Nenoste vysoké podpatky, škodí zdraví, varuje studie českých lékařů

Dlouhodobé nošení vysokých podpatků podle studie odborníků z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy škodí kolenům a kotníkům. Experti doporučují výšku maximálně tři až čtyři centimetry. Na studii spolupracovali s univerzitou Hacettepe v turecké Ankaře, společně článek publikovali v odborném časopise PM&R Journal.

Vědci dříve hodnotili zátěž chůze na podpatcích na kolenní klouby při laboratorních experimentech, nová studie se zaměřila na zobrazení kolenní chrupavky, Achillovy šlachy a plosky nohy ultrazvukem.

„Prokázali jsme, že dlouhodobé nošení vysokých podpatků působí negativně na strukturu Achillovy šlachy a způsobuje časné artrotické změny na kolenní chrupavce. A to i u mladých žen,“ uvedl Kamal Mezian z Kliniky rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty.

Vysoké podpatky jen výjimečně

Za relativně bezpečnou považují odborníci výšku podpatku do tří až čtyř centimetrů. „Toto mírné zvýšení se doporučuje i u pacientů s bolestmi pat v důsledku přetížení, takzvanou patní ostruhou. My našim pacientkám doporučujeme nošení obuvi na vysokém podpatku pouze výjimečně při zvláštních příležitostech,“ dodal Mezian.

Odhady hovoří o tom, že obuv na vysokém podpatku nosí pravidelně až 40 procent žen v produktivním věku. Podle řady studií a experimentů tento módní fenomén podporuje ženskou přitažlivost. „Tento psychosexuální jev pravděpodobně není spojen pouze přímo s konkrétní obuví, ale také se sdruženou změnou zakřivení páteře a zvýrazněním hýžďových kontur,“ tvrdí vědci.

Dlouhodobé nošení vysokých podpatků může ale také působit nepříznivě na pohybový aparát. „Za prokázané se považuje zvýšené riziko poranění hlezna a rozvoje vbočeného palce (hallux valgus). Jsou ale předpokládány i další zdravotní důsledky, jako je chronická bolest v kříži, artróza kolenních kloubů a onemocnění Achillovy šlachy,“ popisují čeští výzkumníci.

Korporátní kultura

Často bývá nošení vysokých podpatků dáno požadavkem zaměstnavatelů. Mezian upozornil, že v Kanadě byl před dvěma roky takový přístup firem zakázán, stejně jako později na Filipínách. V poslední době se ženy ozvaly proti povinnému nošení podpatků také například v Japonsku, kde vznikla kampaň KuToo odvozená od americké MeToo. Odkazuje na dvojici japonských slov kutsu a kutsú, tedy bota a bolest. Japonský ministr zdravotnictví ale podle médií reagoval, že podpatky na pracovišti jsou „nezbytné a žádoucí“.

Podobná hnutí se objevila i v dalších zemích. V Británii v roce 2015 založila on-line petici recepční ze společnosti PricewaterhouseCoopers. Zaměstnavatel ji poslal bez platu z práce domů, protože neměla na nohou boty s podpatky v rozmezí pěti až deseti centimetrů. V roce 2016 přišlo několik hereček, včetně Julie Robertsové, na filmový festival v Cannes bez bot. O rok dříve se objevily zprávy, že na festivalu v Cannes nebyly na červený koberec vpuštěny některé ženy ve střevících bez vysokých podpatků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 1 hhodinou

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 2 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 3 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 4 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 5 hhodinami

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
včera v 09:00

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
18. 4. 2026

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
18. 4. 2026
Načítání...