V Amazonii našli nový druh elektrického úhoře. Dává nejsilnější rány v přírodě

Nově objevený druh úhoře, který dostal jméno Electrophorus voltai, dokáže vyrobit nejsilnější elektrický výboj v přírodě. Doposud držel rekord druh úhoře s výbojem o síle 650 voltů, nový druh ale umí až 860 voltů. Vědci na něj přišli díky výzkumu DNA, pomocí kterého odhalili dva nové druhy v Amazonii.

Tento objev je podle biologů zajímavý také v tom, že ukazuje, jak obrovská je biodioverzita v Amazonském deštném pralese – i jak málo o této stále ohroženější oblasti víme.

„Přes veškerý dopad lidské činnosti na Amazonii v posledních padesáti letech zde stále můžeme objevovat obří ryby, jako jsou tyto nové druhy elektrických úhořů,“ uvedl zoolog David Santana, který výzkum vedl.

Podle něj tento výzkum naznačuje, jak velké množství druhů zvířat stále ještě čeká na to, aby bylo v Amazonském pralese objeveno. „A mnoho z nich v sobě může ukrývat léky na nemoci nebo inspirovat technologické inovace,“ dodal výzkumník.

Je to i případ elektrického úhoře – výzkum tohoto tvora byl v minulosti jednou z inspirací pro vynález elektrické baterie.

Aby vědci pochopili, jak jsou úhoři rozšířeni a jak se od sebe liší, posbírali 107 vzorků těchto zvířat z nejrůznějších oblastí Amazonie a porovnali jejich DNA. Na první pohled to vypadalo, že se jedná o zástupce jediného druhu, ale detailnější analýza prokázala, že ve skutečnosti jde o tři druhy – původního Electrophorus electricus (paúhoř elektrický), ale také nově objevené Electrophorus voltai a Electrophorus varii.

Když biologové zkoumali úhoře ještě blíž, podařilo se jim prokázat, že Electrophorus voltai je schopen vypálit elektrický výboj o síle 860 voltů, což je o čtvrtinu víc než u původního úhoře elektrického. Díky tomu se jedná o zdaleka nejsilnější bioelektrický generátor, jaký věda zná.
Tento výzkum byl zveřejněný v odborném časopise Nature Communications.

Autoři výzkumu spekulují, že všechny tři druhy měly společného předka a vyvinuly se z něj před miliony let. Dnes jsou populace všech tří druhů výrazně geograficky rozdělené: electricus žije v oblasti Guyanské vysočiny, voltai v horách v Brazílii a varii zase v pomalu tekoucích tocích v nížinách. 

Mají už také hypotézu, která by mohla vysvětlovat, proč má nově objevený druh úhoře tak silný výboj: žije v horských vodách, které mají nižší vodivost.

Úhoře detailně popsal Alexander von Humboldt

Celá staletí si vědci mysleli, že existuje jediný druh elektrického úhoře, který je rozšířený po celé oblasti Amazonie. Věřil tomu i jeden z prvních vědců, který tohoto tvora zkoumal, slavný německý přírodovědec Alexander von Humboldt, jeden ze zakladatelů moderní přírodovědy.

Když v letech 1777–1804 podnikl velkou výpravu do Jižní Ameriky, narazil na řeku plnou těchto tvorů. Obával se ale k nim přiblížit, protože věděl, jak nebezpečný může být jejich výboj. A tak nechal do řeky nahnat stádo asi tří desítek koní, kteří úhoře vyplašili. Ryby do nich začaly vypouštět svou elektřinu, Humboldt byl hrůzným divadlem podle svých vzpomínek fascinován.

Když se úhoři vyčerpali, unavená zvířata pak posbíral a pitval. I při tom ale utrpěl řadu poranění elektrickým proudem, stal se však prvním, kdo úhoře detailně popsal.

Už Humboldt si všiml, že úhoři používají výboje k různým účelům, ať už je to lov, nebo obrana. Novější výzkumy odhalily i další využití – například pro orientace v bahnitých vodách amazonských řek. Tyto ryby mají pro vznik proudu tři specializované orgány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...