Nebýt požárů v Africe, pralesy v Amazonii by tak neprosperovaly, zaskočilo vědce

Nový vědecký výzkum prokázal, že kouř z afrických požárů je zřejmě jedním z nejdůležitějších zdrojů živin v tropických pralesích Jižní i Střední Ameriky. Přináší tam totiž klíčovou látku – fosfor.

Podle nového výzkumu se dostávají částečky fosforu do atmosférických částic, takzvaných aerosolů. Vítr je z Afriky odnáší nad oceán a nakonec přistanou na americkém kontinentu, kde přispívají jak k produktivitě mořského planktonu, tak i k úrodnosti pralesů na souši. A navíc tím pozitivně přispívají k uchovávání atmosférického oxidu uhličitého, který by jinak zhoršoval klimatické změny.

„Už dříve se předpokládalo, že hlavním zdrojem živin v Amazonii i tropické části Atlantického oceánu je prach ze Sahary,“ uvedla jedna z autorek výzkumu, Cassandra Gastonová. „Ale náš výzkum odhalil, že ještě důležitějším zdrojem fosforu jsou emise vzniklé hořením africké biomasy.“

Jak na to přišli?

Výzkumníci pro tuto studii analyzovali vzorky aerosolů, jež se zachytily na filtrech na Francouzské Guyaně, tedy v severní části Amazonie. Pátrali v nich především po koncentracích prachu a fosforu.

V druhé fázi výzkumu s pomocí satelitních dat zkoumali, jak kouř z Afriky putuje přes oceán do Ameriky, a to právě v dobách, kdy byly ve vzorcích odhalené nevyšší koncentrace fosforu. Díky tomu byli schopni odhalit, jaké množství fosforu a kdy se do Ameriky dostává.

Analýza dospěla k tomu, že časté vypalování afrických pralesů odnáší do vzduchu tolik fosforu, že je v současnosti hlavním zdrojem této živiny pro pralesy v Amazonii; dokonce důležitějším než saharský prach.

„K našemu překvapení jsme zjistili, že fosfor spojený s požáry v jižní části Afriky se může dostat až nad Amazonii, a dokonce až do Jižního ledového oceánu. A tam může ovlivňovat produktivitu i zpracování oxidu uhličitého stromy,“ komentovala výsledky práce Anne Barkleyová, její hlavní autorka.

Podle ní budou mít zjištění, která z práce vyplývají, významné dopady na další vývoj planety – s tím, jak se mění klima Země, bude čím dál důležitější znát tyto doposud neznámé procesy a jejich dopad na ekosystémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.
před 11 mminutami

Archeologové našli v Anglii obří boty z dob Římské říše

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.
před 3 hhodinami

„Dosud nepoznaná“ teplota Středozemního moře může ovlivnit i Česko

Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.
před 18 hhodinami

Vyrobí elektřiny jako devatenáct Temelínů. Čína vybuduje megapřehradu v Tibetu

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.
před 19 hhodinami

Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.
před 22 hhodinami

Pozdní večeře může škodit. Biologické hodiny v mozku se přizpůsobují času jídla

Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, se přizpůsobují nejen podle světla, ale také podle doby příjmu potravy. Ukázal to nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
před 23 hhodinami

Rostoucí počet kosmických letů zpomaluje „hojení“ ozonové vrstvy

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.
včera v 07:30

Brněnští archeologové našli bronzové brnění z dob Trojské války

Muzeum města Brna zveřejnilo unikátní archeologický nález z mladší doby bronzové, tedy z časů bájné Trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci.
21. 7. 2025
Načítání...