V Amazonii našli nový druh elektrického úhoře. Dává nejsilnější rány v přírodě

Nově objevený druh úhoře, který dostal jméno Electrophorus voltai, dokáže vyrobit nejsilnější elektrický výboj v přírodě. Doposud držel rekord druh úhoře s výbojem o síle 650 voltů, nový druh ale umí až 860 voltů. Vědci na něj přišli díky výzkumu DNA, pomocí kterého odhalili dva nové druhy v Amazonii.

Tento objev je podle biologů zajímavý také v tom, že ukazuje, jak obrovská je biodioverzita v Amazonském deštném pralese – i jak málo o této stále ohroženější oblasti víme.

„Přes veškerý dopad lidské činnosti na Amazonii v posledních padesáti letech zde stále můžeme objevovat obří ryby, jako jsou tyto nové druhy elektrických úhořů,“ uvedl zoolog David Santana, který výzkum vedl.

Podle něj tento výzkum naznačuje, jak velké množství druhů zvířat stále ještě čeká na to, aby bylo v Amazonském pralese objeveno. „A mnoho z nich v sobě může ukrývat léky na nemoci nebo inspirovat technologické inovace,“ dodal výzkumník.

Je to i případ elektrického úhoře – výzkum tohoto tvora byl v minulosti jednou z inspirací pro vynález elektrické baterie.

Aby vědci pochopili, jak jsou úhoři rozšířeni a jak se od sebe liší, posbírali 107 vzorků těchto zvířat z nejrůznějších oblastí Amazonie a porovnali jejich DNA. Na první pohled to vypadalo, že se jedná o zástupce jediného druhu, ale detailnější analýza prokázala, že ve skutečnosti jde o tři druhy – původního Electrophorus electricus (paúhoř elektrický), ale také nově objevené Electrophorus voltai a Electrophorus varii.

Když biologové zkoumali úhoře ještě blíž, podařilo se jim prokázat, že Electrophorus voltai je schopen vypálit elektrický výboj o síle 860 voltů, což je o čtvrtinu víc než u původního úhoře elektrického. Díky tomu se jedná o zdaleka nejsilnější bioelektrický generátor, jaký věda zná.
Tento výzkum byl zveřejněný v odborném časopise Nature Communications.

Autoři výzkumu spekulují, že všechny tři druhy měly společného předka a vyvinuly se z něj před miliony let. Dnes jsou populace všech tří druhů výrazně geograficky rozdělené: electricus žije v oblasti Guyanské vysočiny, voltai v horách v Brazílii a varii zase v pomalu tekoucích tocích v nížinách. 

Mají už také hypotézu, která by mohla vysvětlovat, proč má nově objevený druh úhoře tak silný výboj: žije v horských vodách, které mají nižší vodivost.

Úhoře detailně popsal Alexander von Humboldt

Celá staletí si vědci mysleli, že existuje jediný druh elektrického úhoře, který je rozšířený po celé oblasti Amazonie. Věřil tomu i jeden z prvních vědců, který tohoto tvora zkoumal, slavný německý přírodovědec Alexander von Humboldt, jeden ze zakladatelů moderní přírodovědy.

Když v letech 1777–1804 podnikl velkou výpravu do Jižní Ameriky, narazil na řeku plnou těchto tvorů. Obával se ale k nim přiblížit, protože věděl, jak nebezpečný může být jejich výboj. A tak nechal do řeky nahnat stádo asi tří desítek koní, kteří úhoře vyplašili. Ryby do nich začaly vypouštět svou elektřinu, Humboldt byl hrůzným divadlem podle svých vzpomínek fascinován.

Když se úhoři vyčerpali, unavená zvířata pak posbíral a pitval. I při tom ale utrpěl řadu poranění elektrickým proudem, stal se však prvním, kdo úhoře detailně popsal.

Už Humboldt si všiml, že úhoři používají výboje k různým účelům, ať už je to lov, nebo obrana. Novější výzkumy odhalily i další využití – například pro orientace v bahnitých vodách amazonských řek. Tyto ryby mají pro vznik proudu tři specializované orgány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 11 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 13 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 16 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 21 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.