Zemřel první německý kosmonaut, tichý hrdina Sigmund Jähn

Ve věku 82 let zemřel o víkendu první německý kosmonaut Sigmund Jähn. Informovalo o tom Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR). Kosmonaut z tehdejší Německé demokratické republiky v roce 1978 pobýval ve vesmíru téměř osm dní se sovětským kolegou Valerijem Bykovským, který zemřel letos v březnu.

Jähn byl v někdejší NDR národním hrdinou a těšil se velké popularitě. Přes svou slávu zůstal skromným člověkem, a byl proto obzvlášť uctíván, poznamenala agentura DPA.

NDR byla díky Jähnovi pátou zemí světa, která měla svého člověka ve vesmíru – po Sovětském svazu, Spojených státech, Československu a Polsku. Teprve v roce 1983 se do vesmíru podíval druhý Němec, Ulf Merbold z tehdejšího západního Německa.

Jähn odstartoval s Bykovským z kosmodromu Bajkonur 26. srpna 1978 v lodi Sojuz 31 v rámci programu Interkosmos. Ve vesmíru pobyl sedm dní, 20 hodin a 49 minut.

Z tiskárny do kosmu

Rodák z podkrušnohorské obce Morgenröthe-Rautenkranz se po škole živil nejdříve jako typograf. Později absolvoval důstojnickou Vysokou školu vojenského letectva Franze Mehringa. Studoval také na Vysoké vojenské akademii J. A. Gagarina v Sovětském svazu. V roce 1976 se už jako zkušený stíhací pilot dostal do výběru budoucích kosmonautů programu Interkosmos.

Po pádu komunismu byl Jähn nejdříve nezaměstnaný. Později pracoval pro DLR a Evropskou kosmickou agenturu (ESA) a vzdělával evropské kosmonauty v ruském Hvězdném městečku.

„Působivý člověk a spíš tichý hrdina,“ napsal na Twitteru k Jähnovu úmrtí německý vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz ze sociálnědemokratické strany (SPD).

Generální tajemník Křesťanskodemokratické unie (CDU) Paul Ziemiak označil Jähna za skutečného průkopníka. Podle něj inspiroval miliony mladých lidí, aby překonávali sami sebe a stali se zvídavými. „Celé Německo dnes truchlí nad svým prvním mužem ve vesmíru,“ napsal Ziemiak na Twitteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 2 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 23 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...