Mrtvé moře ztratilo prim. Nejnižší místo na zemské pevnině leží v Antarktidě

Pod Denmanovým ledovcem na Antarktidě se nachází nejhlubší kaňon na zemské pevnině. Odhalila to nová mapa tohoto kontinentu, kterou představili glaciologové z USA.

Nejnovější topografická mapa Antarktidy se jmenuje BedMachine a autoři z Kalifornské univerzity v Irvine ji představili v polovině prosince v odborném žurnálu Nature Geoscience.

Kontinentální strž se skrývá pod Denmanovým ledovcem a její dno dosahuje hloubky asi 3500 metrů pod hladinou moře. Nejnižší doposud známé místo na souši je přitom pobřeží Mrtvého moře, které se nachází pouhých 413 metrů pod hladinou.

Padesát let mapování

Americký výzkum, ze kterého tento nález vzešel, přináší informace pocházející z desítek let výzkumů. Jde o shrnutí dat od devatenácti výzkumných institucí z celého světa, ta nejstarší pocházejí z roku 1967. Většina měření vznikla díky radarovému pozorování této oblasti, ale autoři využili také další informace, například seismologické nebo batymetrické – tedy pocházející z měření hloubky moře.

„Starší mapy naznačovaly, že pod Denmanovým ledovcem se nachází mělký kaňon, ale to není možné, bylo nám jasné, že něco chybí,“ popsali vědci. „Po zkombinování dat z radaru a pohybu ledu už víme, kolik ledu je potřeba k tomu, aby naplnil kaňon – vychází z toho, že leží asi 3500 metrů pod úrovní moře a je to tedy nejhlubší místo kdekoliv na pevnině. Protože je poměrně úzký, musí být tak hluboký,“ dodali výzkumníci.

Že je tato metodologie funkční, si vědci ověřili už na nedávném výzkumu ledu v Grónsku, kde využili stejnou metodu. Ukázalo se, že je funkční a dokáže krajinu popsat mnohem přesněji než jakýkoliv model, který se používal doposud.

Role strží

„Když použijete BedMachine, abyste se podívali do různých částí Antarktidy, najdete tam spoustu zásadních detailů, jako jsou kopečky a díry pod ledem – všechny mohou zpomalit nebo dokonce zastavit ústup ledovců,“ dodávají autoři.

Vliv údolí na stav antarktického ledu je ostatně jeden z nejzajímavějších objevů mapování. Trhliny podle vědců mohou ústup antarktického ledovce zpomalit, protože mu přinášejí stabilitu a schopnost udržet se v nich déle i při vyšších teplotách. Naopak pozvolné svahy způsobují, že se po nich může tající led snadněji dostat do oceánu, a tak zvyšovat jeho hladinu.

Vědci by v tomto popisu Antarktidy rádi pokračovali: chtěli by do něj zahrnout také měření mořského dna, které se nachází pod ledem. To by mohlo poskytnout spoustu klíčových informací pro předvídání dalšího vývoje ledového světadílu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 50 mminutami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 2 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 3 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 6 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 7 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 10 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...