První česká exoplaneta se jmenuje Makropulos, její hvězda Absolutno. Jména lidé vybírali v anketě

Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI) v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos. Hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno. Informovala o tom Akademie věd ČR.

Video Události, komentáře
video

Jan Palouš: Byla vybrána nejlepší jména ze všech možností

Exoplanety jsou planety mimo Sluneční soustavu. Planeta se jménem vycházejícím z divadelní hry Karla Čapka je jen o trochu větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. Hvězdu Absolutno obíhá mnohonásobně rychleji než Země Slunce – jeden rok tam trvá zhruba čtyři pozemské dny. Systém v souhvězdí Rysa se nachází asi 900 světelných let od Země. 

Jak najít na obloze „českou“ exoplanetu

Samotná exoplaneta není běžnými prostředky pozorovatelná, ale je možné pozorovat její hvězdu. Vidět by ji měl zkušený amatérský astronom za dobrých podmínek již sedmicentimetrovým dalekohledem, méně zkušeným bude stačit dalekohled o průměru 10 centimetrů, informuje Akademie věd. 

Ideální je ale navštívit hvězdárnu vybavenou kvalitním dalekohledem větších rozměrů, pak je hvězda vidět nejlépe. Pozorovatelé ji najdou v souhvězdí Rysa – jde o poměrně nevýrazné (ale nikoli malé) souhvězdí „mezi Velkou medvědicí a Blíženci“. Nejlépe je sice viditelná v lednu, ale pozorovat se dá v období mezi říjnem a dubnem. 

Návrhy na jména pro exoplanetu a hvězdu mohli lidé v Česku posílat od června do října. Do finále se probojovalo devět jmen. Pro planetu nakonec zůstaly ve hře například názvy Vyšehrad, Krkonoše, Čtyřlístek či Vltavín, pro hvězdu Šemík, Sněžka, Fifinka a Granát.

„Z těch devíti možností je to ta nejlepší,“ hodnotí výběr Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Návrhy jmen pro „českou“ exoplanetu
Zdroj: NASA

Už dříve odborná komise, která posuzovala 1700 návrhů, vyřadila ty, které považovala za nevhodné, například Smažený sýr nebo ty, které neodpovídaly pravidlům. Neuspěl tak ani navrhovaný Cimrman, Járacimrman se totiž už jmenuje jedna z planetek Sluneční soustavy, kterou v roce 1996 objevil český astronom Zdeněk Moravec.

Český vesmír

Ve vesmíru už lze najít stovky českých jmen nebo názvů s Českem spjatých. Po tuzemských astronomech jsou pojmenovány planetky Anděl či Grygar, na českou historii pak odkazují Masaryk, Hus, Palach, Komenský, Hašler, Milenajesenská, Jirous či Zikmund. Na obloze je však i Praha, Vsetín nebo Litomyšl a také Kohoutkova kometa. Ta má jméno astronoma Luboše Kohoutka, který několik komet a desítky planetek objevil. Na Měsíci jsou také krátery Dvořák, Janáček a Smetana, na Venuši pak Němcová, Vlasta nebo Hanka. Vlastní planetku má také moderátor České televize Daniel Stach.

Mezinárodní astronomická unie v červnu „rozdělila“ exoplanety všem státům při příležitosti 100 let své existence. Kampaně zorganizovalo 110 zemí, vybíralo se z 360 tisíc návrhů. V Česku hlasovalo 4500 lidí. Hvězdy udělené jednotlivým státům jsou viditelné z jejich území a dost jasné na to, aby se daly pozorovat malým dalekohledem.