Před 150 lety vyšlo první číslo časopisu Nature. Přináší špičkovou vědu expertům i veřejnosti

Mezi nejprestižnější a nejcitovanější vědecké časopisy světa patří britský žurnál Nature, jehož první číslo vyšlo 4. listopadu 1869. Magazín, který se zrodil v éře velkých objevů, založil Alexander Macmillan a do čela periodika nesoucího stručný název Příroda postavil astrofyzika a spoluobjevitele helia Josepha Normana Lockyera. Jím nastavený kurz co nejširšího vědeckého záběru drží Nature jako jeden z mála časopisů dodnes.

Obrovský pokrok ve vědách během 19. století vedl ke vzniku řady vědeckých žurnálů – časopisů, které o těchto výzkumech veřejnost srozumitelně informovaly. Většina těchto listů vycházela v němčině a francouzštině, ale postupně přibývalo i těch anglicky psaných.

První číslo žurnálu Nature
Zdroj: Wikimedia Commons

Nejvíc z nich se věnovalo přírodním vědám. Nature nebyl prvním – a zpočátku ani nepatřil k nejprestižnějším anglickým vědeckým žurnálům. Předcházely mu například Quarterly Journal of Science a Scientific Opinion nebo Recreative Science a The Reader. Postupně ale zanikaly, byly příliš specializované nebo amatérské a nedokázaly se přizpůsobit rychlosti změn ve vědě.

Posledně jmenovaný list The Reader fungoval v letech 1864–1867, a když zanikl, hledal jeho šéfeditor Lockyer nový projekt. Stal se jím právě Nature.

Stránky, které psaly dějiny vědy

Díky tomu, že měl časopis široký rozsah a dařilo se mu hledat špičkovou vědu, kterou dokázal popisovat srozumitelně i nevědcům, přežil celou svou konkurenci a existuje dodnes.

Vždy se v něm objevovaly ty nejdůležitější vědecké práce z astronomie, biologie, geologie, lékařství, archeologie nebo jaderné fyziky. Nature během své historie zveřejnil články, které ovlivnily vývoj vědy a lidského poznání. Ať už se jednalo o rentgenové záření (1896), objev neutronu (1932), jadernou reakci (1939), strukturu DNA (1953), tektoniku kontinentálních desek (1966), ozonovou díru (1985), klonování savců (1997) nebo strukturu lidského genomu (2001).

Vychází jako týdeník a všechna vydání od aktuálního čísla až do roku 1950 jsou předplatitelům dostupná na internetu. Podle impakt faktoru stanovovaného americkým Institutem pro vědecké informace patří Nature mezi desítku nejvíce citovaných vědeckých časopisů. Podle jiných měřítek, například váženého algoritmu PageRank, se dokonce jedná o nejlépe citovaný vědecký žurnál světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 4 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...