Mohou se přístroje v nemocnicích vzájemně ovlivňovat? Zkoumají to vědci ve Zlíně

Vědci z Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se věnují výzkumu elektromagnetické kompatibility přístrojů v nemocničním prostředí. Chtějí například zjistit, jestli bude možné používat určité přístroje u pacientů s kardiostimulátorem či zda na operačním sále bude moci být zapnutý mobilní telefon nebo notebook, sdělil mluvčí univerzity Jan Malý.

„Životní funkce pacienta, který podstupuje operaci pod anestézií, jsou hlídány elektronickým systémem. Aby činnost takového systému nebyla narušena, není možné mít v místnosti jiné elektronické přístroje,“ uvedl vědec Vojtěch Křesálek.

Studium vzájemného ovlivňování přístrojů je zaměřené prakticky. „V první fázi se zaměříme na jeden konkrétní problém, a to na otázku, jestli je bezpečné pro člověka s kardiostimulátorem podstoupit výkon pod litotryptorem,“ popsal Křesálek.

Magnetické pole může narušovat jiné funkce

Litotryptor je přístroj na drcení žlučníkových a ledvinových kamenů. „Akustický impulz je vytvářen elektrickým výbojem, při kterém vzniká pulzní magnetické pole. Pokud pod přístroj položíme pacienta s kardiostimulátorem, může magnetické pole vytvářet nepřípustný elektrický impulz a vzniká otázka, zda se nebudou přístroje vzájemně rušit a ohrožovat zdraví pacienta,“ uvedl Křesálek.

Výzkum se bude dělat v reálných podmínkách ve zlínské krajské nemocnici. Výsledky by měly být známé do jednoho roku. „Jakmile budou výsledky k dispozici, nabídneme je komerčním způsobem i dalším nemocnicím,“ uvedl Křesálek.

Projekt Elektromagnetické zdroje a jejich rizika v nemocničním prostředí bude prvním projektem řešeným v rámci Klastru aplikovaného biomedicínského výzkumu a inovací (KABMED), který vzniká ve Zlínském kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 3 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 16 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...