Technologický pokrok nejen pro astronauty. Přínosy vesmírných letů jsou znát u jídla i v autě

Nahrávám video
Jaké technologie přinesly lety do vesmíru
Zdroj: ČT24

Půl století po přistání Apolla 11 na Měsíci se v běžném životě využívá řada materiálů a technologií, které původně vznikly právě pro cesty do kosmu. Další vynálezy jako teflon nebo suchý zip našly díky kosmonautice širší využití.

S původně kosmickými technologiemi se lidé mohou v běžném životě setkat v podstatě každodenně. Vlastně od samého rána. Pokud člověk spí na polštáři z paměťové pěny, využívá tak materiál, který vznikl, aby se astronauti lépe vyrovnali s přetížením při startech raket.

Další vliv měl průzkum kosmu na jídlo. Potraviny, které člověk jí, mohly při výrobě pravděpodobně projít procesem, který zvyšuje jejich trvanlivost a který je chrání před kontaminací. To vychází z cest astronautů. 

Bez vesmírného programu by rovněž zřejmě jinak vypadala auta. Je v nich totiž spousta nehořlavých a odlehčených materiálů, které vycházejí z předešlých verzí vyvinutých pro kosmonautiku. Mají také airbagy, které fungují mimo jiné díky mikroakcelerometrům vyvinutým pro pohyb na oběžné dráze. Kdo se při cestě nechá vést navigací, nevyhnutelně při tom spoléhá na satelitní síť. Podobně to platí při sledování předpovědi počasí, která vychází z dat meteorologických družic.

Pokrok přitom nebyl zadarmo. Podle BBC se odhaduje, že jenom celý program Apollo vyšel ve své době na 25 miliard dolarů, což odpovídá dnešním 175 miliardám dolarů (skoro čtyři biliony korun). Roční rozpočet agentury NASA se pak v současnosti pohybuje kolem 20 miliard dolarů. Některé studie nicméně upozorňují, že se investované prostředky v celé ekonomice mnohonásobně vrací.

Teflon tu byl i bez kosmického průzkumu

Řada vynálezů je pak trochu mylně spojována s vesmírnou oblastí. Často se třeba jako vedlejší produkt kosmonautiky uvádí teflon používaný hojně pro kuchyňské náčiní nebo suchý zip, ovšem oba vynálezy nejsou přímým výsledkem kosmických projektů. Cesty do vesmíru jim hlavně pomohly se rozšířit.

Suchý zip, který se používá v interiéru kosmických lodí, vynalezl v roce 1948 švýcarský inženýr Georges de Mestral. Teflon je zas obchodní název pro polymer objevený více méně omylem chemikem Royem J. Plunkettem v roce 1938.

  • Boty s podrážkou absorbující nárazy.
  • Skla slunečních brýlí odolná proti poškrábání.
  • Fotoaparáty ve smartphonech vycházející z technologií NASA.
  • Počítačová myš.
  • Infračervený ušní teploměr.
  • Čističky vzduchu a filtrace vody.

Přenos objevů do praxe pokračuje i dnes. Jedna česká firma třeba vyrábí rám na kolo, který tvoří ultra pevný a ultra lehký grafitový materiál. Podnik v té věci podpořil inkubátor Evropské kosmické agentury ESA BIC. Vesmírné agentury si totiž uvědomují, že je důležité, aby kosmonautika nesloužila jenom sobě, ale aby z ní byl užitek i na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...