Evropu zasáhne teplý fén. V Alpách stoupnou teploty na 20, na Šumavě může být 16 stupňů

Českou republiku i okolní státy čeká tento týden neobvykle teplé počasí. Jeho příčinou bude proudění teplého vzduchu z jihu, které přinese na mnoho míst jarní teploty. Kvůli takzvanému teplému fénu se budou v úterý pohybovat poměrně vysoko nad nulou.

„Kvůli teplému vzduchu, který k nám bude foukat od jihu, budou teploty až o deset stupňů vyšší, než bývá obvykle v polovině prosince. Hlavně v jižních Čechách a na severovýchodě Česka mohou v úterý a ve středu padat rekordy. Příčinou tohoto náhlého a dočasného extrémního oteplení je meteorologický jev, jemuž se říká fén (i föhn),“ vysvětluje meteorolog České televize Vladimír Piskala.

Teplý jižní fén

Jedná se o padavý, teplý a suchý vítr, který vane od hor. Pro jeho vznik je třeba, aby na protilehlých stranách masívu byly rozdílné hodnoty tlaku vzduchu. Vítr pak vane z místa s vyšším tlakem do oblasti s tlakem nižším. Při přechodu horského masívu se vzduch vystupující po návětrné straně ochlazuje o zhruba 1°C na 100 metrů.

Příchod chinooku v Calgary roku 2005
Zdroj: Wikimedia Commons

Ochlazováním při výstupu se stává vlhčím a dále se již ochlazuje jen o 0,6°C. Přitom vznikají oblaka, ze kterých na návětrné straně padají srážky. Tím se vzduch stane opět suchým a po závětrné straně horského masívu se při poklesu otepluje o přibližně 1°C na 100 metrů.

„Na území České republiky je fén nejčastěji spojován s oblastí Alp, ale vyskytuje se například i v závětří Šumavy,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav. Na různých místech planety se tomuto jevu říká různými způsoby: například v Polsku je to „vítr halný“, ve Spojených státech a Kanadě zase chinook.

  • Jižní Afrika: Bergwind
    Írán: Garmeš
    Itálie: Favonio
    Island: Hnjúkaþeyr
    Srbsko: Košava

Právě chinook je nejsilnější a nejextrémnější formou tohoto jevu. Dokáže zvýšit extrémně rychle zimní teplotu až o třicet stupňů Celsia. Rekordní chinook je známý z roku 1972 z Montany: tehdy teplota stoupla ze 48 stupňů Celsia pod nulou na 9 stupňů Celsia nad nulou – to znamená o 57 stupňů.

Američané mu také přezdívají „požírač sněhu“ – silný fén totiž dokáže během jediného dne rozpustit až 30 centimetrů sněhu.

Co říká předpověď

Na území České republiky se fén projeví rychlým oteplením. „Z úterý na středu bude na naše území proudit velmi teplý vzduch od jihozápadu až jihu, zejména ve vyšších vrstvách atmosféry,“ uvedl v pondělí Český hydrometeorologický ústav.

V úterý by mělo být podle předpovědi zataženo nízkou oblačností, mohou se objevit mlhy. Na horách a během dne postupně místy i jinde polojasno. Nejvyšší teploty dosáhnout 4 až 9 °C, při zmenšené oblačnosti a silnějším větru, zejména na východě území kolem 12 °C, v tisíci metrech na horách kolem 10 °C. Slabý jihovýchodní nebo proměnlivý vítr 1 až 4 m/s, na východě a severovýchodě vítr mírný jižní až jihozápadní 4 až 7 m/s.

Toto počasí bude podobné, ale méně extrémní než u našich sousedů. Zatímco v Itálii by se teploty měly držet okolo 10°C, na severu v Rakousku na závětrné straně Alp mohou stoupat až k 18°C. „Nedaleko města Bregenz a pak také u Salzburgu modely počítají i s 20 °C již po ránu,“ předpovídají amatérští meteorologové z CTRA.

Obecně platí, že ve vyšších polohách budou panovat výrazně vyšší teploty než v těch nižších, což může vést k zajímavým paradoxům. „V Sasku se očekávají teploty i okolo 15 °C, zatímco na Ústecku by mělo být okolo 6 °C. Dalším takovým místem by mohly být Jeseníky, zatímco například v Šumperku naměříte 6 °C, ve Vidnavě může být i 15 °C. Tak můžeme pokračovat i dále. Zatímco v Trutnově bude v úterý odpoledne 8 °C, Jelenia Góra v Polsku může hlásit až 16 °C,“ uvádí CTRA.

Potvrzují to i data Katedry fyziky atmosféry Univerzity Karlovy. „Velmi teplo bude v nejbližších dnech hlavně na Šumavě a Pošumaví.“ Tento stav potrvá asi do poloviny týdne. „Bude se pomalu ochlazovat a o víkendu se do střední Evropy přesune brázda nízkého tlaku vzduchu, se kterou dorazí významnější oblačnost a místy také déšť nebo přeháňky, na horách pak může i sněžit. Teploty ale i tak zůstanou mírně nadprůměrné. A Vánoce podle současných prognóz zřejmě také budou bez sněhu,“ dodávají experti na fyziku atmosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 6 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
včera v 10:00‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.