Meteorolog Karas: Zima je letos výrazně teplá. Na vině jsou tlakové výše nad jihovýchodní Evropou

Letošní zima je výjimečně teplá a současně suchá. Po prosinci zůstávají vyšší teploty i v lednu. Příčinou jsou tlakové výše nad jihovýchodní Evropou, vysvětluje meteorolog Pavel Karas.

Po nadprůměrně teplém prosinci pokračuje i leden roku 2020 vyššími teplotami, než je v tuto roční dobu obvyklé. Průměrná měsíční teplota prosince 2019 byla 1,9 stupně Celsia. To je o 2,8 stupně Celsia výš, než je dlouhodobý normál z let 1981 až 2010. Pod dlouhodobým průměrem byly teploty v prosinci jenom v prvním týdnu a pak kolem 11. prosince.

Naopak 19. prosince byla průměrná denní teplota vzduchu ve srovnání s dlouhodobým průměrem téměř o osm stupňů vyšší. Kromě toho, že byl loňský prosinec teplejší, byl navíc i slunečnější. Průměrná délka slunečního svitu byla 52 hodin, což je o 30 procent víc, než je obvyklé.

Průměrná denní teplota na území ČR v prosinci 2019 ve srovnání s normálem 1981–2010
Zdroj: ČHMÚ

Tlakové výše nad jihovýchodní Evropou = teplá zima v Česku

Příčinou nadprůměrně teplého počasí, které pokračuje také v lednu, je opakující se vliv tlakových výší nad jižní a jihovýchodní Evropou. V důsledku toho se do střední Evropy dostává od jihozápadu, zejména ve vyšších vrstvách atmosféry, teplý vzduch. Na horách, kde je oproti loňsku pětkrát až osmkrát méně sněhu, bylo kvůli teplotní inverzi v polovině ledna až rekordně teplo.

Rekordy padaly hlavně na Šumavě a nejtepleji bylo na Churáňově, kde k 15 stupňům Celsia chyběly jenom dvě desetiny. Pod nízkou oblačností ale například na Vysočině celý den mrzlo, a tak ve chvíli, kdy ze Šumavy hlásili jaro, na Vysočině měli ledový den. V průměru jsou ale lednové teploty zatím pořád vyšší a teplotní průměr se drží mezi dvěma a třemi stupni nad normálem, to znamená, že je situace velmi podobná jako během loňského prosince.

Teploty vzduchu 15. 1. 2020 ve 13 hodin SEČ
Zdroj: ČHMÚ

Čekání na vydatné sněžení pokračuje

Ochlazení za studenými frontami jsou během letošní zimy krátká, nevýrazná a zpravidla trvají jenom pár dnů, než se zase obnoví příliv teplejšího vzduchu. Výjimkou nebude ani to poslední, kdy se po delší době, během uplynulého víkendu, na horách objevily sněhové vločky.

Výška sněhové pokrývky – 20. 1. 2020
Zdroj: ČHMÚ

Nejvíc sněhu připadlo na Šumavě, v Jeseníkách a Beskydech. Nasněžilo maximálně kolem deseti centimetrů sněhu za den. V následujících dnech už sněžit většinou nebude a tím důvodem je další tlaková výše. Němečtí meteorologové ji pojmenovali Ekart.

O víkendu sněžilo a iReportéři byli u toho:

Tlaková výše Ekart postupuje přes Evropu

Až bude tlaková výše Ekart postupovat přes střední Evropu, tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře se bude v Česku pohybovat kolem 1045 hPa. Takto vysoká úroveň tlaku vzduchu se bude blížit k nejvyšší hodnotě, která kdy byla v historii měření v Česku zaznamenána. Absolutní rekord má prozatím hodnotu 1050,3 hPa a byl naměřen 23. ledna roku 1907 v Brně.

Až se tlaková výše Ekart posune nad jihovýchodní Evropu, do Česka zase začne proudit teplý vzduch
Zdroj: ČHMÚ

Leden pravděpodobně skončí jako teplotně nadprůměrný a srážkově podprůměrný. Numerické modely zatím s výraznou změnou situace nad Evropou nepočítají. Zřejmě až do konce ledna bude převažovat teplé jihozápadní proudění.

Průměrná lednová měsíční teplota by podle současných odhadů mohla být o víc než tři stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr z let 1981 až 2010. Nadprůměrně teplá zima s minimem srážek tak bude s velkou pravděpodobností pokračovat.

Nad Českem se obnoví teplotní inverze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 17 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 19 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 20 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 20 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 22 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 23 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled