Mrtvé moře ztratilo prim. Nejnižší místo na zemské pevnině leží v Antarktidě

Pod Denmanovým ledovcem na Antarktidě se nachází nejhlubší kaňon na zemské pevnině. Odhalila to nová mapa tohoto kontinentu, kterou představili glaciologové z USA.

Nejnovější topografická mapa Antarktidy se jmenuje BedMachine a autoři z Kalifornské univerzity v Irvine ji představili v polovině prosince v odborném žurnálu Nature Geoscience.

Kontinentální strž se skrývá pod Denmanovým ledovcem a její dno dosahuje hloubky asi 3500 metrů pod hladinou moře. Nejnižší doposud známé místo na souši je přitom pobřeží Mrtvého moře, které se nachází pouhých 413 metrů pod hladinou.

Padesát let mapování

Americký výzkum, ze kterého tento nález vzešel, přináší informace pocházející z desítek let výzkumů. Jde o shrnutí dat od devatenácti výzkumných institucí z celého světa, ta nejstarší pocházejí z roku 1967. Většina měření vznikla díky radarovému pozorování této oblasti, ale autoři využili také další informace, například seismologické nebo batymetrické – tedy pocházející z měření hloubky moře.

„Starší mapy naznačovaly, že pod Denmanovým ledovcem se nachází mělký kaňon, ale to není možné, bylo nám jasné, že něco chybí,“ popsali vědci. „Po zkombinování dat z radaru a pohybu ledu už víme, kolik ledu je potřeba k tomu, aby naplnil kaňon – vychází z toho, že leží asi 3500 metrů pod úrovní moře a je to tedy nejhlubší místo kdekoliv na pevnině. Protože je poměrně úzký, musí být tak hluboký,“ dodali výzkumníci.

Že je tato metodologie funkční, si vědci ověřili už na nedávném výzkumu ledu v Grónsku, kde využili stejnou metodu. Ukázalo se, že je funkční a dokáže krajinu popsat mnohem přesněji než jakýkoliv model, který se používal doposud.

Role strží

„Když použijete BedMachine, abyste se podívali do různých částí Antarktidy, najdete tam spoustu zásadních detailů, jako jsou kopečky a díry pod ledem – všechny mohou zpomalit nebo dokonce zastavit ústup ledovců,“ dodávají autoři.

Vliv údolí na stav antarktického ledu je ostatně jeden z nejzajímavějších objevů mapování. Trhliny podle vědců mohou ústup antarktického ledovce zpomalit, protože mu přinášejí stabilitu a schopnost udržet se v nich déle i při vyšších teplotách. Naopak pozvolné svahy způsobují, že se po nich může tající led snadněji dostat do oceánu, a tak zvyšovat jeho hladinu.

Vědci by v tomto popisu Antarktidy rádi pokračovali: chtěli by do něj zahrnout také měření mořského dna, které se nachází pod ledem. To by mohlo poskytnout spoustu klíčových informací pro předvídání dalšího vývoje ledového světadílu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 12 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...