Před 150 lety vyšlo první číslo časopisu Nature. Přináší špičkovou vědu expertům i veřejnosti

Mezi nejprestižnější a nejcitovanější vědecké časopisy světa patří britský žurnál Nature, jehož první číslo vyšlo 4. listopadu 1869. Magazín, který se zrodil v éře velkých objevů, založil Alexander Macmillan a do čela periodika nesoucího stručný název Příroda postavil astrofyzika a spoluobjevitele helia Josepha Normana Lockyera. Jím nastavený kurz co nejširšího vědeckého záběru drží Nature jako jeden z mála časopisů dodnes.

Obrovský pokrok ve vědách během 19. století vedl ke vzniku řady vědeckých žurnálů – časopisů, které o těchto výzkumech veřejnost srozumitelně informovaly. Většina těchto listů vycházela v němčině a francouzštině, ale postupně přibývalo i těch anglicky psaných.

První číslo žurnálu Nature
Zdroj: Wikimedia Commons

Nejvíc z nich se věnovalo přírodním vědám. Nature nebyl prvním – a zpočátku ani nepatřil k nejprestižnějším anglickým vědeckým žurnálům. Předcházely mu například Quarterly Journal of Science a Scientific Opinion nebo Recreative Science a The Reader. Postupně ale zanikaly, byly příliš specializované nebo amatérské a nedokázaly se přizpůsobit rychlosti změn ve vědě.

Posledně jmenovaný list The Reader fungoval v letech 1864–1867, a když zanikl, hledal jeho šéfeditor Lockyer nový projekt. Stal se jím právě Nature.

Stránky, které psaly dějiny vědy

Díky tomu, že měl časopis široký rozsah a dařilo se mu hledat špičkovou vědu, kterou dokázal popisovat srozumitelně i nevědcům, přežil celou svou konkurenci a existuje dodnes.

Vždy se v něm objevovaly ty nejdůležitější vědecké práce z astronomie, biologie, geologie, lékařství, archeologie nebo jaderné fyziky. Nature během své historie zveřejnil články, které ovlivnily vývoj vědy a lidského poznání. Ať už se jednalo o rentgenové záření (1896), objev neutronu (1932), jadernou reakci (1939), strukturu DNA (1953), tektoniku kontinentálních desek (1966), ozonovou díru (1985), klonování savců (1997) nebo strukturu lidského genomu (2001).

Vychází jako týdeník a všechna vydání od aktuálního čísla až do roku 1950 jsou předplatitelům dostupná na internetu. Podle impakt faktoru stanovovaného americkým Institutem pro vědecké informace patří Nature mezi desítku nejvíce citovaných vědeckých časopisů. Podle jiných měřítek, například váženého algoritmu PageRank, se dokonce jedná o nejlépe citovaný vědecký žurnál světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 5 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...