„Naše lišejníky nejsou na potenci, nejezte je,“ prosí novozélandští botanici Číňany

Botanici na Novém Zélandu varují veřejnost, aby nepojídala lišejník rostoucí na kameních i cestách; ohrožuje tím nejen tamní ekosystémy, ale i vlastní zdraví. Poptávka se zvedla poté, co se po internetu začaly šířit zprávy o jeho afrodiziakálních účincích. Na mnoha on-line obchodech, zejména v Číně, se totiž objevily reklamy na „sexy lišejník“, který by měl fungovat jako zcela přírodní alternativa k chemické viagře.

Po celém světě existuje asi dvacet tisíc druhů lišejníků, na Novém Zélandu se jich vyskytují přibližně dva tisíce. A řada z nich je, stejně jako mnoho jiných organismů na tomto ostrově, ohrožená – nejnověji i kvůli zahraničním kupcům bažícím po afrodiziakálních látkách. 

Novozélandský lišejník Xanthoparmelia scabrosa, který nejčastěji roste ve městech a příměstských oblastech, se v současné době se vyskytuje i ve stovkách produktů, které se prodávají v čínských on-line obchodech; ceny se pohybují mezi dvanácti a třemi sty dolary za kilogram.

Podle expertky z Otažské univerzity Allison Knightové tato houba sice opravdu může mít podobné vlastnosti jako slavný lék na potenci – obsahuje totiž inhibitor PDE5, tedy látku, která potlačuje enzym zodpovědný za impotenci – ve vyšších koncentracích ale může být jedovatá.

Knightová navíc varuje, že pokud je lišejník nasbíraný na cestách, může být značně znečištěný, ať už psími exkrementy nebo nejrůznějšími látkami z automobilů. Většina prodávaných lišejníků je podle ní ke všemu podvod: vzorky, které měla k dispozici, se skládaly nejčastěji z osmdesáti procent viagry a dvaceti procent trávy. 

Nabídka lišejníku Xanthoparmelia scabrosa na serveru Alibaba
Zdroj: Screen Capture Alibaba/ ČT24

Organismus s neznámými účinky

Podle novozélandského botanika Petera de Lange současná věda účinky lišejníků na lidský organismus v podstatě nezná; neexistují žádné vědecké výzkumy, které by studovaly dopady jejich konzumace na lidské zdraví, a dokonce ani to, zda opravdu fungují podobně jako viagra. Pojídané látky by tak mohly mít i zcela opačné účinky, než jaké si muži slibují.  

Lišejníky jsou vlastně houby, které žijí v symbiotickém společenství s řasou nebo sinicí. Podle Knightové je možné, že nejen tyto lišejníky mají silné léčivé schopnosti, potenciál těchto organismů ale věda začíná teprve poznávat. Jednou z cest, jak mohou lidem v budoucnu pomoci, je využít je v boji proti bakteriím – zejména proti bakteriím, které si získaly odolnost vůči antibiotikům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 11 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 13 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 16 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 21 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.