50 let po Apollu: Mladí Američané už nechtějí být astronauty, ale YouTubery

Před padesáti lety přistáli američtí astronauti na Měsíci. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins inspirovali celou generaci mladých lidí, kteří tehdy chtěli jít v jejich stopách. Nejnovější výzkum ale ukázal, že stát se astronautem už mladé Američany neláká.

Právě pozitivní dopad na celou generaci mladých lidí je zřejmě jedním z největších odkazů mise Apollo. Pomáhali ho šířit všichni tři astronauti z první mise i celá NASA. Podle nových průzkumů to však vypadá, že po půl století tyto myšlenky netáhnou.

Společnost Harris Poll provedla mezi osmi až dvanáctiletými dětmi ve Spojených státech, v Číně a Velké Británii průzkum veřejného mínění, který měl zjistit jejich postoje vůči vesmíru a jeho poznání. Prokázal, že nastupující generace na Západě už o vesmír nemá moc zájem, více ji zajímá YouTube a další moderní sociální platformy.

Když se sociologové zeptali tří tisíc dětí, čím chtějí být, tak jim v USA a Británii přibližně třetina odpověděla, že youtubery nebo vlogery, tedy autory videožurnálů. To znamená, že by se chtěly živit vyráběním obsahu pro sociální sítě a být na nich slavnými. Menší počet dětí by chtěl být učiteli, profesionálními sportovci nebo hudebníky. Astronautem by se chtělo stát jen 11 procent dětí:

Čím byste chtěli být, až vyrostete?
Zdroj: The Harris Poll/LEGO

Čína jde proti směru

Jedinou zemí, kde byly výsledky odlišné, byla v tomto průzkumu Čína. Tamní děti stále ještě nejvíc sní o tom, že by se staly astronauty – respektive taikonauty, jak se tam cestovatelům do kosmu říká. Čínské děti také více věří tomu, že lidstvo bude kolonizovat vesmír.

Zatím není zcela jasné, proč děti v západním světě ztrácejí zájem o profese spojené s cestami do vesmíru, zatímco v Číně je situace opačná. Podle autorů výzkumu je možné, že Amerika i další státy západního světa jsou už vesmírem poněkud unavené – opakovat něco, co se stalo před půl stoletím, může být pro dnešní mládež velmi neperspektivní.

Atraktivita výzkumu kosmu také může klesat v souvislosti s tím, jak relativně běžná tato činnost dnes je. Mezinárodní vesmírná stanice je obydlená dlouhodobě a astronautů jsou už stovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...