Přistání Apolla 11 bylo drama. Pokazil se počítač a modul se netrefil o pět kilometrů

Přesně před padesáti lety lidé poprvé vystoupili na povrch Měsíce. Byli to Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Ještě předtím ale museli při sestupu z oběžné dráhy řešit řadu nečekaně velkých problémů, s nimiž při plánování mise nepočítali.

Výchozí situace před přistáním byla jednoduchá: na oběžné dráze v modulu Columbia zůstal Michael Collins, zatímco Neil Armstrong a Buzz Aldrin se přesunuli do přistávacího modulu Eagle. Ten se oddělil přesně 100 hodin a 12 minut od startu mise.

Michael Collins celou tu dobu sledoval, jestli neuvidí někde nějaký problém, a zároveň vše natáčel na 16 milimetrový film. 101 hodin a 36 minut od začátku mise se na 30 sekund zažehl motor pro sestup. Odpoutání sledovala i kamera na modulu Eagle:

Nečekaný problém

Astronauti netušili, že se nachází na trošku jiné pozici pro sestup, než si mysleli. Nemohli tedy vědět, že míří na místo, kam se mohou z výchozí pozice jen těžko dostat. Navíc jim na Eagle vypadávalo spojení – Buzz Aldrin totiž ve stresu zapomínal za letu správně natáčet anténu.

Aby toho nebylo málo, objevil se také problém s palubním počítačem – ten byl méně výkonný, než je dnešní středoškolská kalkulačka. Při sestupu hlásil, že je přetížený, a to se mohlo stát důvodem pro přerušení nebo dokonce úplné ukončení mise.

Tento problém se nedal vyřešit z přistávacího modulu, museli se jím proto zabývat na Zemi v řídícím středisku. Za úkol to dostali Steve Bales a Jack Graman. Když přišlo hlášení o problému palubního počítače, Graman, který nebyl v řídící místnosti, ale v místnosti bokem spolu s dalšími odborníky jako podpora, si vzpomněl na teoretickou možnost, na kterou s kolegy narazil o několik dní dřív.

Slabý výkon počítače totiž znamenal, že při zapnutí dvou programů najednou (na radarové sledování lodi a první části sestupu) by byl počítač přetížený o 4 %. Program P 20, určený pro radarové sledování velitelské lodi, totiž vyžadoval asi 14 % kapacity počítače, a program P 63, podle kterého probíhala první část sestupu kabiny, zase 90 % jeho výkonu. Kdyby byly omylem zapnuté oba tyto programy současně, přetížily by palubní počítač o 4 %.

Stačilo tedy s tímto faktem pracovat, mise nebyla v bezprostředním ohrožení. Graman to oznámil svému šéfovi Balesovi, který byl v řídící místnosti a řekl: „Pokračujme!“ Bales za toto rozhodnutí později převzal od prezidenta Nixona za tým NASA prezidentskou Medaili svobody; ta je společně se Zlatou medailí Kongresu nejvyšším civilním vyznamenáním ve Spojených státech. Nixon při předávání řekl: „Tohle je ten mladý muž, který, když byly počítače zmatené, mohl říct zastavte, nebo počkejte. On místo toho řekl pokračujte.“ A ještě drobný detail: Balesovi bylo teprve 26 a Garmanovi jen 24 let.

Tyto komplikace s počítačem ale samozřejmě astronauty stály jak hodně pozornosti, tak i ztracený čas. A v důsledku toho, když se podívali z okna, tak najednou nevěděli, kde jsou. Nepoznávali místa pod sebou, ale přesto museli najít místo pro přistání. Ve výšce čtyř kilometrů nad povrchem při rychlosti 230 metrů za sekundu astronauti zapnuli program P 64 – tedy automatické přistání.

Počítač je naváděl k přistání v Západním kráteru. Tam se však povalovaly téměř všude balvany o velikosti většího auta, a tak si řízení částečně převzal Armstrong.  

Improvizace na poslední chvíli

A tak museli astronauti hledat bleskově nové místo přistání. To si Armstrong nakonec vybral jen chvilku předtím, než by mu došlo palivo, asi 30 sekund před přistáním. V řídící místnosti byli v těch minutách všichni hodně nervózní, někteří se cítili na kraji nervového zhroucení. Zemi v komunikaci s misí Apollo zastupoval zkušený Charles Duke.

Ten odpočítával, kolik jim ještě zbývá paliva a zjevně i jeho nervy byly napnuté k prasknutí. Nakonec ho šéf operací pilotovaných letů Deke Slayton praštil do boku a řekl: „Charlie, zmlkni a nech je přistát!“

V okamžiku, kdy Eagle přistál, zbývalo jen posledních 17 sekund a Armstrong by dostal pokyn, aby přistání přerušil. Jestli by uposlechl, je věc jiná. Charles Duke totiž vzpomíná takto: „Přistál by a já bych na jeho místě přistál taky.“

Nakonec dosedli ve vzdálenosti přibližně 5,5 kilometrů od původně plánovaného místa. Nejslavnější slova z prvního kontaktu s Měsícem zná asi každé malé dítě. Zněla „Houston, Tranquility Base here. The Eagle has landed.“ (Houstone, tady Tranquility Base. Eagle přistál). Ve skutečnosti to ale nebyla úplně první slova prvního kontaktu. Ta pronesl o několik okamžiků předtím Aldrin, když se měsíčního povrchu dotkly tři tyče, díky kterým astronauti věděli, jak jsou vysoko nad měsíčním povrchem. Zněla: „Contact Light“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
před 17 hhodinami

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
před 23 hhodinami

Ultrazpracované potraviny způsobují řadu problémů. Chemii „nasávají“ i ze strojů

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.
včera v 07:00

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
16. 7. 2025

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
16. 7. 2025

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025
Načítání...