Mezinárodní vědecký tým popsal, že takzvaná habsburská čelist – výrazná deformita obličeje, která postihla tuto evropskou královskou rodinu, byla výsledkem 200 let sňatků v rámci rodu. Úplné výsledky studie byly publikovány v časopise Annals of Human Biology.
Za „habsburskou čelist“ může 200 let příbuzenských sňatků, ukázal výzkum
Genetici a chirurgové v rámci výzkumu analyzovali viditelné deformity tváře viditelné na portrétech různých členů dynastie a porovnávali to s množstvím sňatků mezi příbuznými v jejich rodokmenu.
Habsburkové byli od středověku až do dvacátého století jedním z nejdůležitějších šlechtických rodů Evropy – ovládali řadu královských trůnů, ale především v letech 1438–1740 drželi korunu Svaté říše římské. Sňatky mezi členy rodiny probíhaly často, ručily za to, že moc se nedostane mimo rod.
Kde se vzala brada
Až dosud nebylo jasné, jestli charakteristická čelist této rodiny byla výsledkem takového chování, nebo ne. Vědci nyní potvrzují, že byla.
„Habsburská dynastie byla jednou z nejvlivnějších v Evropě, ale stala se proslulá sňatky v rámci rodu, což bylo také příčinou jejího pádu,“ komentoval výsledky vedoucí výzkum a genetik Roman Vilas z Univerzity v Santiago de Compostela. „Poprvé jsme prokázali, že existuje jasný a pozitivní vztah mezi křížením a výskytem habsburské čelisti,“ uvedl vědec.
Profesor Vilas a jeho kolegové do své studie přijali chirurgy se specializací na operace obličeje, aby diagnostikovali obličejové deformity u 15 členů habsburské dynastie na základě 66 realistických a současných portrétů. Tehdejší umění bylo založené na autentickém ztvárnění podoby člověka, stylizace se v něm příliš neobjevovala.
Každý chirurg byl požádán, aby hledal 11 rysů „habsburské čelisti“ a 7 rysů spojených s dalším typickým znakem Habsburků – výrazným dolním rtem a přesahující špičkou nosu.
Tým zjistil, že vystouplá dolní čelist, neboli mandibulární prognatismus, byla nejvýraznější u Filipa IV., který byl králem Španělska a Portugalska v letech 1621–1640. Ret byl zase nejvýraznější rovnou u pěti Habsburků ve velmi podobném rozsahu.
Vědci našli korelaci mezi oběma problémy – což naznačuje, že pravděpodobně mají společný genetický základ. Přesná příčina sice zůstává nadále nejasná, ale podle vědců jsou náznaky velmi silné. Sňatky mezi příbuznými zvyšují pravděpodobnost, že děti vzniklé z takových svazků zdědí dvě identické formy jednoho genu – což vede ke snížení jejich celkové genetické zdatnosti tím, že je činí náchylnými ke špatným recesivním vlastnostem.
Vědci si však uvědomují, že malý počet studovaných jedinců znamená, že nemohou vyloučit možnost – ačkoliv by to bylo nepravděpodobné – že „habsburská čelist v královské rodině vznikla čistě náhodou“.
„I když je naše studie založena na historických údajích, incest je v některých geografických oblastech a mezi některými náboženskými a etnickými skupinami stále běžný, takže je i dnes důležité zkoumat jeho dopad,“ uvedl profesor Vilas. „Habsburská dynastie slouží vědcům jako jakási lidská laboratoř, protože rozsah incestů je tak vysoký.“