Ve Fukušimě dochází místo na radioaktivní vodu. Řešením může být její vypuštění do oceánu

Společnost TEPCO, která provozuje jadernou elektrárnu Fukušima zničenou tsunami, oznámila, že jí dochází prostory, kam by ukládala kontaminovanou vodu. Místo by jí mohlo dojít do tří let, což znamená pro japonskou vládu komplikace: musí urychleně přesvědčit občany, že výstavba nového zařízení je nutná.

Tři reaktory ve fukušimské jaderné elektrárně poničily v roce 2011 po úderu tsunami mohutné exploze a unikající radioaktivní látky zamořily vzduch, půdu i mořskou a podzemní vodu. Z měst a vesnic v okruhu dvaceti kilometrů se muselo vystěhovat 150 tisíc lidí.

Radioaktivní voda unikla z poškozených reaktorů a smísila se s podzemní a dešťovou vodou v okolí elektrárny. Japonci se sice problém snaží řešit, ale voda stále zůstává mírně radioaktivní a musí být uložená ve velkých nádržích.

V současné době je jich téměř tisícovka a obsahují přes milion tun vody. Společnost TEPCO uvádí, že plánuje výrobu dalších podobných nádrží, ale zvládne takto zachytit maximálně 1,37 milionu tun vody – tento limit bude dosažen už v létě roku 2022, tedy za tři roky. Co bude dál, zatím není vůbec jasné.

Co s odpadem?

Od havárie už uplynulo osm a půl roku, ale japonští úředníci a politici se ještě neshodli na tom, co s radioaktivní vodou udělat. Vládní panel zatím vybral pět alternativ. Mezi nimi se vyskytuje například odpaření vody nebo její vstřikování do země – ale také možnost vypustit ji kontrolovaně do Tichého oceánu. Právě toto řešení je podle expertů, včetně těch z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jediné realistické.

Protestují proti němu ovšem nejen místní obyvatelé, ale i zástupci rybářského průmyslu. Podle nich by toto řešení znamenalo pro rybářství i zemědělství v oblasti sebevraždu. Jiné alternativy jsou však podobně problematické: dlouhodobé uchovávání vody v nádržích přináší rizika při povodních a dalších přírodních katastrofách a také zpomaluje úplné uzavření elektrárny.

Na začátku srpna pak vládní panel přišel s novou možností: dlouhodobé uložení vody. Několik členů panelu doporučilo společnosti TEPCO, aby si zajistila další území, kam by v budoucnosti umístila nádrže. 

Provozovatel a vláda plánují začít s likvidací paliva z elektrárny v roce 2021. Místa dnes zabraná nádržemi na vodu by se měla začít využívat právě pro roztavené kontaminované zbytky jaderného zařízení.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 2 mminutami

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 2 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 5 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 5 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
včera v 15:15

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026
Načítání...