Před 150 lety vyšlo první číslo časopisu Nature. Přináší špičkovou vědu expertům i veřejnosti

Mezi nejprestižnější a nejcitovanější vědecké časopisy světa patří britský žurnál Nature, jehož první číslo vyšlo 4. listopadu 1869. Magazín, který se zrodil v éře velkých objevů, založil Alexander Macmillan a do čela periodika nesoucího stručný název Příroda postavil astrofyzika a spoluobjevitele helia Josepha Normana Lockyera. Jím nastavený kurz co nejširšího vědeckého záběru drží Nature jako jeden z mála časopisů dodnes.

Obrovský pokrok ve vědách během 19. století vedl ke vzniku řady vědeckých žurnálů – časopisů, které o těchto výzkumech veřejnost srozumitelně informovaly. Většina těchto listů vycházela v němčině a francouzštině, ale postupně přibývalo i těch anglicky psaných.

První číslo žurnálu Nature
Zdroj: Wikimedia Commons

Nejvíc z nich se věnovalo přírodním vědám. Nature nebyl prvním – a zpočátku ani nepatřil k nejprestižnějším anglickým vědeckým žurnálům. Předcházely mu například Quarterly Journal of Science a Scientific Opinion nebo Recreative Science a The Reader. Postupně ale zanikaly, byly příliš specializované nebo amatérské a nedokázaly se přizpůsobit rychlosti změn ve vědě.

Posledně jmenovaný list The Reader fungoval v letech 1864–1867, a když zanikl, hledal jeho šéfeditor Lockyer nový projekt. Stal se jím právě Nature.

Stránky, které psaly dějiny vědy

Díky tomu, že měl časopis široký rozsah a dařilo se mu hledat špičkovou vědu, kterou dokázal popisovat srozumitelně i nevědcům, přežil celou svou konkurenci a existuje dodnes.

Vždy se v něm objevovaly ty nejdůležitější vědecké práce z astronomie, biologie, geologie, lékařství, archeologie nebo jaderné fyziky. Nature během své historie zveřejnil články, které ovlivnily vývoj vědy a lidského poznání. Ať už se jednalo o rentgenové záření (1896), objev neutronu (1932), jadernou reakci (1939), strukturu DNA (1953), tektoniku kontinentálních desek (1966), ozonovou díru (1985), klonování savců (1997) nebo strukturu lidského genomu (2001).

Vychází jako týdeník a všechna vydání od aktuálního čísla až do roku 1950 jsou předplatitelům dostupná na internetu. Podle impakt faktoru stanovovaného americkým Institutem pro vědecké informace patří Nature mezi desítku nejvíce citovaných vědeckých časopisů. Podle jiných měřítek, například váženého algoritmu PageRank, se dokonce jedná o nejlépe citovaný vědecký žurnál světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
před 19 mminutami

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
před 49 mminutami

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
před 2 hhodinami

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
před 4 hhodinami

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
před 17 hhodinami

Brambor bude v tuzemsku letos o pětinu méně než loni, roli hraje i změna klimatu

Brambory tvoří jeden ze základů českého jídelníčku. Letos ale byla z více důvodů jejich sklizeň velmi nízká, což nejspíš povede ke zvýšení jejich ceny.
před 19 hhodinami

Černobylští psi mají geny adaptované na „konec světa“, popsala studie

Přestože krajina u černobylské jaderné elektrárny může působit jako po apokalypse, dokázaly ji osídlit psí smečky. Vědci teď popsali, jak to zvířata zvládla a jak se to projevuje v jejich genech.
před 22 hhodinami

Ropná skvrna uzavřela pláže a ohrožuje vodní zdroje v Emirátech

Ropa unikající z poškozeného tankeru v Hormuzském průlivu dosáhla pobřeží Spojených arabských emirátů (SAE). Pláže jsou do odvolání uzavřené v Šardžá, oblíbeném letovisku Rás al-Chajma i v emirátu Umm al-Kuvajn, informoval web Time Out Dubai. V zemi se od začátku října šířily zprávy o silném benzinovém zápachu linoucím se z moře, a to i v severních čtvrtích Dubaje. Únik ropy vyvolal obavy o životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.