Nebýt požárů v Africe, pralesy v Amazonii by tak neprosperovaly, zaskočilo vědce

Nový vědecký výzkum prokázal, že kouř z afrických požárů je zřejmě jedním z nejdůležitějších zdrojů živin v tropických pralesích Jižní i Střední Ameriky. Přináší tam totiž klíčovou látku – fosfor.

Podle nového výzkumu se dostávají částečky fosforu do atmosférických částic, takzvaných aerosolů. Vítr je z Afriky odnáší nad oceán a nakonec přistanou na americkém kontinentu, kde přispívají jak k produktivitě mořského planktonu, tak i k úrodnosti pralesů na souši. A navíc tím pozitivně přispívají k uchovávání atmosférického oxidu uhličitého, který by jinak zhoršoval klimatické změny.

„Už dříve se předpokládalo, že hlavním zdrojem živin v Amazonii i tropické části Atlantického oceánu je prach ze Sahary,“ uvedla jedna z autorek výzkumu, Cassandra Gastonová. „Ale náš výzkum odhalil, že ještě důležitějším zdrojem fosforu jsou emise vzniklé hořením africké biomasy.“

Jak na to přišli?

Výzkumníci pro tuto studii analyzovali vzorky aerosolů, jež se zachytily na filtrech na Francouzské Guyaně, tedy v severní části Amazonie. Pátrali v nich především po koncentracích prachu a fosforu.

V druhé fázi výzkumu s pomocí satelitních dat zkoumali, jak kouř z Afriky putuje přes oceán do Ameriky, a to právě v dobách, kdy byly ve vzorcích odhalené nevyšší koncentrace fosforu. Díky tomu byli schopni odhalit, jaké množství fosforu a kdy se do Ameriky dostává.

Analýza dospěla k tomu, že časté vypalování afrických pralesů odnáší do vzduchu tolik fosforu, že je v současnosti hlavním zdrojem této živiny pro pralesy v Amazonii; dokonce důležitějším než saharský prach.

„K našemu překvapení jsme zjistili, že fosfor spojený s požáry v jižní části Afriky se může dostat až nad Amazonii, a dokonce až do Jižního ledového oceánu. A tam může ovlivňovat produktivitu i zpracování oxidu uhličitého stromy,“ komentovala výsledky práce Anne Barkleyová, její hlavní autorka.

Podle ní budou mít zjištění, která z práce vyplývají, významné dopady na další vývoj planety – s tím, jak se mění klima Země, bude čím dál důležitější znát tyto doposud neznámé procesy a jejich dopad na ekosystémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...