V Amazonii našli nový druh elektrického úhoře. Dává nejsilnější rány v přírodě

Nově objevený druh úhoře, který dostal jméno Electrophorus voltai, dokáže vyrobit nejsilnější elektrický výboj v přírodě. Doposud držel rekord druh úhoře s výbojem o síle 650 voltů, nový druh ale umí až 860 voltů. Vědci na něj přišli díky výzkumu DNA, pomocí kterého odhalili dva nové druhy v Amazonii.

Tento objev je podle biologů zajímavý také v tom, že ukazuje, jak obrovská je biodioverzita v Amazonském deštném pralese – i jak málo o této stále ohroženější oblasti víme.

„Přes veškerý dopad lidské činnosti na Amazonii v posledních padesáti letech zde stále můžeme objevovat obří ryby, jako jsou tyto nové druhy elektrických úhořů,“ uvedl zoolog David Santana, který výzkum vedl.

Podle něj tento výzkum naznačuje, jak velké množství druhů zvířat stále ještě čeká na to, aby bylo v Amazonském pralese objeveno. „A mnoho z nich v sobě může ukrývat léky na nemoci nebo inspirovat technologické inovace,“ dodal výzkumník.

Je to i případ elektrického úhoře – výzkum tohoto tvora byl v minulosti jednou z inspirací pro vynález elektrické baterie.

Aby vědci pochopili, jak jsou úhoři rozšířeni a jak se od sebe liší, posbírali 107 vzorků těchto zvířat z nejrůznějších oblastí Amazonie a porovnali jejich DNA. Na první pohled to vypadalo, že se jedná o zástupce jediného druhu, ale detailnější analýza prokázala, že ve skutečnosti jde o tři druhy – původního Electrophorus electricus (paúhoř elektrický), ale také nově objevené Electrophorus voltai a Electrophorus varii.

Když biologové zkoumali úhoře ještě blíž, podařilo se jim prokázat, že Electrophorus voltai je schopen vypálit elektrický výboj o síle 860 voltů, což je o čtvrtinu víc než u původního úhoře elektrického. Díky tomu se jedná o zdaleka nejsilnější bioelektrický generátor, jaký věda zná.
Tento výzkum byl zveřejněný v odborném časopise Nature Communications.

Autoři výzkumu spekulují, že všechny tři druhy měly společného předka a vyvinuly se z něj před miliony let. Dnes jsou populace všech tří druhů výrazně geograficky rozdělené: electricus žije v oblasti Guyanské vysočiny, voltai v horách v Brazílii a varii zase v pomalu tekoucích tocích v nížinách. 

Mají už také hypotézu, která by mohla vysvětlovat, proč má nově objevený druh úhoře tak silný výboj: žije v horských vodách, které mají nižší vodivost.

Úhoře detailně popsal Alexander von Humboldt

Celá staletí si vědci mysleli, že existuje jediný druh elektrického úhoře, který je rozšířený po celé oblasti Amazonie. Věřil tomu i jeden z prvních vědců, který tohoto tvora zkoumal, slavný německý přírodovědec Alexander von Humboldt, jeden ze zakladatelů moderní přírodovědy.

Když v letech 1777–1804 podnikl velkou výpravu do Jižní Ameriky, narazil na řeku plnou těchto tvorů. Obával se ale k nim přiblížit, protože věděl, jak nebezpečný může být jejich výboj. A tak nechal do řeky nahnat stádo asi tří desítek koní, kteří úhoře vyplašili. Ryby do nich začaly vypouštět svou elektřinu, Humboldt byl hrůzným divadlem podle svých vzpomínek fascinován.

Když se úhoři vyčerpali, unavená zvířata pak posbíral a pitval. I při tom ale utrpěl řadu poranění elektrickým proudem, stal se však prvním, kdo úhoře detailně popsal.

Už Humboldt si všiml, že úhoři používají výboje k různým účelům, ať už je to lov, nebo obrana. Novější výzkumy odhalily i další využití – například pro orientace v bahnitých vodách amazonských řek. Tyto ryby mají pro vznik proudu tři specializované orgány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 4 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...