejšího vzduchu. Výjimkou nebude ani to poslední, kdy se po delší době, během uplynulého víkendu, na horách objevily sněhové vločky.

Výška sněhové pokrývky – 20. 1. 2020
Zdroj: ČHMÚ

Nejvíc sněhu připadlo na Šumavě, v Jeseníkách a Beskydech. Nasněžilo maximálně kolem deseti centimetrů sněhu za den. V následujících dnech už sněžit většinou nebude a tím důvodem je další tlaková výše. Němečtí meteorologové ji pojmenovali Ekart.

O víkendu sněžilo a iReportéři byli u toho:

Tlaková výše Ekart postupuje přes Evropu

Až bude tlaková výše Ekart postupovat přes střední Evropu, tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře se bude v Česku pohybovat kolem 1045 hPa. Takto vysoká úroveň tlaku vzduchu se bude blížit k nejvyšší hodnotě, která kdy byla v historii měření v Česku zaznamenána. Absolutní rekord má prozatím hodnotu 1050,3 hPa a byl naměřen 23. ledna roku 1907 v Brně.

Až se tlaková výše Ekart posune nad jihovýchodní Evropu, do Česka zase začne proudit teplý vzduch
Zdroj: ČHMÚ

Leden pravděpodobně skončí jako teplotně nadprůměrný a srážkově podprůměrný. Numerické modely zatím s výraznou změnou situace nad Evropou nepočítají. Zřejmě až do konce ledna bude převažovat teplé jihozápadní proudění.

Průměrná lednová měsíční teplota by podle současných odhadů mohla být o víc než tři stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr z let 1981 až 2010. Nadprůměrně teplá zima s minimem srážek tak bude s velkou pravděpodobností pokračovat.

Nad Českem se obnoví teplotní inverze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 7 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 16 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...