Nebýt požárů v Africe, pralesy v Amazonii by tak neprosperovaly, zaskočilo vědce

Nový vědecký výzkum prokázal, že kouř z afrických požárů je zřejmě jedním z nejdůležitějších zdrojů živin v tropických pralesích Jižní i Střední Ameriky. Přináší tam totiž klíčovou látku – fosfor.

Podle nového výzkumu se dostávají částečky fosforu do atmosférických částic, takzvaných aerosolů. Vítr je z Afriky odnáší nad oceán a nakonec přistanou na americkém kontinentu, kde přispívají jak k produktivitě mořského planktonu, tak i k úrodnosti pralesů na souši. A navíc tím pozitivně přispívají k uchovávání atmosférického oxidu uhličitého, který by jinak zhoršoval klimatické změny.

„Už dříve se předpokládalo, že hlavním zdrojem živin v Amazonii i tropické části Atlantického oceánu je prach ze Sahary,“ uvedla jedna z autorek výzkumu, Cassandra Gastonová. „Ale náš výzkum odhalil, že ještě důležitějším zdrojem fosforu jsou emise vzniklé hořením africké biomasy.“

Jak na to přišli?

Výzkumníci pro tuto studii analyzovali vzorky aerosolů, jež se zachytily na filtrech na Francouzské Guyaně, tedy v severní části Amazonie. Pátrali v nich především po koncentracích prachu a fosforu.

V druhé fázi výzkumu s pomocí satelitních dat zkoumali, jak kouř z Afriky putuje přes oceán do Ameriky, a to právě v dobách, kdy byly ve vzorcích odhalené nevyšší koncentrace fosforu. Díky tomu byli schopni odhalit, jaké množství fosforu a kdy se do Ameriky dostává.

Analýza dospěla k tomu, že časté vypalování afrických pralesů odnáší do vzduchu tolik fosforu, že je v současnosti hlavním zdrojem této živiny pro pralesy v Amazonii; dokonce důležitějším než saharský prach.

„K našemu překvapení jsme zjistili, že fosfor spojený s požáry v jižní části Afriky se může dostat až nad Amazonii, a dokonce až do Jižního ledového oceánu. A tam může ovlivňovat produktivitu i zpracování oxidu uhličitého stromy,“ komentovala výsledky práce Anne Barkleyová, její hlavní autorka.

Podle ní budou mít zjištění, která z práce vyplývají, významné dopady na další vývoj planety – s tím, jak se mění klima Země, bude čím dál důležitější znát tyto doposud neznámé procesy a jejich dopad na ekosystémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 41 mminutami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 2 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 5 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 19 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 21 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...